Cave Canem

Cave Canem je výpravná hra, která vychází zejména z balkánských a slovanských legend a pohádek. Příběh se odehrává v Ardavském údolí. Zde stojí vesnice, kterou by jinde nepohledal: místo pokojných vesničanů podobných ovcím zde žijí tvrdí strážci hranic, kteří brání starý svět před musulmany. Staří zde dbají na dodržování tradic a mladí se už nemohou dočkat příští slavnosti. Na tvrzi, k níž vesnice patří, vládne rod Borogravů, pevný štít vesničanů proti hrůzám, se kterými si ani jejich čakany neporadí. Údolí je totiž místo jak nebývalé krásy a zázraků, tak hrůzy. A když padne noc, všechno se změní.

8.1

86 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

PůlnočniceMichaela Portychová 09.09.2016

Květen - 3. běh - Kovárna

Na Cave toho jde zažít vážně spousta - i díky tomu, že ve hře je několik zcela odlišných herních skupin. Kovárna je jednou z těch "vážně divných". Většinu obecných věcí už tu (a dost dobře) popsali jiní, docela málo toho ale padlo o specifické hře v Kovárně/Mlýně na 3. běhu - tak se to pokusím dohnat.

----

Ke hraní v Kovárně jsem se dostala jen čirou náhodou (na poslední chvíli odpadla hráčka). Sama bych se asi nikdy nepřihlásila, protože jsem si nebyla jistá, jestli by to byla hra pro mě. Zpětně můžu říct, že jsem fakt ráda, že jsem si to zažila. Ale taky to, že je oprávněné si hodně dobře zvážit, jestli člověk do takové hry chce jít.

Kovárna/Mlýn nejsou pro každého. A to ani omylem. Říká se to často a o spoustě her, ale tady je to víc pravda než kdy jindy. Pokud ale člověk má pocit, že mu zajímavý herní obsah můžou dodat reálné facky, extrémní únava, ponižování, šikana (přijímání ale i aktivní vykonávání), narušování osobního prostoru jaxviň (až vám někdo oblízne obličej, nedivte se), na tělo mířené urážky, fyzické nepohodlí a cílené působení na fobie...tak pak je velká šance, že si hru v Kovárně/Mlýně (dále jen Kovárně) užije.

Naopak Kovárna rozhodně není pro lidi, co sami v sobě nemají věci vyřešné, mají tendence se skládat, když jsou na ně lidi zlí, špatně snášejí tvrdší podmínky, nebo prostě procházejí nějakou složitější fází. Všechno hodně stojí na tom, že se do téhle hry uvrtají jen rozumní jedinci. Hra v Kovárně hodně stojí na vzájemné důvěře, na tom že každý zná své meze, nejde do toho, když se necítí a případně dokáže včas říct Rudé stop. V krajní situaci totiž prostě hrozí, že člověk ublíží nejen sobě, ale třeba i okolí - atmosféra Kovárny totiž hodně stojí na vzájemném nátlaku a tom, že na sebe lidi prostě jsou zlí. A jen málokomu udělá dobře, když zpětně zjistí, že někomu reálně ublížil... Nám se nic takového nestalo, myslím, že organizace si lidi, kteří do toho jdou docela dobře hlídá - ale stejně mi přišlo podstatné to zmínit.

Ale abych zase nikoho zbytečně neděsila - pravda je taková, že žádná z jednotlivých věcí, které se člověku v Kovárně dějí, není zas až tak zlá. Tahle hra není reálná simulace koncentračního tábora ani nic podobného. Vlastně jsem si při většině scén (až do finále posledního dne) říkala, že organizace klidně mohla přitlačit. Jo, člověku občas jedna přiletí, ani neví odkud. Jo, někdy je nutné překonat určité nepohodlí (ležet v noci na studené zemi např.) ale nikdy to netrvá příliš dlouho a nejde to za hranice drobnější nepříjemnosti. Jo, často tě někdo naštve nebo ti hezky od plic řekne něco hnusného. Jo, občas si z tebe někdo udělá podnožku. Jo, stanou se ti věci, co tě fakt vytočí. Ale všechno je to - aspoň z mého úhlu pohledu - velmi v pohodě snesitelné, byly i scény kdy mi ty "zlé" věci přišly skoro až směšné.

Co ale vytváří ty extrémnější zážitky je celkové nevyspání a únava - a když tohle člověk zkombinuje s těmi před chvílí zmíněnými jednotlivostmi, když se to všechno propojí a splácá dohromady...tak se můžou dít věci. Zkrátka když dva dny pořádně nespíte, vnímáte svět trochu jinak.
Zažila jsem si drobnější halucinace, když jsem v noci přes hodinu sama zírala do výhně a klepala se kosou. Zažila jsem si stockholmský syndrom. Zažila jsem si moment, kdy se ve mě něco vyplo a já byla sakra vděčná za oporu organizace, která mi pohotově nabídla panáka a čokoládu (klobouk dolů, servis byl perfektní!). A víte co - tyhle momenty jsem si nakonec možná užívala nejvíc, protože mě něco naučily o mě samotné. V bezpečném prostředí jsem si vyzkoušela, jak mi taky tělo může reagovat na věci a bylo to pro mě poučné.

Kovárna je taky pohádka - jako celé Cave. Ale temná, hororová pohádka. Taková, kterou rozhodně nebudete vyprávět dětem na usnutí. Všechny postavy v Kovárně sice mají šanci na šťastný konec, reálně ho ale dosáhne vážně málokdo. A právě i to skvěle utváří celou atmosféru.

Když se to tedy pokusím shrnout - hra v Kovárně je opravdu hodně svébytná a jen každý člověk sám za sebe si může zvážit, jestli to je larp pro něj, anebo není. Když už ale někomu sedne, sedne na tělo, jako dobře mířená facka. A vy pak budete ještě dlouho chodit okolo, občas si promnete tvář a budete říkat: "Jo, to byl zážitek, na který jen tak nezapomenu."

SalomeJolana Chumanová 07.09.2016

Krásně technicky zpracovaný skriptovaný larp s nepřeberným množstvím dějových linek. Pro hráče zvyklé na larpy typu sandbox a svět to může být docela šok a způsobit opravdu těžkou frustraci. Ale pro prvohráče a rodiny s dětmi naprosto dokonalá volba. Nikde jinde jsem neviděla hlídání dětí na larpu, kdy si děti mohly zahrát svůj vlastní příběh. Pro hráčské postavy byly připraveny opravdu silné příběhy, které vyvolávaly skutečné slzy a hodně silné emoce.

CP byla vesměs bezvadně zahraná. Jen byl problém, když někdo vybočil ze svého skriptu, ukázal vlastní iniciativu a myšlení. Některá CP to naprosto vyhodilo z role.

