Bitva pěti armád [B5A, 2000]

"Shromáždili se toho dne vojska převeliká, by v bitvě co v soudu Boha milosrdného o osudech země rozhodla. Naše přípravy trvající bezmála dva měsíce došly konečně vyvrcholení. Na sedmdesát bojovníků vesměs ze spřátelených skautských oddílů dorazilo v pátek 14.4. do údolí Blanice, kde jako hlavní velitelský stan sloužil dřevěný srub.

Váleční skřetí veteráni, protřelí mnoha bitvami, hned zpočátku ukázali převahu zkušeností nad nerozvážností pouhých rekrutů a vyplenili pevnost trpaslíků v Železných horách. Leč vrtkavá štěstěna přadla vlákno osudu dál a barbarské kordy z hlubokých jižních hvozdů bezmála zvrátily průběh bitvy, když dopomohly spojeným šikům lidí, elfů a trpaslíků rozdrtit doupě vlků a vyhnat je kňučící pod záštitu skřetích valů. I v boji svedením o malou osadu nedaleko barbarské svatyně dokázaly armády dobra uchránit vesničany od zkázy, kterou jim chystaly tlupy z temnot říše zla. Z večera však skřetí vous sebral veškerou brannou hotovost a vyplenil dvě z nepřátelských pevností.

Vlahá jarní noc přikryla hrůzné bojiště svým pláštěm, ale nemilosrdný den přivítal bojovníky opět bdící na hradbách. Toulaví pěvci nezapomenou na zuřivé obléhání mostu toho dopoledni a zoufalý průlom žoldnéře Jaguára. O jeho vznešené odvaze si dodnes šeptají vlny pod mostním obloukem, které pohltily jeho tělo v tragickém pádu do hlubiny. Po polednách svolala trubka všechny síly na bitevní pole a zde poslední řež rozhodla o osudu národů. Země se zachvěla pod nohama vojáků a i slunce skrylo tvář. Jen neúnavné čočky pekelného oka videální kamery obscury sledovaly řež."

Historicky první B5A se konalo od 14. 4.-16. 4.2000 v Měsíčním údolí u Vlašimi. Vyhrála strana Zla.