MethanCity: Horizont události

100 hráčů, mužů, žen, obojetných

48 hodin, 3 dnů, 2015

Web: http://methancity.cz/

Galerie fotek: http://pwx.rajce.idnes.cz/Methancity_Horizont_udalosti_N

MethanCity: Horizont události byl dystopický postapokalyptický výpravný larp pro 100 hráčů, který se odehrával v bývalém vojenském prostoru Jihlava Pístov. Příběh larpu se odehrával ve Výzkumném městě č. 31, které pracovalo na utajených technologiích sloužících ke konečnému vítězství ve věčné válce s nepřítelem. Výzkumné programy byly tak utajované, že mnoho Občanů ani netušilo, na čem pracovali jejich kolegové.

Larp se odehrával v plně diegetických kulisách vojenského prostoru s řadou budov, stovkami místností, několika náměstími a ulicemi, daleko od civilizace. Hra byla tvořena s cílem poskytnout co nejvíce vtahující a uvěřitelnou zkušenost života v beznadějné dystopii, v městě Světostátu, jehož jediným cílem je produkovat ničivé technologie určené ke konečnému vítězství ve věčné válce s nepřátelskými supervelmocemi.

MethanCity akce jsou zasazeny do dystopického světa po globálním konfliktu, ve kterém se nadvlády nad postapokalyptickou pustinou ujaly totalitní mocnosti Světostát, Eastasie a Eurasie. MethanCity larpy jsou od roku 2010 (proběhly čtyři ročníky) situovány do sídel Světostátu, bitvy MethanCity Fronta (s označením 22 pro ročník 2012, 36 a 39 pro ročník 2013) pak na frontové linie, kde se supervelmoci utkávají v nekončících válkách.

http://methancity.cz/

Galerie:

Ondřej Chrástecký:
https://www.facebook.com/profile.php?id=100008396054394&sk=photos&collection_token=100008396054394%3A2305272732%3A69&set=a.1635334143423105.1073741845.100008396054394&type=3

Patrik Cvak:
http://pwx.rajce.idnes.cz/Methancity_Horizont_udalosti_Fi/
http://pwx.rajce.idnes.cz/Methancity_Horizont_udalosti_F_O/
http://pwx.rajce.idnes.cz/Methancity_Horizont_udalosti_N/
http://pwx.rajce.idnes.cz/Methancity_Horizont_udalosti_Fn/

9.5

61 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

ViperLukáš Makovička 12.11.2015

Občan: 3105-2161
Kategorie: 2.
Zařazení: propaganda

V prvé řadě chci říci, že jsem si akci opravdu užil a děkuji organizátorům za ni! Chvála již padala z mnoha stran a tak nebudu opakovat všechna slova svých předchůdců. Ale i přesto bych rád vyzdvihl věci, které mi tento larp dal či vzal.

Klady:
- Po návratu z akce jsem si znovu a víc uvědomil štěstí, že žiji na "území, kde neprobíhá válka, hladomor či totalitní režim"!
- Během hry jsem si psychicky šáhnul hodně hluboko a toužebně jsem vyčkával konec hry a návrat "reálného-bezpečného světa".
- Poprvé jsem za svou larpovou historii použil brzdící mechaniku - ano, bylo to u poslední třetiny mé porce tatrgelu, kdy jsem usoudil, že pozvracet část jídelny není herně zajímavé oni pro mě ani pro ostatní.
- Chválím kuchyň za to, že jídlo občanů 2.kategorie (krom jedné výjimky) byly neskutečné blafy - což bylo dobře.
- Kladů je více, ale mnohé už tu několikrát zazněly, tak nebudu zmiňovat všechno. :-)

Nedostatky:
- Ačkoliv jsem rozepsal text s nápady na průšvihy své postavy z minula, tak jsem ve výsledku neměl ve hře žádný herní škraloup. Jediný můj prohřešek z minulosti byl nějak zahrán do autu. Takže má postava se pak neměla vlastně čeho se bát. Po hře jsem se dozvěděl, že ideopolicie na mě měla pifku. Pokud by mi organizátoři do vínku dali to, že jsem "čistý" a ideopolicii napsali, že se jim nezdám, bylo by to super. Na after jsem ale zjistil, že ideopolicie po mě šla jen úplnou náhodou, protože se tak jeden z hráčů rozhodl...
- Původně jsem měl jet jako fotograf. Pak jako fotograf, co si sem-tam zahraje. No a nakonec jsem jel jako 100% hráč. Takže když jsem vyplňoval přihlášku, zaškrtl jsem, že jsem ve světě MethanCity nováček a že mám snad dostat průvodce - kde nic, tu nic.
- Předherní workshopy mi přišly zbytečné. Jednalo se z 60% o opakování, co jste stejně četli na webu. A těch zbylých 40% byl popis důležitých herních mechanik, což bylo zdlouhavé a šlo řešit dle mého lépe.
- Vadilo mi, že někteří hráči mluvili neherně. A to i tehdy když jsem je na to upozornil. Bohužel nejednou mi to kazilo onu dokonalou herní iluzi. A to už vůbec nemluvím o hláškách tipu: "Všichni jsou mrtvý, Dave.", které jsem párkrát slyšel taky.
- Taky mi hru bohužel dost místy kazilo, že někteří hráči, kteří mě znají osobně, při rozhovoru nebo interakci místy sklouzli do "civilního chování", které je mezi námi (mnou a tím hráčem) běžné v civilním životě.
- Dalším palčivým tématem je věc, kterou bych označil jako "kulervoucí scény". Ostatní mohou říci, že mají kulervoucí zážitky - já ani moc ne. Zážitky ostatních byly často nějak zajištěny (předskriptovány) organizátory (potkání s Alfou, tkáčem, rukojmí, scéna s převaděčem...). Já ovšem nic-moc takového neměl a co se mi nepovedlo snahou či velkou náhodou, nebylo. Největší drama na propagandě zkrátka bylo, když nám někdo poházel papíry po zemi nebo nám někdo čmáral po plakátech. Ano, jako postava jsem se náhodou dostal i 2x do žluté zóny - v obou případech to byla ale neuvěřitelná náhoda a shoda neuvěřitelných okolností. (Z celé propagandy jsem vlastně asi jediný hráč, co se tam dostal! Skoro se bojím zeptat, co měli za scény takoví úředníci...)
- Další věc, jak jsem zjistil, kazila hru nejen mě. Zde budu citovat něčí větu z FB: "... za to by člověka málem zavřeli i v demokracii." Vím, že ideopolicie měla už organizační NEherní zákaz dělat popravy. Nutno ale říci, že neschopnost Systému eliminovat herně Snify způsobila, že vážná atmosféra totalitního režimu se místy stávala doslova neherní fraškou. A pokud ne, tak to vypadalo jako herní neschopnost Systému. V obou případech to bylo špatně - v prvním případě jsem viděl, že organizace je na toto krátká, a v druhém případě, že Systém selhává u potrestání ideozločince. Dokonalým příkladem může být Snifyna luxusní snídaně 1.kategorie a to i přesto, že by měla cejch ideozrádce. ( POZN. - Toto NENÍ kritika Snify. Ta si hrála svou linku odbojářky, jak měla. Jenom "Stranický klub" (organizátoři) a Systém pochybily a nebyly schopni na to reagovat, což pak nám ostatním kazilo hru.)
- Kluky, co to organizují, znám celkem dobře ale nakonec jsem i přesto usoudil, že napíšu i svůj názor na finance (ano, toto bolestivé téma u každého larpu). Nastavení některých investic do hry mi přišly neideálně rozvrstvené. Vím, že při organizaci jsou náklady tří kategorii - 1) náklady, které hráči neuvidí (např. benzín na dopravu rekvizit, hosting, jídlo pro CP), 2) náklady, které zlepší hru skoro všem (výzdoba, přídělové lístky, pronájem prostoru, teleport), 3) náklady, které zlepší hru jen někomu (střelné zbraně, bloky B a C, výbava laboratoří, jídlo). A zde se stalo to, že investice 3) nebyly rovnoměrné. Někteří kolem sebe měli výrazně více "investic" než jiní. Vím, že to nejde vždy udělat úplně spravedlivě, ale s tím se dle mého musí při organizování počítat. Jsem opravdu smutný z toho, že největší investice 3) u propagandy byly vlastně kancelářské potřeby a plakáty s tiskárnou, což je vlastně stejně investice 2). A to mi vzhledem k politice "jednotného registračního poplatku" opravdu nepřijde správné.