Tenhle larp můžu doporučit těm, kteří chtějí být v hlavní roli příběhu a zároveň se nesnažit si příběh vytvořit sami. Pro mě tohle ale není, prostě mi to sudičiky neuvily :D

Moc děkuji všem, kteří se na tomhle larpu podíleli, hlavně orgům za možnost si zahrát Malinu.

KamilKamil Buchtík 03.09.2016

Cave Canem je obrovská hra, která určitě nabízí velké množství různých herníh zážitků. Myslím si, že každá skupina má hru hodně jinou a já osobně jsem 90 % hry strávil ve své skupině Kočovníků. Zpívali jsme, tančili. Sice místy ne moc dobře, ale s o to větším nasazením. A bylo to super.


Cave Canem používá mj. sudby. Knížečky, které (alespoň v mém případě) v podstatě říkaly, kdy a kde měla postava být. V tom, co na místě měl dělat už ale byla velmi mlhavá, aby bylo zachováno tajemství. V podstatě se tedy nejednalo o fateplay, jak by se dalo odhadovat, ale spíše o praktický itinerář téměř všech setkání s CP. Z praktického hlediska mi přijdou sudby skvělé, protože logistika hry pro hráče najednou byla o hodně snazší. Žádné zapomenuté časy a místa, vše pěkně pohromadě napsáno. Zajímavým efektem sudby pak bylo to, že hráč přicházel občas na místo bez jasného cíle nebo představy, proč postava na místo jde a co má čekat. Iniciativa v takovém případě pak přechází na CP, která musí scénu vést, protože jako postava ani jako hráč nemám tušení, co na místě dělám, kdo tu se mnou stojí, a co se po mně chce. Nároky na CP jsou v takovém případě ještě větší než na jiných hrách a když se iniciativy nechopí, budou tam pak všichni jenom stát a trapně na sebe koukat. Na třetím běhu byla CP skvělá a vedla si většinou velmi dobře.

OlórinIvo Michal 30.08.2016

Ryan, 3. běh, Kočovníci

Na Cave na první pohled zaujme rozmanitost, díky které mají různé skupiny docela jiný převažující druh zážitku a vyznění hry. Od hrdé Tvrze přes vztahy a rodové zápolení ve Vesnici, mocenské boje v Lese, roztančené Kočovníky s tajemným posláním až k limity prověřujícímu 'sadomasu' v Mlýně a Kovárně. (Popisy skupin jsou založené jen na dojmu, jaký jsem si z nich odnesl já, tak mě neberte za slovo.) V rámci skupin je pak samozřejmě ještě vnitřní variabilita, což spolu s kvalitním předherním dotazníkem umožňuje organizátorům nabídnout hru širokému spektru hráčů.

V našem klanu hra začala trochu rozpačitě (odpadnuvší hráč, ne úplně vyvedený první úkol), ale oklepali jsme se z toho a užívali si hru plnou zpívání, hraní a pátrání a shánění a hraní a zpívání, okořeněnou vnitřním napětím a jednou regulérní bojovou sekvencí. A zmiňoval jsem hrani a zpívání? Atmosféra u kočovníků byla skvělá, přístup organizátorů (nakolik to stíhali) taky. Ještě teď je mi do zpěvu a když si pustím soubor našich kočovnických písní, rázem se ocitnu zpátky v Ardávii. Ostatní hráči očividně mají odlišné, ale podobně silné zážitky ze svých skupin, takže jak vidno těch několik larpů v larpu funguje, a jak již bylo řečeno, střetávání kutur mezi jednotlivými skupinami bylo pěkným kořením už tak dobré hry.

Se skriptováním pomocí sudby jsem dopředu počítal, takže mě nepřekvapilo a nikdy jsem z toho neměl nijak násilný pocit. Sudba občas dávala pomocnou ruku, občas vytvářela časový tlak a samozřejmě taky zajišťovala, aby se dráhy hráčů na herním území pokud možno protínaly, jak měly.

Určitě by na hře šlo ještě ledacos vylepšit, ale  myslím, že takovýto typ larpu na takhle velkém území už prostě musí zákonitě narážet na limity daného formátu a na limity možnosti orgů dostat správně nabriefované CP ve správnou chvíli na správné místo, nehledě na zajišťování běžných věcí pro všechny ostatní hráče a řešení náhodných průšvihů k tomu. Ten nepředstavitelný logistický cirkus jsem zahlédnul jenom koutkem oka a musím před orgy i CP smeknout, že to všechno zvládli, protože to byl vskutku heroický výkon.

8/10, jel bych znovu. Eeeeeej!

MrožMaroš Surový 30.08.2016

Mazhar Yilmaz, 3. beh, Tvrz

Môj druhý larp v živote, opäť od skupiny rolling a opäť za mňa dokonalý zážitok. Hra na Tvrzi bola skvelá - snáď každý z nás mal vlastné dejové linky, spoločne sme navyše riešili tie "hlavné" či navlečený v zbroji rubali čokoľvke prišlo do cesty. Tvrz má navyše správnu mieru epičnosti a hrdinstva prekladanú i takými banálnosťami ako pytliactvo či výber daní vo Vesnici. Dokonca i zlý Turek mal sem tam slzu na krajíčku :)

Veľmi mi sadol formát kedy sa striedali scriptované pasáže s voľnými a my mohli sedieť a diskutovať o tom čo kto zažil, či čo ako ďalšie spravíme. Herná plocha pomerne veľká, našťastie všadeprítomné mapy riešili problém orientácie i tím menej orientačne nadaním. Výstupy CP boli skvelé, až na jeden rýchlo vyriešený problém i vždy načas čo je vzhľadom na ich počet a rozlohu hernej plochy úžasné.

Celkový dojem je skvelý - interakcie medzi skupinami boli rovnako dobré ako hra v rámci skupiny, veľmi veľmi ma potešili naprosto skvelo pripravené materiály k mojej postave, dejové zvraty reálne prekvapili. Hru by som určite doporučil a skutočne platí, že v hráčovi hodne zanechá - minimálne ja sa ešte stále sem tam pristihnem ako premýšľam nad Ardáviou a ako by som sa tam rád vrátil.

Cave Canem!

ThoranAntonín Žák 29.08.2016

Nikolaj Grebovič, 3.běh, vesnice

Skoro vše podstatné zde již bylo napsáno, takže se jenom pokusím doplnit pár dojmů či vjemů.

1) Hra je více než přátelská k dětem. Je skvělé, že můžete jet na hru s ratolestmi a hru si plně užívat, stejně jako si ji užívají vaše děti.

2) Hra nemá ekonomický model. Tzn. hrajete. Nepočítáte, nenásobíte či dělíte, prostě hrajete. Kdo potřebuje ke hře mrak čísel a výpočtů, aby po půlhodině počítání mohl radostně zvolat "Vítězství", ať jede jinam. 

3) Ve hře se zpívá, tančí, prožívají se při tom velmi silné emoce. A dělají to všichni. I ti, kteří v civilu nikdy a ze zásady nezpívají ani netančí. A dělají to, světe div se, rádi.

