Hrana

Hrana se proběhla na počátku března 2007 jako víkendový městský larp ze současné doby z prostředí tzv. moderní mystiky. Hráči se stali postavami, které propadly za Hranu. Mystickou hranici, která odděluje náš běžný svět od světa, jenž je tomu našemu podobný. Má však vlastní pravidla a zvyky. Na počátku nebylo zřejmé, jestli se postavy vrátí zpět, přijmou realitu za Hranou nebo se stanou obětí cizího světa.

Každý hráč přijal roli obyčejného člověka, který žil svůj běžný život do chvíle, než překročil Hranu. V tomto okamžiku začíná pro hráče samotná hra. Musí odhalit mystérium světa za Hranou. Během několika desítek hodin od pátečního večera do nedělního odpoledne představoval každý hráč člověka, který zjistí, že realita může být trochu jiná, než si myslel. Je jen na něm, jak se zachová.

Hra samotná trvala skutečně celý víkend (2.-4. března 2007) a účastníci neopouštěli své role ani v noci. Odehrávala se ve vymezeném prostoru a každý z hráčů si tvořil vlastní postavu podle detailního internetového dotazníku na základě vlastních preferencí. Hrana byla také jedním z prvních larpů, které se přihlásili k dobovému manifestu M6.

Stručné shrnutí průběhu akce:

V páteční podvečer se skupina zdánlivě náhodných jednotlivců v jednu chvíli na různých místech v centru města Brna ocitla během krátké chvíle v místě nazývaném Dominium. Městě, obklopeném smrtícím hustým dýmem, kde jako by se zastavil čas před několika desetiletími a jen výjimečně někdo tušil, že tam někde je 21. století. Na ulicích se kouřilo z komínů, na rohu pracovala kovárna a na ulicích svítily lucerny v místech, kam nedosáhlo světlo několika elektrických lamp. Městě, ve kterém žijí lidé, jež ovládnuli Moc a stanuli tak na cestě k naplnění dokonalého archetypu, nazývajíc sami sebe nomeny.

Během prvního večera všichni nově příchozí objevovali základní kameny světa za hranou. Díky letákům na okolních zdech tušili, že jsou tu čtyři názorové dómy (jakési cechy založené na principech dobra, zla, chaosu a řádu), hostinec, kam chodí místní a noclehárna, kde mohou složit hlavu, pokud by včas nenašli bezpečnější útočiště. Záhy odhalili, že v každém z těchto dómu dlí jeden z klíčníků, kteří přijímají nové zájemce o členství v dómu, pokud tito nalezli již svou životní cestu a přijali od vykladačů osudu svůj nomen. Metody vykladačů osudu byly různé, ale během prvního večera většina nově příchozích přijala svou novou identitu. Ne vždy bylo snadné nalézt všechny lokality, neboť orientační plán města byl odlišný vzhledem k Brnu, jak jej znali příchozí z našeho světa.

Po půlnoci pak všechny odvedli Strážci do Noclehárny. Starého šlechtického sídla, kde mohl každý složit hlavu. A jelikož neznámý zabiják zabil několik nově příchozích, tak městská rada rozhodla, že v noci musí být ulice prázdné a zaplatila za nově příchozí panu Tomášovi. Na nově příchozích byla vidět únava ze všech změn a již zanedlouho většina spokojeně oddychovala.