Většina z těchto věcí, které jsem vytkl, jsou drobnosti, ale bohužel díky jejich počtu a i díky těm pár "závažnějším věcem" nemohu tomuto larpu dát hodnocení 10/10, jak dělají ostatní.

Silné momenty hry (vlastně pouze dva):
Už první herní večer mi v hlavě křičel hlas, že "CHCI PRYČ!" a velmi rychle jsem si uvědomil, že není kam!!! Ten pocit hodnotím jako jeden ze dvou nejsilnějších momentů mé hry.
Druhým byl okamžik, kdy při razii do sídla propagandy byl pod mým počítačem nalezen proti-stranický plakát a já byl shodou okolností na témže místě. Myšlenka, že nemám, jak dokázat svou nevinu byla strašná. Pouze jsem mohl věřit Straně, že pravda vyjde najevo a že se ukáže, že to na mě někdo nastražil.

Slovo závěrem:
Poslední roky je "in" a "cool" dělat dramatické larpy. A přijde mi, že larpy typu sandbox jsou mnohdy považovány za méněcenné. MethanCity je ale důkazem, že tomu tak není! Děkuji za to!

Hodnocení: 9/10 (má hra "jen" 8/10; + 1/10 za propracovanost světa, dějových linek a rekvizit, byť jsem s většinou z nich nepřišel do styku ani vzdáleně)

AileanachLukáš Truxa 08.11.2015

tl;dr:

"Až jednou napíšu průvodce po cvokárnách, tahle dostane nejvíc bodů. Ubytování - skvělý, jídlo - prvotřídní, správce cvokárny - zdvořilej a slušnej. Celkový hodnocení - pět a půl pračky Whirpool. Značka Vítězů."

wall of shit:

Methan z pohledu hráče

Horizont události bylo moje první setkání se světem Methancity, a bylo to setkání hodně výživné. Z pohledu recyklátora především pohlcující, a silně okultní. Doublethink na každém kroku dával dost zabrat, ale brzy se zažral až do samého morku kostí, brainwashing byl až nebezpečně reálný a recyklátorský výslech na ideopolicii zakončený hromadnou vraždou neměl chybu. Noční razie na knihy s recyklátorskou předehrou za doprovodu vážné hudby byla absurdita par excelence, obecně absurdních situací, které vyžadovaly notnou dávku doublethinku, jsem si v naší drobé sektářské skupině užil víc než dost. Uličku hanby jsem si navzdory její poněkud násilné povaze taky užil. Atmosféře přispěla i dvojaká povaha recyklátorů, kteří, coby běžní občané, byli takřka rakovinný polyp na řiti druhé kategorie, nicméně po nasazení masek byli vůlí Ministra Mentora, která určuje, co je pravda, likvidovali ideozločinné materiály i ideozločince a tak dále. K tomu všemu existovala všudypřítomná buzerace, organizace dne, nástupy, rozcvičky, zpěv hymny Strany i zdravení výše postavených občanů do zblbnutí. Methancity je asi taky první larp, kde jsem viděl skutečně hrát všechny svoje role po celou dobu, nikde jsem nepostřehl neherní komunikaci.

K hloubce zážitku dost přispělo (vyjma všudypřítomné zimy, mlhy, depresivní atmosféry a obecně nepohodlí) propracování světa do posledního detailu. Když vás uvítá budova Protektury s obřími prapory zdobené znakem Světostátu, tak to ve vás prostě zanechá dojem. Totéž všudypřítomné plakáty, rozhlas Strany (btw, nechcete tu nahrávku někde uvolnit? Klidně bych to poslouchal jen tak ^^), polní telefon rozvedený do všech důležitých kanclů, UISS dostupný prostřednictvím Světostátní wifi a mrtě dalších vychytávek, ke kterým jsem se nejspíš ani nedostal. Zvlášť vyzdvihnout zaslouží pekelný automat na Nutrisoju, u nějž jste nikdy předem nevěděli, co z něj vlastně vypadne.

Přiznám se, že jsem to někde za polovinou hry zabalil, protože jsem ztratil kontakt s realitou, prostě ten pozůstatek nadhledu, který vám pořád říkal, že to, co se vám děje, je vlastně pořád jen hra, a že byste to neměli brát tak vážně - což není chyba hry nebo settingu, jako spíš chyba moje. Osobně mě to mrzí, vzhledem k tomu, že nevím, jestli bude nějaký další Methancity larp (Ať je! Prosím, ať je!), nicméně jsem i tak rád, že jsem se mohl zúčastnit a nelituji jediné koruny, kterou jsem do larpu vrazil.

Methan z pohledu NPCčka za šestnáct stovek

Vzhledem k tomu, že jsem zbytek hry strávil coby NPC, jsem v podstatě jen zíral, když jsem měl možnost trochu nahlédnout do zákulisí hry a v podstatě celou dobu sbíral čelist ze země nad excelentní organizací celé akce. Klobouk dolů, osobně jsem u takhle akce takových megalomanských rozměrů čekal relativně dost kiksů, ale ty mě buď minuly, nebo byly umně zamaskovány, aby nevypadaly jako chyba, nebo jednoduše nebyly, a když už se nějaké vyskytly, byly vyřešeny takřka bleskově.

Co se týče krátkodobých rolí, střihnul jsem si odboj v laboratořích, mutanta i eastasijce a musím říct, že takhle silný akční scény jsem dlouho nezažil. Hlavně bych tu chtěl moc poděkovat dobrodinci, kterého napadlo přinést vajíčka mutantů do města, a zároveň se tak trochu omluvit všem, které jsem svým vpádem na Protekturu vytáhl ze spacáků na evakuační nástup. Nejvíc mě ale na tom celém bavilo, že na moje činy (které jsem se snažil krotit ve prospěch zážitků hráčů) lidi reagovali naprosto přirozeně a pozorovat hru z trochu jiné perspektivy mě bavilo, byť to samozřejmě nebylo takové, jako zážitek ze samotného hraní.