4) Asi to nejpodstatnější. Hra ve vás zůstane. Kdo jednou jel do Ardávie, část jeho srdíčka už tam zůstane. Ne, není to na škodu. Ty vzpomínky, alespoň u mne, se objevují, když to nejvíc potřebuji. Byl jsem na prvním a třetím běhu a zážitky byly vždy silné. Orgové ví, co s hrou chtějí dělat, oni hrou žijí. Nelámou ji, neznásilňují. Nechávají ji občas žít vlastním životem a jenom ji lehounce pošťuchují. 

Zkrátka ...Ardávie čeká. Kdesi za lesy, ta kde Král sumec vládne a kde dobro se stává zlem a zlo dobrem ... i když ....

Za mne díky letošnímu třetímu běhu 10/10.

Za rok na viděnou.

 

BalúBalú 28.08.2016

Damira, 3. běh, kočovníci

Cave jsem si užila, jak to jen šlo, a ráda ho doporučím dál. Hra naší skupinky (kočovníci) byla ryzí neupravenou pohádkou se vším všudy: zpívali jsem, tancovali, věštili, dělali těžká rozhodnutí, handrkovali se mezi sebou, potýkali se s řádně nepohřbenou minulostí, a pak, aby toho nebylo málo, zase trochu zpívali. A vyprávěli si příběhy.

Moc se mi líbily i děti ve vesnici, rozdílnost herních skupin a kostýmy. A to, že bylo možné operativně řešit problémy, takže když se člověk zasekl, mohl zajít za babou jagou.

Hodně mě překvapily sudby – nenapadlo by mě, že existuje něco jako skriptovaný venkovní larp, ale evidentně jo! Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, jak fungují (třeba, že si nemůžu úplně vybrat, že něco nebudu dělat, protože bych tím pokazila linku dalším pěti lidem), ale pak to bylo fajn. Cépka byla skvělá a z "mezisudbových" interakcí s ostatními hráči vznikla spousta hezkých scén.

Za mě 10/10. Po dohrání jsem vůbec nepřemýšlela, jestli bych jela znovu, rovnou jsem řešila, za jakou bych si chtěla příště případně zahrát skupinu. Těch pár much, co mě potkaly, mi ve srovnání s rozsahem celé akce přijdou zanedbatelné.

P.S. U kočovníků je důležité být ochoten zpívat/tancovat/hrát (jakkoli, hlavně nahlas). Ale pak to opravdu stojí za to, já se teda vyřádila do ochraptění :)

TomášTomáš Fechtner 28.08.2016

Jezevec, 3. běh, Les

Cave je opravdu zajímavý larp, kde jsou hráči víceméně rozděleni do 5 skupin. Přičemž každá skupina má dost jinou hru. To mi přijde naprosto úžasné, zvlášť pak interakce mezi těmito skupinami. Já jako mrzutý Jezevec z Lesa jsem sice interagoval hlavně strašením Ovcí z Vesnice, ale i to bylo super :-)

Organizace probíhala vzhledem k obrovitosti akce prakticky bez problému. A hlavně oceňuji snahu orgů problémy řešit. Například první večeře zanechala Les mírně řečeno vyhládlý. Ale po tom, co jsme se ozvali, bylo jídla tolik, že jsme se museli hecovat to všechno sníst. Rozloha byla za mě zcela v pohodě, i nejvzdálenější lokace byly dostupné do 20 minut a zároveň bylo dost prostoru mezi důležitými místy, abychom na sebe nenaráželi, když jsme nechtěli. CPka byla výborná a skoro všude včas a v plné síle, za což jim patří můj obdiv. Ještě jednou bych chtěl moc poděkovat Elišce za to jak zvládala zároveň hrát Křik a zároveň se o nás v lese všechny starat.

Příběh se mi moc líbil, měl jsem jednu linku "dovnitř" a jednu "ven". Navíc Les řeší ještě i "družinové" úkoly a pak má důležité rituály, takže jsem se rozhodně nenudil a občasné pauzy byly spíše vítané jako odpočinek nebo příležitost k atmosférickým činnostem. Zažil jsem několik skvělých scén a závěrečný rituál se povedl na výbornou. Úroveň skriptování mi přišla v pořádku. U nás v Lese to navíc probíhalo díky danému sociálnímu zřízení a rituálům tak nějak přirozeněji. Prostě Stromovíly zavelely a tak se šlo :-) 

Celkově jsem si larp užil na 9/10. Díky všem a těším se, až se zas s vámi na nějakém dalším LARPu potkám.

PatrikPatrik Krupička 24.08.2016

Cave je směsicí všech pohádek, které znáte i neznáte a které existují i neexistují. Díky pestrosti skupin (kde každá hraje vlastně trochu jinou hru a střety těchto světů jsou neskutečně zajímavé) lze navíc na hru jezdit pořád dokola, takže kdyby náhodou se naskytla příležitost, jeďte. Já si užil pohádek hned několik - Kráskou a zvířetem počínaje, Drákulou konče a bylo to príma! :-)

8/10

FjertilFrantišek Špoutil 22.08.2016

Dimitrij Radič, 3. běh (vesnice)

Tak a mám za sebou svůj první poziční orientační larp s lidovými písněmi a tanci.

Ne vážně, abych se naladil, začal jsem si už začátkem týdne pořád dokola Čechomory... a zatím jsem se s nimi ještě nerozloučil.

Když o tom přemítám, musím říct, že larp jsem si užil. Tolik dojemných scén, kdy jsem měl kroupu na krajíčku, pokud rovnou neskanula, nepamatuji (ale mohlo jich být více - rychtářův Jelena kvest vyplynul téměř do ztracena). Vesnice fungovala dle mého soudu věrně, procházející kovářští a mlynářští učňové děsili, panstvo bylo povýšené i blahosklonné zároveň, počasí vyšlo a i to jídlo bylo fajn (a když ne, prozřetelně jsem si přivlekl zásoby). Jo a CP krásně hrála, nejen hráči. A to jedůležitější: sednul jsem si s hráčkami toho babince u Radičů. Díky všechny.

A chválím i program pro dětska odrostlých larperů, ač jsem ho sám nevyužil.

Tím se dostávám k negativům větším i menším (alespoň ze svého pohledu):

- je to monstrakce - jiný by z toho udělal hry minimálně 4, ne-li 5: Vesnice je jiná než Les je jiný než Tvrz je jiná než Kovárna s Mlýnem jsou jiné od Kočovníků. V tom se musí někde něco pokazit: občas nedojde CP, občas nesedí časy sudeb

- není to konfliktní hra, takže na skutečnou interakci hráčů Lesa s hráči Vesnice tam dojde jen málo a vesměs to jsou CP

- hra je skriptovaná - za mne to bylo tak na hraně, aby mne to ještě bavilo, ale občas jsem si říkal, jestli mám zapotřebí jet orientační časovku lesem s na mapě špatně vyznačenou lokalitou, zvláště, když si člověk nezvládl herní území projít před hrou. Občas také působilo divně, když se Vesnice v jeden okamžik vyprázdnila, jelikož 3/4 osazenstva něco čekalo, popř. jsem musel rychtářovat a zároveň být někde. Nějaké mírné rozhození třeba po 15-20 minutách by působilo věrohodněji.

