Don Juan aneb strašlivé hodování

5 hráčů, 1 mužů, 4 žen, 0 obojetných

2 hodin, 0 dnů, 2013

„Ach, jak si ten svět maluješ. Svět je zlej holčičko! Ale však ty taky poznáš svý, jen se neboj. Taky uvidíš, jakej ten Tvůj doopravdy je!“

Kdesi v podhůří Orlických hor, v tmavé chalupě, poslední večer před svatbou. Je ideální příležitost k opětovnému setkání pěti kamarádek, z nichž jedna se nazítří vdává. Při tradičním draní peří je třeba taky „prodrat“ životní zkušenosti, radosti a smutky. Na konci této noci se z mladého děvčete stane dospělá žena připravená na život v manželství. Co všechno bude muset mladá Anežka nechat za sebou?

Čeká vás netradiční hra o emocích, o očekávání, o zklamáních a radostech. Ve hře se budou vyskytovat prvky absurdního divadla, zejména vyjadřování emocí pomocí pohybu, mimiky a gest. 

6.5

24 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

ManikMichal Havelka 08.07.2018

Do Dona Juana jsem vstupoval s (falešným) očekáváním mírné filozofické debaty nad úskalími svatebního svazku a diskusí nad - byť archetypálními, avšak stále uvěřitelnými - vztahovými přešlapy.

V našem běhu se však jednalo o frašku plující po povrchu, ve které útoky na stereotyp jednotlivých vztahů nezískaly výraznější pointu. Díky (naší?) neschopnosti hru nějak solidněji vystavět se mi postava hrála poměrně křečovitě - jakobychom hru neuměli solidněji zacílit a neustále přešlapovali na místě mezi lehkou komedií a vztahovým dramatem. Výrazněji (na mě) však nefungovalo ani jedno - komedie byla až příliš klišoidní ve stylu Babovřesk a drama zase nezabrušovalo do nějaké výraznější pointy mimo "Ten můj přijde z práce, lehne na kanape, dá pivo a spí. Takovej vztah chceš?"

Kdybychom položili hru do pozice hlubší diskuse, přiznal bych Don Juanovi jistou zajímavost. Jako absurdní drama to však na mne nefungovalo.

GavrocheJan Winkelhöfer 09.09.2015

Co to je totok za divnověc? Nevím, nerozumím, zvláštnost to je!

Hra samotná pro mě byla vlastně děsně v pohodě, občas vážnější, občas sranda, vždy ovšem silně (úmyslně) přehnané. "Jevištní" vzhled hry se vydařil, zpěv a tanec ve hře mají smysluplné místo (navíc jsme dostali pochvalu, že zpíváme hezky, heč) a jednotlivé scény fungovaly jen s mírným drhnutím - obvykle v části se seriálem. Počáteční zděšení se neukázalo být opodstatněným, situace, které by působily závažnější osobní diskomfort, jsou poměrně vzácné a málokdy zamířené na postavu, kterou hraje chlap.

Poherní reflexe je dobře zamýšlená, ale představa, že se teď tenhle absurdní a na všechny strany přehnaný příběh teď pokusíme nějak seriózně rozebrat mi nepřišla ani reálná a popravdě ani příjemná.

Celkově za mě - nesnadno uchopitelná taškařice, kterou nemůžu doporučit k závažné konzumaci, ovšem ve správné partě se během ní budete řezat smíchy - a to moc larpů nabínout neumí. Za mě rozhodně jeden z těch zvláštních larpových zážitků.

P.S.:
1) Hovada
2) Plíseň
3) Králíčci

KatooKatka Winkelhöferová 09.09.2015

hmm.. no.. jak bych to...

Líbil se mi průběh hry -mechanika přechodu "vedení diskuse" mezi jednotlivými postavami hezká, zpívání taky hezký..

Nebyl to můj šálek čaje. Sice jsme jako hráči objevili 3 pravidla o chlapech,které nás sice hodně pobavily a budou doufám brzy zapomenuty, ale přecijen mě nikterak neoslovilo pomlouvání chlapů za účelem zděsit naivní dívenku v předvečer svatby.

OK, nakonec proč ne... jen ta vodka po hře byla opravdu potřeba ;)