Závěrem

bych chtěl říct, že na lepším larpu jsem ještě nebyl. I přes krizi jsem si hru vážně užil a před organizátory nezbývá než hluboce smeknout. Zvláštní dík pak patří vedení recyklace, které pro nás připravilo hodně silné okamžiky, které nejspíš budu mít v hlavě ještě dlouho. Díky moc, bylo to úžasný a jestli bude nějaké příště, určitě jedu zase.

Sláva Straně! Sláva Ministru Mentorovi! Sláva Organizátorům!

GriffonPetr Žák 05.11.2015

Methancity: Horizont události pro mne byl neuvěřitelně silnej zážitek a jedna z nejlepších záležitostí, na jakých jsem kdy byl. Z některých scén mi skutečně běhal mráz po zádech. Vzdor, strach nebo vlezdoprdelkovství občanů, neuvěřitelná realističnost byrokratického aparátu, vojenští velitelé, díky kterým jsme jsme v rámci možností opravdu fungovali jako armáda a zároveň parta bratrů ve zbrani, vědci a jejich správná chaotičnost a potrhlost, skvěle spolupracující ideopolicie, propaganda vytvářející masakrální atmosféru, funkční klinika a kuchyně a mnoho dalšího. Možnost si zažít něco, co pro mne je naprostá srdcovka už od doby, kdy jsem si poprvé přečetl 1984, poprvé viděl Equilibrium a poprvé zahrál Half Life 2. Nemá smysl se snažit vybrat nejlepší scénu, protože jich bylo mraky, od likvidace mutantů, přes šťáru za zvuků vážné hudby a testování zadrženého společně s ideopolicií po popravu hrdinů, která otřásla mojí důvěrou ve Stranu. Nedokážu sepsat ani desetinu zážitků a pocitů, co jsem si ze hry dovezl a na něž asi nikdy nezapomenu. Díky organizátorům a Sláva Straně!

ThibirTibor Siska 05.11.2015

Konečne som vstrebal aspoň časť dojmov z tohtoročného MethanCity larpu a môžem k tomu napísať pár slov.

Zbožňujem svet MethanCity a neskutočne som sa tešil aj na tento ročník larpu. Zároveň som sa bál, že moje očakávania budú také vysoké, že ich larp nesplní. Ale mýlil som sa :-) Larp bol perfektný, úžasný, neopakovateľný...

Na MethanCity mám rád, že ukazuje, aké ľahké je ísť s davom, oslavať hrdinov, bojovať proti skutočnému/domnelému nepriateľovi, udrieť si v uličke hanby a tešiť sa, že ňou prechádza nieto iný. Do toho poriadna dávka atmosféry, o ktorú sa postaral nádherný areál kasární, jesenné počasie, plagáty, vlajky a ostatné dekorácie a samozrejme hráči a NPCčka. Taktiež obrovský rešpekt technickému zabezpečeniu mesta, kuchyňa, telefóny, elektrika spojazdnená bez pudu sebazáchovy, rádiá atď. atď. 

Ďalším plusom tohto ročníku bolo viac čierneho a absurdného humoru ako obvykle. Z pohľadu armády sa o veľa zábavných scénok postaral Matulmann a jeho postava komandéra, za ktorú by mal podľa mňa dostať Oscara. Rovnako skvelý bol aj Snippy ako nový poručík. Myslím si, že urobil z party poflakujúcich sa SBSkárov niečo, čo vyzeralo ako celkom funkčná armáda. 

Multipassy sa mi ako mechanika celkom pozdávali, chápem, že možno trocha kazili atmosféru, keď občan na dotaz len mávol kartičkou a utekal ďalej, ale na druhej strane ľudia, kt. nonstop riešili organizačné a príbehové veci, umiesťňovali questové predmety, nemali príliš čas a chuť riešiť to.

Mám jednu drobnú výhradu k frakcii recyklátorov (ale možno to bolo spôsobené len tým, že som si nedokázal herne zohnať informácie). Absolútne som nevedel ako s nimi interagovať, okrem toho, že keď mali masku, tváril som sa, že tam nie som. 

Ešte aby som spomenul scénu, kt. sa mi najviac páčila: jednoznačne moment keď sme vyskákali z úkrytu na tú skupinku, ktorá chcela zdrhnúť do putiny. Tá kombinácia sklamania a prekvapenia v ich očiach bola nepopísateľná. V tesnom závese za ňou je EA útok cez teleport, nečakal som, že ich bude toľko...

 

Bojím sa, že org team po tom všetkom, čo museli spraviť aby akcia dopadla tak skvele ako dopadla dostojí svojím hrozbám  a už do toho znova nepôjdu. Čo by bola strašná škoda, ale úplne by som ich rozhodnutie chápal :-)

FilFilip Pardy 04.11.2015

naprosto nevšední totalitní fraška a únik od reality!

Dékuji za krásných 48 hodin strávených v totalitě, nebo spíše karikatuře totality - díky tomu bylo možní některé věci brát nevážně a s nadsázkou, zejména když je vaší náplní práce mučení a popravování. Hra se pro mě (a myslím že pro celý sbor vyš ideopol) rozeběhla dost rychle a zanedlouho už jsem byl zcela pohlcen tou podivnou směsicí sci-fi, postapa, byrokratické totality a fanatického uctívání MM. Herní imerze působila bezchybně a rušivých prvků jsem zaznamenal minimálně. Methanem dosud nepolíbený jsem na tuhle hru vyrazil (zaregistroval se) spíš náhodou a role vyšetřovatele mě tedy zpočátku celkem překvapila - bylo to hodně o hledání toho, co je v zájmu strany, jak trestat ideozločiny ale zároveň nelikvidovat pracující a nemařit práci strany (což byl ideozločin), jak vlastně definovat ideozločin v rámci frakce (co jednomu vyšetřovateli přišlo banální bylo pro druhého důležité apod).

Ohledně fungování Ideopolicie - Předně velice děkuji týmu, který se mnou hrál, myslím že jsme si výtečně sedli a do policejně detektivní práce se ponořili až po pás. Náplň naší činnosti myslím může být předmětem debaty - nakolik jsme byli nebo nebyli přísní, nekompromisní atd. Za sebe mohu říct pouze to, že jsem se výslechy a vyšetřování snažil tlačit pouze do té míry, dokud to bylo v rovině herní, dokud se obě strany bavily, tedy max. na hranu komfortu hráče. Myslím že tady byl prostor pro nějakou korekci ze strany stranického klubu, protože toto se vždy těžko odhaduje bez nějaké zpětné vazby. Taky bych se tady chtěl omluvit slečně kuchařce, která byla traumatizována odvedením na vyšetřovnu, sorry za to:) Dále ohledně toho co jsme řešili - myslím že mít tak ještě 2 dny, mohli bychom stihnout ty případy které se nám nashromáždily, takhle jsme byli prací opravdu zavaleni, až to bylo občas na úkor rozehrávání některých zajímavých zápletek. Určitě by nám v tomto sedlo větší jednání s vojáky (nějaké rozdělení kdy přestupky a menší přečiny se řeší bitím od vojáků, opakované a větší zločiny jdou na ideopol), minimálně od jednoho vojáka vím že hlídkování byla místy pruda, tohle by to vyvážilo. Přidělení byrokrata na poslední den nám umožnilo dělat ty ideoprověrky, jinak fakt nevím kdo by to řešil (a ještě se tím herně bavil).