- jak jsem zjistil, některé postavy toho mají více než jiné a hráči měli spíše tendenci ty navíc "odsudičkovat"

- občas bylo i těžké řešit nějaký problém, se kterým scénář nepočítal, ale vyplynul (za mne černé mince a i to by se dalo...) a to pak s těmi sudbami také pěkně zaskřípalo

- asi bylo málo zdůrazněno, že to nenní hra o řešení - ono stejně nakonec ukázalo, že všechna ta řešení přišla tak nějak sama, ale hra o dilematech - tedy jak se v daný okamžik rozhodnout. Komu to nedošlo, ten se bavil o dost méně.

- a ještě důležité: tato hra NEMÁ provázaný a propracovaný ekonomický model, ani jednotnou podobu platidel a proto se o to raději ani nepokoušejte (viz zajímavé dopady výběru daní a překvapení na straně Tvrze i Vesnice)

A toto vše je důvod, proč za mne nakonec "jen" slušných 8/10. Bavil jsem se a nelituji, ale jiné hry od vás jsem si užil přeci jen více.

KatooKatka Winkelhöferová 22.08.2016

Naďa, 3. běh, kočovníci

Když se rozdělovaly role, byla jsem trochu konsternovaná, protože role připomínala jednoduchou až jednotvárnou postavu naivní mladé holky, která skoro nic neví. ALE!!!! Když se hra rozjela, všechno dostalo úplně jiný rozměr. Nic nebylo tak, jak se na první pohled zdálo a i z prvu jednoduchá naivní holka řešila nečekané a silné situace, které přitom dávaly celé hře smysl.

Kočovníci: hudba, zpěv a spousta tance! Různorodost jednotlivých klanů byla pro mě ze začátku podivná, ale i ta má dost dobrý smysl. A hustokrutě přísný příběh, který klany rozděloval a zároveň tmelil. Hodně hustý!!!

Komplexnost celé Ardávie, od vesnice přes tvrz a les až po nás, kočovníky mě naprosto vyrazila dech.

Není to jeden larp. Jsou to čtyři larpy zabalené v jednom extra velkém a dost dobře propleteném balení.

Pár negativ tam bylo, ale za většinu z nich jsem si spíše mohla sama než orgové. Největším problémem pro mě byla nepřesnost mapy, díky čemu nešlo najít některé lokace a CP nás nakonec muselo navštívit v táboře, protože jsme se nedokázali nahnat (i přes zmenšení herního území oproti minulému roku).

 

Za mě 9 z 10 a i tak je to spíš 9+ ;)

 

GenevieveAnna Vrr 25.07.2016

Eleonor, 3. běh, Tvrz

Rozhodnutí se znovu podívat do Ardávie nebylo bez váhání. Ale jsem moc ráda, že jsem jela a zvláště, že jsem jela za Tvrz. Měli jsme moc hezky fungující skupinu, která dávala pocit opravdové sounáležitosti.

Cave je obří hra s neskutečnou produkcí a skupinami tak rozdílnými, že mám opět pocit, že jiné skupiny byly snad na jiné hře než já. Hra o hrdinství, loajalitě, ceně, kterou je člověk ochoten zaplatit, lásce a protivenstvých, bratrství i odpovědnosti. To je Tvrz. Co byly ostatní si mohu pouze domýšlet, snad jenom řeknu, že se na hru ostatních skupin krásně koukalo. Prostá vesnice, rozjuchaní kočovníci, divoký Les nebo fakt divní lidi z Mlýna a Kovárny. 

Sudby - skvělá věc. Když totiž na vás začnou lidé valit, že si přejí, abyste někde byla, tak sudby vám umožní skvělý timemanagement. Víte, kde a kdy máte být a i když třeba netušíte, co se tam stane, tak to aspoň nemůžete minout.

Herní území - krásně lidské. Oproti loňsku i na to nejvzdálenější území jsme došlo v pohodě za chviličku. Tím se tedy trochu stalo i to, že když se člověk chtěl někam proplížit aby ho ostatní neviděli, byl to problém. Všude někdo byl! Ale ničem to nevadilo, spíš to bylo úsměvné.

Vývoj hry mě překvapil, ale zase mi umožnil zážitek, který jsem ještě nikdy neměla a toho si moc cením, byla to skvělá zkušenost. 

Je hrozně moc vidět ty desítky a stovky hodin práce na hře. Ať už od kreativního týmu tak od produkčního týmu, protože koordinace CP byla super (vždy tam byli, vždy na čas, vždy věděli, co mají dělat, pecka!), rekvizity a prostory. Díky moc za tu práci. 

 

Světlana, 1. běh, Vesnice

Mě se moje hra opravdu nadmíru vyvedla a odnáším si z ní skvělé zážitky, velké zvraty a hlavně netradiční postavení v pohádce, kterou tak miluji a s radostí jsem si ji zahrála. 

Herní plocha byla opravdu velká, ale trocha pohybu mi neuškodila. Spíš bylo frustrující hledat mohylu v noci když je tma, ale zase to bylo napínavé. Jinak postava pěkně napsaná a měla jsem skvělé spoluhráče a na scénku na rozcestí jen tak nezapomenu. 

EolisBořek Zelinka 15.10.2015

Jákob Deršovič (1.běh)

Ta hra. Moc jsem se na ni těšil a hodně se na ni těšily děti. Po příjezdu proběhlo nafasování kostýmů a rekvizit velmi dobře. Cesta na místo nebyla úplně triviální ale nakonec jsme ji zvládli bez výraznějších obtíží.
Je pravda a není důvot si to vymlouvat, že první den hraní se nepovedlo prakticky skoro nic co by záviselo na organizaci. To doplněno o všudypřitomné hejno černožlutého zla, které bylo strašnější než bludičky, bubáci a kovárna dohromady vytvářelo stav, kdy hráči byli nenaložení (aspoň ve vesnici) klesala nálada k teplotám pod nulou. Hra se pomaličku rozjižděla a asi nejspokojenějšími hráči v té době byly malé děti, které pod vedením hodné tety prozkoumávaly okolí Ardavského údolí.

Druhý den a třetí již se organizace chytila a rozjela a tehndy se začalo ukazovat, že Ta hra má obrovský potenciá, který ani nezdažený úvod nedokáže zabít. Ke konci hry byla hra vyhrocená, hráči pobavení/vystrašení, unavení a nadšení. Děti zvládly být stejně duležitými členy vesnice jako dospělí a taky si to náležitě užily.