EvaEva Pavlorková 12.04.2014

Na můj vkus až příliš naskriptovaná a uměle rozdělená hra - nedokázala jsem se dostat do nějakého většího rozehrávání, protože jsem věděla, že za pár minut zas přijde písnička. Mělo to být holčičí drbání, ale aby to bylo drbání, potřebovala bych víc spontánnosti. Pokud vím, že po x minutách mám zpívat a tančit a posouvat se a pak je pevně dáno, že má diskusi víceméně vést jedna z nás, trochu mě to brzdí. Za mě by hra víc fungovala, kdybychom věděly, že každá si má někdy vzít hlavní slovo, ale bylo by to na nás, kdy. Písně měly souviset s našimi osudy, ale asi jsem nepochopila jak. A pokud souvisely, je trochu škoda, že jsme se o tom nebavily na hře (nemohla jsem toto téma otevřít já, protože jsem v tom tu souvislost prostě neviděla). Rozhazování peříček mi připadalo málo autentické, myslím, že kdybychom měly nějaký společný úkol, který by se fakt musel udělat, a nemuselo by to nutně být draní peří, tak by to mělo opravdu sbližovací funkci, takhle jsem jen foukala do pírek, když jsem nevěděla, co s rukama. Měla jsem taky docela problém být celou hru zahořklá a říkat, jak jsou chlapi špatní. Ale abych taky něco pochválila, písně byly opravdu krásné, tklivé a atmosferické a tanec kolem stolu taky. Hudební prvky bych v téhle hře uvítala klidně i ve větší míře. Chyběla už jen tma a svíčky. Možná kdyby hudba hrála víc v pozadí a my jsme si mohly zazpívat, když zrovna vázne hovor, že by některá začala broukat, působilo by to taky přirozeněji. Hra mě nedovedla k zamyšlení, které zamýšleli tvůrci, ale uvědomila jsem si při ní, že loučení se svobodou může mít smysl, pokud by proběhlo takovouto starou formou a ne alkoholickým dýchánkem v hospodě. :)

MivkaIva Vávrová 15.01.2014

Don Juan je hra, která ví, co chce říct, a má zajímavé mechanismy, kterými to říká. Nečekejte komplikovaný příběh a ve většině postav ani vnitřní posun, hra má do začátku jasnou strukturu a to, co chce říct. Být delší, začne to být nudné, takhle to bylo tak akorát. 

Zároveň mi přijde dobré říci, že hra je do velké míry o zahořklosti, deziluzi a nějakých těch promarněných vztazích a do velké míry postavám nenabízí úniku. Proto si myslím, že není nutně dobrý nápad hrát ji v nějakém vztahově složitém období - pokud jste taky citlivky, nemuselo by se vám to pak líbit.

HankaHana Maturová 13.01.2014

Hlavní věc, která se mi na hře líbí je ta, že má jasné poselství, které chce hráčům předat a velmi úspěšně se jí to daří. Během hry netečou emoce proudem, o to víc o ní ale člověk přemýšlí po jejím skončení. Jak píše Eliška, nastavuje každému z nás zrcadlo, ať chceme nebo ne. Po technické stránce nelze nic vytknout, hrozně se mi líbily herní mechaniky a zapojení netradičního stylu umění, což vytvořilo úžasně celistvou podívanou, s janým smyslem a poselstvím. Na závěr bych jen doplnila, že velmi záleží, v jaké je člověk aktuální životní situaci, když hru hraje. Na její vyznění to má opravdu hodně velký vliv.

EliškaEliška Applová 04.11.2013

Betatest
I když byla hra ještě neučesaná, sedla mi.
Don Juan je dobrý v tom, že šikovně nastavuje zrcadlo.
Velké plus za předherní předehřívačky a mužskou postavu.

ArwiBlanka Hanzlová 11.09.2013

Řekla bych, že Don Juan je jednou z her, které jsou silně závislé na tom, jestli se podaří vybudovat atmosféra a jak se na ni hráči zvládnou naladit. Mně se na hru naladit podařilo a zanechala ve mně silný zážitek a následně věci k přemýšlení, což na larpech primárně vyhledávám, takže jsem byla velmi spokojená. Ale je třeba říct, že jsem hrála ústřední roli.

Využívané prvky (tanec, písně, peří) podporují atmosféru a společně se strukturováním dotváří dojem rituálnosti celého děje, což vnímám v této hře jako hlavní motiv. Chvíle, kdy se hra dostane až trochu do absurdity, tam podle mě ale rozhodně patří a skvěle zapadají. Jako jediný potenciální kámen úrazu vidím "mužskou" roli - není pro každého muže a žádá si velmi schopného hráče s otevřenou myslí.

TorilJiřina Dlabková 15.07.2013

Uf. No, přežila jsem to, ale bohužel mi teda tento typ divadelního larpu vůbec nesedl. Zpívání lidovek, přesně nalajnovaný kdo kdy co jak bude říkat, kdy se bude dělat todle a todle, neztotožnění se s postavou, jejím názorem ani s celou hrou, prostě jsem si asi špatně vybrala, možná jsme nebyli až tak extrovertní sestava hráčů, a ta absurdita mi vůbec nesedla. Nicméně ať jen nehudrám, musím uznat, že hra byla připravená moc pěkně a poctivě a pokud někomu nebude vadit ta absurdita a nalajnovanost, divadelničina, pro mne nezkousnutelné pomlouvání manžela a propírání stejného tématu :) proč ne. Za mně holt jen 5/10.

JakubJakub Míšek 11.07.2013

Velmi podařená konverzačka rozehrávající závažná témata partnerských vztahů. Oceňuji užití lidových písní a zpěvu, stejně jako mechaniku "herních aktů", kdy každý je věnován jednomu typu problémů. Hra je pak přehledná a dobřé cílí na pocity hráčů.
Čistý, hezký larp. Velice dobrých 7/10.