Materiální zajištění hry - tady jste pánové a dámy odvedli neskutečnou práci, včetně CSI kufříku, kvérů, herních efektů typu teleport či plamenomet až po služební zbraně. Klaním se a děkuji, tady to klapalo parádně

Silné momenty - Jakožto ideologicky čistý občan jsem si užíval momenty maximálního doublethinku, nerušený zpěv hymny, zatímco se na tribuně kácí Protektor, nebo linku hrdinové/zrádci. Tahle ve mě zanechala asi nejsilnější dojem, když se hrdinové vrátili z EA fronty, můj obdiv k nim by se vyrovnal obdivu k Ministru Mentorovi samotnému a když jste je pak nechali popravit, fakt jsem měl asi hodinu chuť jít se sám udat za ideozločin. Ještě že už se chýlil konec hry:) Další moc pěkná zápletka vznikla čistě mezi hráči, a to když jsem občanovi 1999 donesl vzorek radioaktivního materiálu, načež vědci zjistili že jsem ozářen. Já, pod vlivem tajně fetovaného séra pravdy, jsem pak běžel na kliniku nechat si ruku amputovat:) Tady bych právě řekl, že ležel ten potenciál sandboxové hry, tedy více nechat hráče ty zápletky vytvářet, ale s tím kolik bylo vstupů už se to úplně nedalo stíhat, alespoň z mé strany.

Přál bych si mít možnost znovu se do světa metanu vrátit, příště snad na straně podvratného živla 2. kategorie:) Děkuju za jedo z top her co jsem hrál

NerionOndřej Janovský 04.11.2015

Kdo nezažil, těžko pochopí, jak si člověk může zamilovat totalitní svět prostoupený zimou, hladem, buzerací, násilím...Možná je to tím, že ty mrazivé pocity ve stylu "ty jo, my jsme se fakt nechali za dva dny proměnit v bandu tupých ovcí, práskačských sviní a komunistických fašistů" vyvažuje ta všudypřítomná absurdita a přepálenost, která z vážného tématu vlastně dělá frašku nabitou černým humorem.  Asi se nikdy nedozvím, co všechno byl promyšlený záměr organizátorů udělat si z hráčů krysy v jejich bláznivém bludišti a co všechno prostě jen tak "vyšlo", protože se nakupily ty správné události v tu správnou dobu. Zkusím sem hodit jen pár nesouvislých výkřiků, které považuju za důležité pro mou hru občana 2. kategorie:

* megavýpravné prostředí, kde všechno funguje, telefony telefonují, rozhlas hlásí (víceméně), vědci dělají chemické pokusy, továrny vyrábí zboží, zbraně střílí, lidé bydlí, žijí a umírají ve skutečném městském prostředí a jako zlatý hřeb všeho: automat na nutrisóju produkuje nutrisóju!

* stovka her pro stovku hráčů. Ač minimálně skriptované a stojící především na hře jednotlivých frakcí, každý tu měl to svoje. Mohl žít a živořit, jak se mu jen zachtělo. Například s techniky a vědci jsem se skoro nepotkal, ale myslím, že náplň jejich času musela být unikátní. A naopak zase naše oddělení Propagandy, kde jsme potili krev při překračování normy, manipulovali realitu a podráželi se navzájem, musela nutně pro ostatní být spíš jen všudypřítomnou otravnou kulisou, která způsobuje, že Straně a Systému nelze uniknout.

* učebnice orwellismu pro začátečníky. Ano, šlo to ještě dotáhnout, jako šrouby na palečnici. Víc mučit, víc sledovat, rozesít po herním prostoru kamery a vysadit dveře od pokojů, nešetřit hráče a chladnokrevně ukončovat jejich postavy popravami,...ale takhle to zase bylo přístupnější širšímu okruhu lidí a já doufám, že i tak si z toho všichni odnesou něco i do civilního života. Třeba to, jak nechutně zvrácený pocit je to, když evidentně nevinného člověka ponižují před nastoupeným davem a jeden každý člověk v tom davu řve "Hanba" vší silou, jenom aby si nemusel s tím ubožákem vyměnit místo. 

* achievementy: snědl jsem plnou misku tatrgelu, přežil jsem místnost 101, dostal se aspoň jednou k jídlu první kategorie, zažil zhnusení sám nad sebou, když už fakt nešlo se pořád usmívat při říkání těch strašných ideologických sraček, a nakonec i zažil psychózní krizi doublethinku ("ok, plakáty Lorda Protektora jsou právě teď manipulovány a nahrazovány, ale děláme to my, Propaganda, protože to je naše práce, nebo to dělá Odboj a je naší prací tomu zabránit?")

Dejte si nějaký oddych, pánové, a jděte do organizace znovu, protože tohle stojí za to.

 

 

Sand ManRadek 04.11.2015

Methancity - 3. larp a zase dokonalé

Nebudu se tady moc rozepisovat, chtěl bych jen poděkovat všem organizátorům a lidem co stáli v pozadí za to, že do toho znovu šli. 

Hráčům, že díky ním svět ožil a byl tak reálný, tak pohlcující, že být tam o pár dní déle, tak uvěřím v jeho realitu.

Z mého pohledu nebylo co vytknout, díky bohu, jsem se do toho pekla mohl vydat už potřetí a jen doufám, že ne naposled.

Rozjezd pro mě byl trochu pomalejší a ve čtvrtek jsme byl ještě na rozhraní dvou světů, toho reálného a toho larpového, což mě trochu vadilo, ale bylo to mnou, ne hrou. Ale v patek rano se vše změnilo, s probuzením jsem se ocitl ve světě Methancity se vším všudy. Moje postava mě perfektně sedla, nenudil jsem se ani minutu, spíš mě přišlo, že nestihám. I jako voják strany jsem si našel spoustu času na svoji osobní linku a v pátek dopoledne zjistil, že jsem vlasně Mark Beta.  Hra pěkně gradovala a když mě v sobotu odvedli recyklátoři a já začal přemýšlet nad svým osudem, který se zdál být nevyhnutelný, přišla invaze Estasie a vše se vyřešilo samo. 

Moc díky všem, občan 3105-1633 Sláva straně

StařecJan Hykel 04.11.2015

"Methancity. Jako bych se po letech vracel domů. Konečně i hloupí a zbyteční lidé budou mít své místo a smysl."