Ta hra měla spoustu much (teda on to byl jiný hmyz, al co už?) ale taky skvěle fungující příběhy a spoustu velmi dobře udělaných vztahů a zápletek. Jako naprosto boží bonus navíc ta možnost vzít s sebou malé děti a tím ve vesnici dokreslit ´pocit vesnického života, kde se neřeší jen a jne vážné a temné věci ale i zcela běžné životní problémy, to vše doplněno naprosto úžasnou hodnou tetou, která dává dospělým být na sebe i zlý, smutný nebo nepříjemný aniž by to děti nějak ovlivnilo.

Myslím, že Ta hra se dosala přes pomyslný vrchol zla a momentálně má na to aby se snadnno posunovala směrem k prosluněným plážím pohodového a zábavného hraí, ze kterého budou dosspělí odjíždět nadšení a znovu se vracet.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Mlynář (3. běh)

Ta hra... Vlastně ne, už si rozhodně zaslouží říkat plným jméném. Protože z prokletí se zjevně vymanila a našla cestu jak lidi těšit a bavit!
Takže... Cave Canem je mnohorozměrná hra která nese pro různé skupiny různé formy hry (lidové pohádky, hrdinské legendy, horror nebo divošsko/kmenové mýty).

Jsem rád že jsem se nemýlil a pěčlivá příprava a revize umožnila aby se tato, již tak dobrá hra v příznivějších podmínkách změnila na hru skvělou.
Psychologicko/sociálně extrémní hra v Mlýně a na Kovárně měla hodně specifik a umožnila lidem si nejen zahrát ty nejtemnější pohádky ze všech, ale ještě si ověřit, kde jsou limity hraní i hráčů.

Ovšem pohled do ostatních herních skupin dost zžetelně ukazoval, že takřka vše funguje jak má. Vesnice byla živá a plná neobyčejných pohádkových příběhů obyčejných lidí. Kočovníci putovali a i jednotlivci měli běžné dost osobních motivací. Les (aspon z mého pohledu) yl dostatečně divoký a temný, no a tvrz bojovala nejen za sebe ale i za cele údolí a jeho budoucnost. Bylo pěkné to sledovat a být tomu černým svědomím, o kterém všichni v koutkuduše vědí.

I letos bylo ožné vzít děti a i letos byly nadšené. A zřetelně bylo vidět, že je vše připraveno a revidováno tak, že i většina prvohráčů odjížděla z Cave Canem nadšená, spokojená a mnozí s odhodláním zkusit si někdy znovu zajet na nějaký další LARP.

PyrokarMarek von Křiklán 08.09.2015

Srpen, kovárna, druhý běh
Hra plná super nápadů, další běhy budou jistě šlapat líp, to vše už tu bylo řečeno. Skoro celou dobu jsem se dobře bavil a dávam 8.


Mile mě potěšila i druhá postava, kterou jsem si zahrál poslední den. Do světa zapadla jako by v něm byla odjakživa, měla spoustu vazeb a na práci víc než dost (až bohužel prošvihla společný závěr, ale to jsou drobné mouchy).


Svět hry byl hrozně živý a když jsem si tu chvíli mezi životy zacépkoval, s obdivem jsem sledoval veškerou tu logistiku, plánování a trable v pozadí a nějaké drobné zmatky odpouštím tím spíše.

ALE: Těšil jsem se na kovárnu. Na ponuré místo, plné těch, kteří hleděli do propasti příliš dlouho. Těžko se o tom mlvuí bez spoilerů, ale velkou slabinou hry pro mě bylo, že většina hráčů (i když jinak dobrých) si kovárnu dobrovolně nezvolilo jako svou první volbu (nebo byli přímo z řad náhradníků) a navzdory opravdu výborným workshopům a nápadu ji nebyli schopni dlouhodobě hrát (což byl evidentně problém obou běhů, především zcela stěžejních postav v čele kovárny,ale nejen těch).

Možná, že hráči nebo orgové podcenili dotazníky, možná se obsazovalo příliš za každou cenu, možná prostě žijeme příliš bezstarostné životy a kovárna je nám příliš proti srsti.
Hlavní motivací jet přístě tak pro mě primárně není příjemný herní zážitek (který jsem si bezeporu odnesl), ale potřeba zahrát si totéž znova a pořádně. Potenciál tu je ohromný.

NerionOndřej Janovský 08.09.2015

Rys, Les, 1. běh

Jako hráč, který má dost dobrou představu o složitosti organizace outdoorových larpů, pomíjím, že prakticky nic v oblasti "Player versus environment" nefungovalo (lokace nenalezitelné, rekvizity chybějící, cépéčka poztrácená po lese,..)
Jako drsňák, co se dobrovolně hlásil do Lesa, pomíjím velké vzdálenosti na herním území, nezbytnost schopnosti orientovat se v mapě či divné a pozdě dodávané jídlo.
Jako člověk, který chápe, jak je snadné vypadnout z role při psychické či fyzické frustraci, pomíjím, že hráči v lese dali budování atmosféry jen asi tak 40 % toho potenciálu, který tam byl.
Co zbyde? Pořád ještě docela zábavný skauting v pohádkové zemi, kde se potkávají naprosto rozdílné kultury a skupiny a řeší se magické a mystické úkoly a odehrávají se legendární příběhy.

Fakt mě bavilo snažit se stát se největším alfasamcem mezi běsy z Lesa, bavilo mě chovat se nelidsky při setkání se smrtelníky, bavilo mě prozkoumávat území, hledat studánky, vykrádat Tvrz, Vesnici či hřbitov. Bál jsem se o život a tančil a poslouchal divné a cizí písně Kočovníků a opatrně se plížil v sedm ráno do prokleté Kovárny a strašil vesničany na lesních cestách. Díky těm hráčům, kteří si hráli se mnou.

Za mě slušných ač ne kulervoucích 7/10 s respektem.
(pořád vymakanější než předchozí dvě Ardávie)

HanaHana Lauerová 06.09.2015

Září Kovárna 1.běh

Kdo by nechtěl žít na chvíli v pohádce? <3

Kovárna je tajemné místo kde můžete zažít něco neobvyklého a odnést si z toho velice silný zážitek. Do kovárny zavítalo neuvěřitelné množství hostů a pohádkových bytostí, které v kovárně vytvářeli nové zápletky a pořád bylo co dělat. Takže jsem byla ráda, že moje postava má jednu linku mimo kovárnu, protože více bych jich nestíhala.

Ta hra byla skvělá, příběhy, prostředí a propojení skupin vytváří skvělou atmosféru.

I přes všechny mouchy do toho organizátoři dali vše a za to jim nesmírně děkuji a cením si toho. Hry od nich mají smysl!

ZappoPetr Špiřík 06.09.2015

Mám rád pohádky, hru z prostředí pohádek a mýtů jsem tak hodně vítal a hodně se na ni těšil.

Vnímání po druhém běhu - 2015

A Cave Canem jsem si užil - ale věčně to bylo v duchu "ano, ale..."

Bavilo mě hrát na Tvrzi, ale bylo to vlastně jen díky lidem, se kterýma jsem tam byl. Zápletky k sobě moc neseděly a gradace nevedla vůbec nikam.

Jídlo na druhém běhu bylo lepší než na prvním, ale pořád to znamenalo, že jsme tak třetinu jídel vůbec nedostali.

Závěrečná scéna hry prý byla skvělá, ale my jsme místo toho dostali řadovku s nemrtvákama.

A tak by se asi dalo pokračovat. Celkově mám z Cave pocit nedodělané hry. Hry, která kdyby dostala dva týdny práce navíc, aby se vychytaly fakt hrubé chyby (nenapsané věci, ujednocení informací mezi skupinami, hráči, dějovými linkami, soupis rekvizit a nějaký logistický plánování), tak by byla hned a okamžitě o řád lepší. A kdyby dostala tý práce ještě o něco víc, aby se učesal děj a jeho časování, gradace a vůbec náplň - tak by mohla být fakt skvělá.

Já měl ohromný štěstí na roli, která pro mě byla komfortním primitivním archetypem, který mne dokáže zabavit na nějakou dobu i jen tak, bez ničeho. Spoluhráči byli hned druhá nejlepší věc - a to jak ti přímo ze skupiny, tak ti, na které jsem narazil mimo. Ale ta hra "proti hře" byla spíš otravná a nefunkční. Celkově jsem si to užil, jen v obráceném gardu - předpřipravené "nasouzené" scény dělaly nezáživný rámec a časové členění poměrně pěknému sandboxu se spoustou barvitých charakterů odehraných příjemnými lidmi.

Za mě, v roli Mazhara Yilmaze na druhém běhu na Tvrzi, je to tak 6/10. A pokud tu hru budou ještě někdy uvádět a hru dodělají, může to být klidně výborný kus, který doporučím. Takhle nelituju, že jsem jel, bylo to fajn, ale jsem smutný ze zbytečných chyb.

Vnímání po třetím běhu - 2016

Protože se mi vloni Cave líbilo, ale mělo docela dost much technického charakteru, chtěl jsem si zahrát ještě jednou. Po delším výběru jsem zase skončil na tvrzi, ale tentokrát v úplně jiné roli - vůdce skupiny Anteho. Bylo to pro mne dostatečně zajímavé to hrát, protože to byla jiná hra, byť ve stejné skupině a stejně jako poprvé i tentokrát byla vynikající hráčská sestava na Tvrzi. Asi to dělá duch skupiny nebo co, ale výborně jsme si rozuměli a hraní s lidma na Tvrzi patřilo k vrcholům hry.

Oproti loňsku se výrazně, ale výrazně podařilo vychytat provozní chyby. Jídlo jsme dostali, CP byla na svých místech kde a kdy měla být, měli jsme informace, které ve většině případů seděly. A netýkalo se to zjevně jen nás - i v jiných skupinách to vypadalo, že všechno klape jak na drátkách. Hra se tak hodně zdvihla a člověk nemusel řešit provozní problémy a mohl se soustředit na hru samotnou. Bohužel, jestliže vloni se moc nedařila hra a zachránila mi dojem role, tak letos se to muselo stát obráceně - a poměrně pěkně rozběhlou hru jsem musel předčasně a nečekaně opustit, kdy mi hra skončila v sobotu po poledni a šel jsem si sednout do CP tábora. Tím jsem přišel o vyvrcholení vlastně všech svých i skupinových linií a celý larp tak pro mne skončil tak nějak rozpačitě. Hru tak i letos hodnotím konzistentně 6. Ale tam, kde vloni jsem se k šestce přiblížil zdola díky roli a osobnímu zážitku, tak letos jsem se k ní bohužel dopracoval shora, kdy mi role celkový dojem trochu zkazila. 

Účasti určitě nelituji a jestli hru budou kdy opakovat, můžu v rámci žánru směle doporučit.

EvkinEva Buchtíková 03.09.2015

Hra bola z mojeho pohľadu veľmi vydarená. Voľba kočovníkov a jednej zo starých postáv sa ukázala ako dobrý ťah. Atmosféra bola neuveriteľná (neustály spev, cinkanie a tanec) a nedávala tak moc priestor k úniku - vypádávaniu z rolí. Moja postava bola naozaj pekne napísaná a bohatá na vzťahy ako aj blízke osobné, tak i smerom von na celú skupinu kočovníkov a dedinu (moja prvá postava s tak komplexnou stieťou kontaktov, ktoré boli dopredu stanovené, alebo mali možnosť prirodzene vzniknúť). Dopredu stanovené činnosti (rituály) v rámci skupiny kočovníkov sa ukázali ako čas byť chvíľu spolu, mať možnosť sa zapojiť a oddýchnuť si v príjemnej spoločnosti druhých - skvelé.

V prípade nejasností boli organizátori neustále k dispozícií, nebol vôbec problém v priebehu pár minút niekoho kontaktovať.

Miesto krásne, zázemie odpovedajúce priestoru. Časové sklzy som síce zaznamenávala (hlavne sprostredkovane keď mali iní hráči problém prísť na spoločné stretnutia), ale nijak zásadne. Nemala som pocit, že by tým hra ako taká trpela.

Druhá postava, ktorú som mala možnosť hrať sa dostala na tvrz. Bola výrazne jednoduchšie, ale pekne napísaná. So silnou romantickou linkou na cp (tj smerom von) a troma kotvami do hry, ktoré mohli a nemuseli fungovať, lebo nestáli na spoločných činnostiach, ale na vzťahoch. Doporučenie "buď na nich drsná" fungovalo a mala som obrovské šťastie na všetkých troch spoluhráčov, ktorí mi poskytli dostatočný priestor.

10/10 pretože je to naozaj krásna hra, veľmi silná v neuveriteľnom prostredí a úplne pohlcujúca. Verím, že som mala aj svoju dávku šťastia (a nekusla ma osa napríklad :-)), ale vyšlo to. Organizátorom díky a poklona.

KvákMartin Beneš 03.09.2015

2.běh Jevren Grebovič (vesnice)

Výborná hra, výborná atmosféra, prostě vše strašně fajn :)

Ohledně realizačních věcí by možná neškodilo, lehce menší území (ale asi by se špatně shánělo), chození z jednoho konce na druhý bylo občas trošku únavné. Dále pak ve vesnici byly naplánovány pěkné slavnosti (Kupadelnice a Dušičky), ale člověk řešil individuální questy na druhé straně území což je škoda. Min. u vesnice bych se zamyslel, zda by to nešlo naplánovat, že v nějakých "časech" by se řešili věci ve vesnici (questy přímo ve vesnici, slavnosti ...) a pak by člověk mohl ve vesnici i něco vyřešit a zahrát, né že je celá vesnice někde pryč a je tam jen pár osamělých lidí.