Organizační tým je očividně napojen na nějakou božskou továrnu, která ze sebe chrlí dokonalé nápady, inovativní přístupy a dokonalost vůbec. Vychvalovat organizační tým, jejich práci, vůli, vytrvalost a schopnosti by bylo asi jen nošením dříví do lesa. Zkrátka a dobře, MethanCity org týme, zvládli jste to, zvládli jste to výborně a doufám, že to víte. Opravdu si přeji, abyste ze hry neměli pocity jako: "tohle se nepovedlo, tohle mohlo jít lépe". Nemohlo. My, jako lidské bytosti, bychom už nedokázali pojmout svým omezeným duševním aparátem, kdybychom byli konfrontování s něčím lepším. Alespoň takový mám pocit.

Hlavní dějová linka byla - když se sesumarizuje - možná trochu jednodušší, ale výborně vystavěná a skvěle řemeslně zvládnutá. V množství neskonalých detailů tak nezklamala. Jak někdo podotkl, že mu chybělo veliké "final revelation" a "všechno je jinak", já osobně tento pocit neměl, protože jsem smysl viděl právě v tolikrát zmiňovaném doublethinku. Bez ohledu na to, co všechno se měnilo, všechno přece bylo stejné, při starém. Pointa nebyla vrcholem gradujícího příběhu, nýbrž všeprostupujícím principem. Kontrast informací nabytých smyslovým vnímáním a informace vzešlé z rozkazu formální autority - tolik typický pro středověké myšlení - mi rezonuje v srdci dosud, byť možná v poněkud chybném výsledku, protože jsem dosud přesvědčen, že rozkaz autority je platnější než osobní zkušenost :D

Má zkušenost z celého Methanu byla rolí NPC dost omezená, navíc jsem přišel po těžkém studijním i pracovním období a zrovna jsem přecházel chřipku - takže jsem byl dost na dně a i má příprava a výkony ve hře nebyly ani zpoloviny takové, jako jsem zvyklý od sebe požadovat. Za to všem dlužím velikou omluvu a dík za vaši toleranci. Přes to mám pocit, že jsem byl na svém nejlepším Methanu. Zdálo se mi, že má z dosavadních nejhladší průběh a nejsevřenější koncepci (což míním jako pozitivum). Možná jsem úplně mimo a pro vás to bylo úplně naopak, ale na mě to opravdu zapůsobilo takto. Přesvědčivost byla dosud nejsilnější.

Děkuji celé frakci Recyklace. Vzhledem k tomu, jak bytostně jsem s ní byl spjat, pozastavím se a řeknu něco obšírněji. Napřed je třeba sdělit veliký dík Mercurionovi, který byl faktickým vůdcem a zárukou chodu celé frakce a bez nějž by tato část hry zkrátka nedopadla dobře. Když jsme se například čtyřikrát domluvili jak idioti na jednoduchém postupu jedné scénky a já pak stejně všechno udělal jinak, vskutku jsem se divil, že se mnou stále mluví klidným a přátelským tónem. Dále děkuji členům recyklace za to, že se do naší frakce vnořili a prožívali její sektářskou atmosféru. Musím přiznat, že jste mohli být trochu agresivnější a průbojnější (zvláště u hnusných, zlých a prohnilých vědců), ale třeba se nám podaří na tom zapracovat příště... Což? Že by? Možná? S trochou štěstí? Příště bych rozhodně chtěl usmívající se masky a páčidlo pro všechny. Vaše iniciace byla jedním z nejšťastnějších okamžiků celého mého dosavadního života a už nikdy v životě nechci dělat nic jiného než zasvěcovat nové sektáře. Dobře, ještě bych chtěl zorganizovat alespoň jednu hromadnou sebevraždu, ale to je až sekundární cíl. Děkuji zvláště občanu 2530 za to, že naši frakci psychicky nezvládl, a občanu 1881 (následně 2881 a doufám, že číslo nepletu) za to, že s námi nikdy neměl co do činění. Ostatním bych děkoval také, ale nepamatuji si jejich čísla.

Další neuspořádané postřehy:

- Methan byl letos málo tvrdý. Nevěřím tomu, že by se na předchozích ročnících mohlo stát něco jako: "Razie ve tři? To nejde. Hráči se musí vyspat." Na druhou stranu chápu, že toto bylo sídelní město a režim zde zkrátka byl jiný, měkčí. Mimochodem, to je další fascinující věc na Methanu - každý ročník byl v jiném typu města a pokaždé byla atmosféra úplně jiná - což výborně odpovídalo.

- Jak už zmiňoval někdo dřív, byl veliký problém s nemožností korigovat ideozločiny. Neexistoval funkční systém trestů, který by vyvolával pocit tvrdé a pevné ruky Ministra Mentora. Často jsme zločiny tolerovali kvůli tomu, že nemůžeme zabít postavy a předčasně ukončit hráči hru. Někteří hráči však Systému vzdorovali způsobem, který mi opravdu rušil atmosféru. Myslím, že to je jediná věc, ve které MethanCity opravdu selhalo - nedokázalo svým hráčům vysvětlit, jak neuvěřitelně zbytečný a obtěžující je jejich vlastní názor. Dovolilo jim přemýšlet. Nenutilo je poslouchat. Ztráta osobní svobody, ztráta osobní svobody uvnitř vlastní hlavy, to je to, co jsem od Methanu vždy chtěl, v čem podle mě sídlí jeho největší síla, intenzita. Systém. Vytvoření jiného systému myšlení v rozporu s tím, který vládne středoevropské společnosti 21. století. Sci-fi postapokalyptický setting Methanu má ke středověkému myšlení paradoxně mnohem blíž než mnohé high fantasy larpy - to je jádro, ke kterému jsem se vždy chtěl přibížit. Mít tak dost ročníků, dost času, dost hráčů! Nakonec tu sektu vytvoříme! Nakonec zařídíme, aby MethanCity nikdy, NIKDY NESKONČILO! SLÁVA STRANĚ!!!

- Mám pocit, že se příliš střetávala logika fikčního světa a metaherní potřeby organizace larpu. Příkladem budiž opět to, že nemůžeme popravit ideozločince, protože bychom tím hráči pokazili hru, ale bylo toho mnohem víc, bohužel. Vyřešení tohoto rozporu osobně považuji za poměrně důležité pro lepší fungování larpu (ne nutně tohoto). A nemusí to platit jen pro Methancity. Ale možná jsem tyto střety viděl jen díky tomu, že jsem byl CP?

- Pořád přemýšlím o výměně protektora a opravdu ve svém osobním životě docházím k tomu, že jsme vlastně nikoho nevyměnili. Vždyť co je víc, osoba nebo Systém? Ptejte se spolu se mnou: Co je víc, osoba nebo Systém? Úřad protektora není o osobě vůdce, ale o úřadu vůdce. My jsme nic nevyměnili. Jen jsme opravili vrzající kolečko v soukolí. Protektor zůstal nezměněn. Nepřemýšlejme v intencích osob, ale v intencích účelu, úřadu a funkce. Jak se doublethink zapsal u ostatních? Přemýšlíte o něm?

Dalo by se toho napsat určitě víc. Ale tento příspěvěk už tak začíná být nemravně dlouhý.

Sláva Straně! Sláva Ministru Mentorovi! STRANA - SYSTÉM - SVĚTOSTÁT

ImpTomáš Novák 04.11.2015

Úžasný zážitek a úžasně zpracovaný Larp. V komentáři se to pokusím shrnout jak u hodnocení produktů.

+ Úžasná atmosféra, kulisy, prostředí

+ Výborně udělaný setting, provázanost postav

+ Řešeny i nejdrobnější detaily, které velice pomáhají zůstat v roli

+ Pravidlově nenáročný, ale propracovaný systém

 

- Trochu mi chybělo pár informací před hrou (např. zaslat ptedem hymnu, aby se ji mohli všichni naučit)

- Nevím jestli to bylo hráči a nebo systémem, ale bylo by super zavést dobu po kterou by lidi měli hrát zranění. Občas mi přišlo, že pro spoustu lidí veškerá i střelná zranění končila zavázáním obvazu

- Připadlo mi, že ve hře byla spousta úkolů daná předem a pak nezbýval čas na sandboxové situace jako udání na ideopolicii či osobní úkoly (tohle může být čistě subjektivní pohled (jako voják strany jsem měl za první den asi půl hodiny osobního volna, kdy jsem šel upadnout do postele a i za tu půlhodinu jsem byl rád...)

 

Abych to shrnul, úžasný larpový zážitek, kdy Methan city se u mne zařadilo mezi nejlepší akce na kterých jsem byl. A před organizátory smekám, protože zařídit tolik detailů, funkční elektroinstalaci, IS strany, questové lokace a prostě vše co jsem měl možnost vidět muselo dát tolik práce, že netuším, kde na to vzali čas a motivaci. Voják 3105-1957 (ten popravený zrádce) sláva straně, sláva Lordu Protectorovi

MalloryMallory Eszett 03.11.2015

Opět další velmi kvalitní LARP v sérii Methancity. V této "sérii" jsem už byl na Bodu Obnovy (jako protektorátní voják) a na Frontě 36 (jako, světe div se, Světostátní voják). Na Horizont událostí jsem se rozhodl jet se stejnou postavou jako na již zmiňované hry, nicméně jsem chtěl vidět hru i z jiné stránky (a požívat světoznámá jídla rozličných chutí) a tak jsem se přihlásil jako úředník 2. kategorie (poté, co moje postava zjistila, že na úřadě je lepší kariérní postup a to je vždycky fajn fajn fajn - jelikož jí na konci hry de facto chyběla jen ideologická prověrka na povýšení a tu v té době nedělala jen proto, že měla víc starostí s zabezpečením toho, aby neskončil Světostát, jak ho známe, myslím, že už teď někde usrkává dobré vínko ve společnosti dobře vybraných lidí). 

Nebudu se asi zmiňovat, co všechno bylo výborné, protože to už tu za mě udělali jiní (každopádně sláva orgům), a přejdu k věcem, které se mi nějak nelíbily:

  • Když občan 2. kategorie má takové kecy na Světostát, že by ho pomalu zavřeli i v demokracii, a obhajuje se tím, že stejně dostane cejch hanby, tak je prostě jediná možnost ho vzít ke zdi a udělat z něj exemplární případ. Když se tohle neděje, tak to brutálním způsobem ničí imerzi, protože všichni dobře víme, jak by to mělo skončit.
  • Obecně jsem po Bodu Obnovy očekával, že za občany 2. kategorie to bude kapánek hardcorovější, i když chápu, že pro mnohé by to už bylo extrémní. Každopádně takhle to až na tatrgel a radostnou výrobu (díky dozorcům výroby) byla taková, ehm, Dovolená v Protektorátu.
  • Celý systém povyšování byl z imerzionistického hlediska hyperrychlý, i když samozřejmě chápu, že vzhledem k omezenému času je potřeba dělat časovou kompresi.
  • Čekal jsem nějaký hrozný zvrat nebo mindfuck po posledním otevření portálu. Moje postava rovněž čekala nějaký hrozný zvrat nebo mindfuck po posledním otevření portálu (povstání syntetiků, všichni jsou syntetici, bomba na Londýn, černá díra na Londýn, černá díra u nás, povstání tatrgelu... you decide). Takže od posledního večera hry dělala všechno proto, aby dostatečně informovala a vymanipulovala svoji vybudovanou informační síť k tomu, aby něčemu takovému vzdorovali nebo zabránili (z úřadu jako 2. kat. se toho napřímo dá dělat fakt málo). 
    Byli jsme oba opravdu velmi překvapeni, když se pouze vyvalil dav Eastasijců, což, mám dojem, očekávalo asi 90 % nelobotomizované populace (i když úřední evakuace byla velmi humorná scénka). Sice konec dobrý, všechno dobré, ale prostě mi tam chyběl ten moment "a všechno je jinak", který byl tak skvělý na Bodě Obnovy.

A to je asi tak vše, co vám k tomu můžu říct.

SnifyLucie Maksová 03.11.2015

Tenhle larp bych hodnotila jako téměř dokonalý. Bylo tam tolik skvělých prvků, že si nejspíš teď nedovedu vybavit všechny najednou. Jsem plná dojmů, mnoho z těch věcí mě doopravdy překapilo a uchvátilo, což je jeden z nejlepších pocitů, kvůli kterým na lapry jezdím. Díky tomu, jak byla hra nastavená, jste mi splnili dlouholeté sny: Zkusit utéct, nechat se nahánět, utíkat před výstřely, nechat se vyslýchat a následně popravit = nejlepší zážitek, který se mi mohl přihodit, DĚKUJI!!! A taky spousta dalších bezva zážitků jako průzkum zakázaných zón a protistranická činnost.

Jediné, co mi trochu vadilo,  bylo, že jsme na spoustu věcí museli čekat, než se připravily. Na druhou stranu moc dobře vím, kolik jste toho museli, vy orgové, stihnout: připravit rekvizity, nabriefovat lidi, přemístit je mimo zraky hráčů, atd.. Za to u mě máte velký RESPEKT a smekám před vámi, že jste do toho znovu šli!

Sláva Vám, opravdovým HRDINŮM !!!!

Minnie_NatašaMartina Uhrová 03.11.2015

Něco málo za NPC..
Od akce jsem absolutně nevěděla co očekávat, jaký to bude, co tam budu dělat, jestli nějak zapadnu, atd. Nakonec jsem velmi mile překvapena. Akce byla úžasná, k tomu snad ani není co dodat. Prostor bývalých kasáren a podzimní počasí skvěle dotvářely atmosféru a navíc zde byla velká spousta skvělých lidí - bez toho by to jinak nešlo. 

Teď trochu k samotné hře. Dle mého názoru to bylo perfektní, promyšlené, dobře provedené a všechny ty detaily...wau. Já osobně jsem ještě na akci takhle jako NPC nebyla, bylo to pro mě něco nového a beru to jako skvělou zkušenost. Nejvíc jsem si užila roli Eastasijského zajatce - ideopolicie byla při výslechu perfektní. 