Děkuji za hru a pokud by se opakovala, tak na ní doporučuji jet, skvělé nápady a ještě lepší zážitky 9/10

AlešAleš Procházka 03.09.2015

Tak první běh, spousta organizačních věcí které se prostě nepovedly - například v 8 hodin měli být dušičky, jájako rychtář měl být v 8 na druhé straně lesa a stejně tak pop který dušičky semnou spoluvedl měl také nějaký quest :) 

Na druhou stranu, tak velká herní plocha, tolik různých zajímavých nápadů, živá vesnice (spousta dětí), paráda prostě :) :)

TalbotTomáš Bazala 01.09.2015

Nechci se rozepisovat, tak to minimalizuji.
Hra může novým hráčům dát příjemný a nový zážitek.
Zkušenější musejí mít buď štěstí na spoluhráče nebo být velmi proaktivní ve vlastním vytváření hry (což jim ale příliš design založený na konfliktu spíše hřáč vs CP než hráč vs hřáč tolik nedovoluje).

HonzaHonza Kulveit 01.09.2015

Cave obsahuje spoustu skvělých nápadů, je velkolepé, rozsáhlé, odlišné od jiných larpů, a mohlo by být naprosto super, kdyby všechno fungovalo. Bohužel realizační potíže typu na scénu nedorazí CP / CP dorazí o 50 minut pozdě, zatímco na místě běží jiná scéna / ... mi zážitek ze super hry srazily někam k "jsem rád že jsme jel ... ale raději bych si to někdy zahrál znova trochu vyladěnější".  Také ne úplně dobře fungovaly některé "skupinové scény" kdy ve Vesnici bylo jak po vymření - tři čtvrtiny postav rozběhlých po lese naplňovat nějaké individuální úkoly, zbytek pak nějaké hromadné věci tvořil spíš těžko (veselá soutěž všech mladých s jedním účastnikem?).  Hraní ve vesnici pro mě docela zachraňoval Rychtář, nebýt skvělého hráčského výkonu, nevím jak by to dopadlo.

I tak to bylo silné, a ač jsem to nečekal, docela sem si zableedoval - docela bych uvítal nějakou organizovanou možnost reflexe nebo tak něco, ono sice jako pohádka, ale stejně to může být docela vážný nebo tragický příběh.

(2. běh, vesnice)

ImiStanislava Pajerová 01.09.2015

1. běh - stromovíla Bouře (Les)

Prve bych řekla, že jsem si hru užila, ale...

Nebudu psát o jídle, vosách nebo podobných nesmyslech. Chci psát o pohádkách, protože není větší zlo, než rozdílná imaginace. Hru jsem si opravdu užila a líbil se mi i konec mého příběhu, ale čím víc poslouchám informace po hře, mám pocit, že jsem hrála úplně jinou hru, než organizátoři zamýšleli a že každý vnímáme pojem "pohádka" jiinak. Pro mě organizátoři dostatečně nepředali, jak se má hra hrát (nebo nevím, kde byla chyba)  a až na pár okamžiků jsem měla pocit, že víc než pohádku, hráči hrají klasický fantasy LARP (včetně mě) což mě mrzí, protože jsem měla jiná očekávání a způsob hraní byla zrovna TA věc, kde jsem čekala, že bude LARP jiný.

Dále mě nadchnulo, že nejde o postavy, ale o hru skupin, která v Lese dle mého úplně nefunguje (narozdíl třeba od Tvrze - menší soudržnější skupina). Soupeření dvou skupin v rámci Lesa je dobré, ale v tu chvíli kdy dostanete postavu a zjistíte, že Les je (nadneseně řečeno) banda sólistů, co se navzájem nesnáší, jde hraní ve skupině těžko. Občas, když jsem chtěla vyrazit na úkol společně se skupinou, zjistila jsem, že zbytek nemá čas a každý si jde sám řešit něco svého. Za mě: Jen houšť skupinové hraní! LARPů, kde každý hrotí své cíle je už dost. Pojďme hrát víc společně.

Taneční workshop s Eliškou byl skvělý! Víc provázat hudbu, tanec a zpěv se hrou! Ať to není kulisa, ale plnohodnotná součást hry, pak i "odmítači" se přestanou stydět. Tvrzi by nevadil "zpívací" workshop, aby hráči uměli alespoň jednu stejnou válečnou píseň. Rituální souboje propojit s tancem! Jen houšť!

Co se týče trendu "testovacích" prvních běhů, kdy není vše na 100%, bych zvážila zavést zvýhodněný cenový balíček a na další běhy už za víc. Samozřejmě tak, aby to rozpočet snesl. 

Za mě by se hra měla opakovat, protože má velký potenciál. Dávám 7/10! Hra kolem mě prošla, potěšila, ale na rozdíl od Legií nebo De la Bete, se srdce nedotkla. Máte co zlepšovat a víte to a já chci dát víc, až si to někdy v budoucnu zahraju znova.

LischaiPavel Gotthard 01.09.2015

Myslím, že Cave má dobré, zdravé základy. Mrazivé pohádkové příběhy, práce s hudbou, chytrý koncept stylově různorodých frakcí - všechno super. Jen to prostě vyšlo o půl roku dřív, než mělo, a tak má hra takové ty dětské nemoci betatestů: Někde se ztratí klíčová informace pro linku, kouzlo by něco mělo dělat, ale druhá postava se to nemá jak dozvědět, důležitá rekvizita je vyráběná na místě a vypadá proto ošklivě, CP nestíhají a nechodí na čas, a tak podobně.

Hodně mě to mrzelo, protože krom těhle zbytečných chyb mě bavilo vlastně všechno, na co jsem ve hře sáhnul. Jídlo dobrý, chození po lese přiměřené, kostýmy jako vždycky ušité, postava super (a pod čarou spoluhráči výborní). Jestli bude Rolling Cave za rok reprízovat, je podle mě bez rizika doporučit účast. Klikám 8/10, ale je asi nutné dodat, že mi tu hru vynesla o řád výš skvělá romance, což není něco, co se zadaří automaticky.

(2. běh, vesnice)

ŠuhinkaIvana Šuhajdová 01.09.2015

9/10 a to jen díky minimálním chybám v organizaci. Pokud bych měla hodnotit příběh, tak dám desítku.  Jako hodná holka z vesnice jsem jela na pohádku a místo toho dostala směsici zvratů, emocí, hororových pasáží, neskutečně úžasné double romanci a vypjatých scén, které bych klidně přirovnala k DlB. Skvělé herní území, fantastické výkony CP, dobré jídlo a organizátoři, kteří kdykoliv bylo potřeba, byli na místě a pomohli. Určitě pokud se TA HRA bude opakovat, pojedu. Třeba jen díky mrazivé atmosféře, která panovala na konci...