Mohla bych dál psát ještě asi hodiny o tom, jak to bylo úžasné a akce se vážně moc povedla. Hned bych jela znovu, ani bych nad tím nepřemýšlela. Jediné mínus co bych mohla zmínit, tak "bezohlednost" některých vojáků na zdraví ostatních lidí. Narážím třeba na pokládání lidí na tu mokrou, studenou trávu - to bylo fakt dost špatný. Ale jinak - nemám ani jednu jedinou výtku, bylo to skvělé! 

Sláva Straně! Sláva Ministru Mentorovi! A největší Sláva Organizátorům!

HyferHana Hučínová 03.11.2015

Pro mě určitě nejlepší a hlavně nejsilnější larpový zážitek letos a nejspíš i za celý život. Methancity je asi tak jediný larp, kde vás hra opravdu, zcela a doslova pohltí. Za celou dobu jsem snad neslyšela nic neherního a na ostatních hráčích bylo znát, že jsou také ve výrobním městě 31 a né jen tak někde na dovolené. Hra byla dotažená i do nejmenších detailů a atmosféra byla zcela úžasná a stoprocentně uvěřitelná. Především byla znát spouta práce organizátorů, prostory byly také snad ty nejvhodnější, jaké mohli vybrat a chvílemi jsem organizátory dokonce podezírala, že si objednali i atmosféru dotvářející počasí (chvílemi jak ve zmrzlém gulagu, jindy zas tajuplná neprostupná mlha nebo mrazivý vítr).

Detaily hry zde vypisovat nebudu, zaprvé proto, že je jich spoustu v ostatních komentářích, ale hlavně proto, že nestačí si to jen představit, ale je to potřeba opravdu zažít! Asi tak jediné, co mě trochu mrzelo je, že mnoho stěžejních scén a situací bylo určeno jen pro velmi malý zlomek hráčů. To však nijak neubíralo na celkovém zážitku těch, co se těchto situací nemohli zúčastnit, spíš naopak, nevědomost a dezorientace v celkové situaci města do tohoto světa prostě patří.

Občanka 3105-2266. Sláva Straně!

XodarMiloš Musil 03.11.2015

"Methancity se nehraje, Methancity se žije!" aneb jak jinak popsat hru, ve které snadno zapomenete, že je pouhou hrou. Po celý čas je zážitek natolik intenzivní, že člověk ani na okamžik nevypadne z role a jeho racionální mysl je postupně stírána strachem, všudypřítomnou propagandou a tupým skandováním. Stačí jen pár hodin a přestanete si klást otázku Proč? Proč při nástupu provolávám Slávu straně až do rozchraptělého hrdla, proč se plazím před občany první kategorie nebo proč se bez komentářů láduji něčím, co bych jinde nesnědl, ani kdyby mi za to zaplatili.

Methancity, to je dokonale fungující, realistické město se spoustou nástrah a osobních příběhů. Především bych rád vyzdvihl dokonalou organizaci, kdy rozdílem od ostatních larpů, jichž jsem se účastnil, se po organizátorech po celý čas hry není třeba shánět, protože každá sekce má vlastního skrytého orga a svých 50 hodin hry si tak užijete zcela bez přerušení.

Pokud bych měl vyzdvihnout jediný zážitek (z tisíců jiných), pak by jím byla naše malá noční výprava do bloku C, kdy naše čtyřčlenná (neozbrojená) skupinka vědců bloudila po syntetiky zamořené budově mezi kusy roztrhaných těl a nadělala si do kalhot pokaždé, když zaslechla nějaký podezřelý hluk.

A pokud by se organizátorům nad hlavou ještě jednou rozzářila svatozář a rozhodli se další ročník přeci jen uspořádat, tak zájemcům o hru lze sdělit pouze dvojí: 1) Methancity je peklo...krásné, zábavné peklo, ale je třeba se proti němu fyzicky a psychicky obrnit, 2) neregistrujte se jako vědec...nechci riskovat, že by na mě ve vědecké laboratoři už nezbylo místo (tímto bych rád poděkoval svým kolegům z laboratoře za úžasnou hru a snad se znovu šťastně shledáme nad pitevním stolem)

Sláva Straně, sláva Ministru Mentorovi a především Sláva organizátorům.

EgwainVladimír Vít 03.11.2015

Larpu jsem se opravdu obával. Nikdy jsem na podobném druhu akce nebyl a absolutně jsem netušil, co čekat. Nicméně již příjezd do míst dával tušit, že obavy budou správné. Mlha, zima, vítr podkreslily atmosféru opravdu ponurého místa bývalých vojenských kasáren. Výzdoba a propriety, všudepřítomné propagační plakáty, vlajky na stěnách, vybavení frakčních místností. Vše ukazovalo na nezměrné usilí všech, kteří se na organizaci podíleli.

První úkol od mírně šíleného, sebestředného a pedantského šéfa - vyčistit sud s toxickým odpadem. Ručně. Tím začaly 3 naprosto hektické dny, kdy jsem se prakticky nezastavil a neustále pobíhal po celém městě a plnil nejrůznější úkoly. Jeden spěchající více než druhý. Do toho neustálá paranoia, nikomu člověk nemohl věřit. Represivní složky plnící svoji funkci velmi svědomitě a s nadšením. Jednotky ideopolicie, na které se člověk bál pohlédnout, aby nepřitáhl jejich pozornost. Strach nahánějící recyklátoři. Dlouhé fronty na úřadě, na který člověk musel zajít téměř s čímkoliv. Nasraní doktoři, kteří ani čelíc hrozbě atomového výbuchu neustoupí od své nadutosti. Malí dozorci výroby, kteří si musejí dokazovat svoji důležitost na chudácích pracujících. Jídelní automat, u kterého se člověk bojí, co mu za překvapení vydá tentokrát. Noční výpravy do zakázaných oblastí, které se hemžily šílenci, mutanty, vražednými syntetiky. Noční razie a nástupy, kdy se rozespalý a promrzlý občan snaží nerozeřvat na všechny okolo.

Všechno tohle, a spousta a spouta dalšího, vytvořili úžasnou atmosféru plnou zmaru, neštěstí, únavy, hladu, ale i radosti nad dobře vykonanou prací, spoustu epických momentů a nezapomenutelných zážitků. Všem jsem vám ty svině věřil, všechny jsem vás nesnášel. Všem vám moc děkuji za úžasný larp, který předčil má očekávání.

Sláva Straně, Sláva Ministru Mentorovi,  Sláva všem, kteří jsme to ve zdraví, jak fyzickém, tak duševním, přežili.

DanielDaniel Vála 03.11.2015

Nádherný to pocit, být opět doma a užívat si všechny krásy svobodného života. Levné, kvalitní a chutné jídlo. Možnost jít kdykoliv, kamkoliv, bez důvodu... Pracovat na tom, co mě baví bez nutnosti chodit "do výroby". Beze strachu udání, neustálého vyslýchání, bez rozlišování výše postavených lidí...
Fakt díky za tu dokonalou atmosféru, za ten neustálý strach nejen při odbojových aktivitách, za ten nejlepší larp, na kterém jsem zatím byl.
Nikdy jsem si nevážil svobody tak, jako teď.