DanielLeoš Kyša 31.08.2015

Neschopnost organizátorů poradit si s vosami je zarážející. Navíc tam nebyly sprchy. A to, že to bylo všechno dáno koncem léta a odehrávalo se v lese, je jenom chabá výmluva. 

Teď už ale k samotné hře. Měla dost much. Snad víc než těch vos, což je velká škoda. Její potenciál je totiž veliký. Sám jsem velmi rád, že jsem tu hru hrál, protože jsem si ji užil. Její atmosféra, pohádkový duch, myšlenky a nápady, na kterých ji organizátoři postavili, jsou víc než sexy. Co mě tedy mrzí, je tušení stínu velkého potenciálu a reality, která jej ne vždy naplnila. 

Bude-li se hra někdy opakovat, rozhodně doporučuji na ni jet. Je velká, je krásná a když tam nebudou vosy a ty zmíněné mouchy, může být hrou le... (počkejme si na ty případné další běhy). 

CrashJakub Philipp 31.08.2015

Týjo. Tak já začnu.

Kuzman I. běh

Kuzman je zajímavá postava. Nadchnul mě od samého začátku a byl jsem rád, že mi byl "svěřen".

Kuzmana se týkalo několik zápletek, bohužel žádná "přímo". To není úplně pravda, jak se po hře ukázalo, prostě se jen jeho osobní zápletka nerozběhla.. Ale to je v pohodě :-) Kuzmana jsem bral jako takový element, divokou kartu Ardávského údolí. Navíc s tak super Lubicou a Zorkou se člověk nemohl nudit. I zbytek spoluhráčů byl fajn jak pop, Anděla i "křehká" Kornélie. Počet jeho zápletek jsem bral jako jediný vážnější problém. Jsem řadu let ve skautu, pohyb mi určitě problém nečiní, ale i tak jsem měl občas problém to uchodit. Ale na ty dlouhé cesty si člověk nepamatuje. :-)

Produkci a realizace hry rozebírat nebudu. Do hodnocení ji také nezapočítám. Před hrou jsem pomáhal se stavbou a druhý běh jsem hrál Cizí Postavy. Vím až moc dobře, jaké věci se můžou podělat a jak snadno se můžou podělat. Všem, kdo nachází energii aby říkali lidem, kteří to dělají zadarmo, z vlastní vůle a pro potěšení ostatních, že jsou břídilové bych přál, aby udělali nějakou svojí hru, a až pak si říkali, jestli má cenu hrotit věci, které jsou v podstatě jen drobnostmi. Je každého věc, co říká, ale i mně v mých 17 letech by bylo trapně chodit po lidech, a vytrhávat je z rolí větou "Ty vole, to byla ale hnusná polívka"...

Celkově mám ze hry dobrý dojem. Cave je prostě zase něco jiného. Konec hry byl překvapivý, a i když zdánlivě neseděl ke konceptu hry s "dobrým koncem", s odstupem si říkám, že lepší to vlastně být nemohlo. :-)

8/10

ZevlaZevla Zevla 31.08.2015

Přes všelijaké logistické kiksy jsem si tu hru hodně užila. Všichni hráči přistoupili na to, že je to pohádka, a jeli jsme na stejné vlně. Bylo to přesně tak akční, pohádkový, morálně rozhodovací, dramatický a epický, aby mě to bavilo. Bylo to v podstatě pět jednotlivých larpů pěti různých skupin, které se různě setkávaly, nebo také ne. Každý si tam mohl jít zahrát něco jiného a nějak to příběhově dohromady fungovalo. Příběh naší skupiny (tvrz) byl skvělej a dával nám jak pevný body, co jsme měli dělat, tak prostor pro náhodný chození do vesnice a důvěrný/filosofický rozhovory. Díky našemu nastavení si skupina dovedla docela pěkně hrát, i když zrovna něco naplánovaného někde selhalo. Připadalo mi, že máme po lese zbytečně moc lokací, které byly za prvé daleko, takže jsme občas měli slušný pochoďák, a zároveň ne vždycky snadno nalezitelné, takže jsme se tam čas od času s CP prostě nepotkali. Na některých z nich jsme se dověděli nějaký detail, který posunoval hru jen trochu. Kdyby těch lokací bylo méně a na každé byla nějaká pořádná scéna, možná by to CP trochu usnadnilo práci a nebylo by tak těžké se potkat ve správný čas na správném místě.
Herní mechaniky na "přidej / uber / tohle není tvoje zápletka" a výslovná snaha dodržovat dramatickej vývoj mi přišly dost zajímavý, jen kvůli všelijakým kiksům v načasování věcí asi nebyly tak efektivní, jak být mohly. Ale zajímavý nápad, co umí kdeco nenásilně řešit. Hudba jako tematická součást hry byly také super nápad - bylo to tak pěkné, že i v naší vyloženě nezpívací skupině jsme si nakonec vzali příklad z ostatních a zpívali, protože to prostě tak vyšlo a bylo to dobrý.
Nevím, jak se stala různá ta logistická nedopatření (hráč a CP se nesetkají, papíry s dramatickými povely pozdě, jídlo v náhodnou dobu a náhodném množství), protože Rolling už plnokrát ukázal, že umí zařídit, aby to všecko fungovalo. Ale na druhou stranu jsme prostě od orgů dostali kostým a najíst, což je fajn. Nejdůležitější věci, jako je třeba voda na pití, každopádně fungovaly a problémy se daly řešit tím, že se prostě zavolalo orgům. Shrnuto - i s chybama a s tím, že mi odpadla celá jedna linie, protože na jednu postavu nebyl hráč, mě to hodně bavilo, měla jsem celou dobu co dělat a klidně bych si to někdy jela zahrát za nějakou jinou skupinu, o které dosud nic nevím.
(Tvrz, 1. běh)

CiriTereza Staňková 31.08.2015

Bylo to HEZKÉ, je asi nejvýstižnější pipis mého dojmu z Cave Canem. Dostala jsem zajímavou, opravdu pohádkovou roli. Měla jsem pečlivě připravenou náplň hry, takže jsem se tak akorát nenudila. Dostala jsem krásný příběh, tak akorát radostný, aby vzpomínky na něj víc hladily než mrzely, a tak akorát smutný, aby to nebyl plochý zážitek. Vysoko cením skvělé využití muziky. V naší skupině (kočovníci) to výborně fungovalo - zpívalo se při každé možné příležitosti, v táboře, ve vesnici i po cestě. Pomohly užitečné záchytné body - pohřební i veselá píseň a klanová píseň, která úžasně zapadla i do mého příběhu. Příjemný byl i kompletní servis - kostým, jídlo, zázemí, stany na hezkém místě - o nic jsem se nemusela starat. Cave canem mnohonásobně předčilo mé očekávání a bylo pro mě tím, co slibovalo - pohádkou, zpěvem a tancem. 

Díky! 9/10

Události

Larpy autorů