Smrt straně! Občan 3105-2748

VikesViktor 03.11.2015

Tato hra mě velice změnila a posílila hlavně psychicky. Jsem velice vděčný za tak úžasný zážitek díky skvělé práci do nebe bijící organozátorů a hráčům kteří vytvořili tak dokonalou hráčskou atmosféru bez které bych si tuto hru nedokázal jinak představit. 

Hraní postava Vojáka Strany bylo pro mě ze začátku velice těžké. Osobně moc neřvu a jsem na lidi tak většinou sluníčkovej. Tohle byla výzva a právě díky tak skvělému vžití ostatních do svých rolí bylo potom jednoduché se ponořit do "skutečného" světa pro mě samotným. Také měli skvělý systém ověřování lidí. Měli to skvělé vymyšlené. Každá postava měla svůj cíl, který buď musela splnit nebo ho mohla nechat být a soustředit se na něco jiného. Nevím co dál bych mohl o tak úžasné hře dál rozebírat, jsem z ní velice nadšen.

Občan 3105-1373. Sláva Straně!


ZmrhyMartin Zmrhal 03.11.2015

Můj první larp, a myslím že jsem nepochybil. Organizace skvělá, snad jen že jednu dobu se zpozdilo vydávání jídla pro vyšší kategorie hráčů. Ale menší chyby se dají čekat u larpu pro 150+ lidí. Naprosto kompenzováno plně fungujícími telefony mezi stanovištěmi frakcí, živou demonstrací plamenometu a konstantními přestřelkami akustických zbraní v dály.

S radostí bych šel znova. Klidně i za stejnou postavu, protože příběh byl kolosální a potřeboval bych tak měsíc čisté hry než bych pochopil všechno co se dělo ve hře.

 

Jak jsem říkal: první larp, nedokážu porovnat co je standard. Ale jestli jsou ostatní larpy na této úrovni, tak už mám volnej čas rozebranej na 10 let dopředu.

Sláva Straně, občané.

RiotMartin 03.11.2015

Za mě to byla jedna z nejlepších akcí letošního roku. Destopický post-apokalyptický svět Methanu fungoval úplně suprově.

Klady:

+ detaily - občanky, zápisníky, tužky vítězství, kabáty vítězství, automat na nutrijósu...

+ doubleThinking - výměna protektora, recyklace sochy, recyklace "zrádců", poprava MM...

+ prostory - bývalé kasárny byly úplně ideální prostor pro takovouhle akci, skvělé!

 

Zápory (spíše k zamyšlení, než jako kritika):

- workshopy - nelíbilo se mi, že ve finále byla účast na workshopech vcelku zbytečná. Místo, aby byly frakční workshopy delší & domluvilo se na nich postup celé organizace [pořádně] se jednalo spíše o vysvětlování pravidel (což je také důležité, to nepopírám...)

- multipass - přišlo mi, že spousta CP spíše multipass zneužívala. Multipass by měl být používán pouze v případě nutné potřeby, ne jako výmluva. Možná je to pouze můj názor, ale většinu multipassů jsem doopravdy potkal spíše jako výmluvu na "nechci si to zahrát, nech mě na pokoji"

- reyklátoři - myšlenka pěkná, ale asi by bylo lepší vysvětlit jak přesně funguje recyklátorksá maska. Já jsem celou dobu chápal masku jako "nevidíš mě, nejsem tady", nevyměnil se ani jeden výtisk novin :(

FinwalurOndřej Pražák 03.11.2015

Nezažil jsem lépe zorganizovanou hru ani lepší atmosféru. Užil jsem si to na 200% a nepřestanu toužit po dalším pokračování, dokud se kluci organizátorští nezlomí a další díl neudělají!! Za mě veliké DÍKY všem organizátorům i hráčům!

Ze hry samotné vypíchnu jen fragmenty, které mi ulpěly v hlavě a nechám už na nostalgických vzpomínkách hráčů, co si pod tím představí:

- nástupy, zpěv hymny, popravy, ulička hanby, proslovy a provolávání slávy straně, Protektor

- nutrisoja, tatrgel, přídělové lístky, úžasná hospoda

- vojáci, ideopolicie, šikana, razie, udávání, výslechy, díra, knihy a obrázky na pokojích

- přepadení vědců odbojem, vyjednávání a následná eliminace, noční besnění mutantů a kompletní evakuace protektury

- budova C, vláknivec, mutanti, mrtvoly, orgány, mark alfa, mark beta

- recyklátoři, plamenomet, postapo bugina, postapo čtyřkolka, vojáci MM

- závěrečný boj proti výsadku Eastasie, 5minutovka nenávisti, divadelní představení, práce propagandy

MerleVlastislav Matousek 03.11.2015

Ze hry byla jasne patrna obrovska priprava, a prace i material, a to az do ruznych vymazlenych delailu, jako rucne delany zapisnik pro kazdeho hrace, nebo dvoumetrova plastika tvare ministra mentora na hlavni budove.

Neda se rict, ze by ve hre bylo porad co delat - spis naopak, clovek se musel nasilim vytrhnout ze hry, aby si trochu odpocinul. Delo se toho tolik, ze nebylo v lidskych silach sledovat ani desetinu (i jen z doslechu) - misto skutecne pusobilo dojmem zivouciho mesta v case zmeny a krize.

Hra za dustojnika armady nebyla prilis narocna, stacilo jen poslouchat rozkazy, a obcas uznat, ze si clovek muze splest utok eastasijskeho zaskodnika (dve rezne rany do hrudi) s vlastnim zakopnutim a padem do elektrickeho vedeni (dira do hrudi zpetne vypalena). Asi nejtezsi pro me bylo odhadnout miru sikany u kazdeho pripadu, 

Vynaseni do nebe hrdinu a jejich nasledne srazeni k zemi a poplivani, byrokraticke obstrukce na vsechno (vcetne povoleni k sebevrazde), paleni knih, antisexualni liga, desetiminutovka nenavisti, vymena protektora ktery tu vzdycky byl, nesmyslne procesy a popravy, vyznamenani sebe samotneho, udani za hlasite dychani (byl zmlacen a varovan pred opakovanim), sabotaze, nehody ve vyrobe, operace na klinice, pokusy na lidech, nocni boje s mutanty desperaty a umelymi lidmi, tajne vyzkumne projekty, velka bitva s eastasijskym vojskem. Hra mela proste vsechno. 10/10

DragowlinAdéla Miklíková 02.11.2015

Postapo, dystopie, 1984 a další hromady a hromady knih na taková témata věcí v mé knihovně již od útlého mládí, takže z možnosti se dostat do takového světa mě naprosto uchvátila.

Protože jsem sandbox nikdy nehrála, trochu jsem se formátu bála. Především toho, že budu ztracená a nebudu vědět co se kolem mě děje. Tohoto dojmu jsem se ale rychle zbavila, jen pár minut po začátku hry. Vše klapalo na nejvyšší obrátky.

Má postava odbojáře-sestry na klinice mě zcela pohltila a dlouho, předlouho budu vzpomínat na plížení temnými stíny pro předání informací, schovávání jídla pro ostatní, skvělé lidi na klinice, zcela nerudného a neustále po nás řvoucího doktora, šmelení lístků, nekonečné řady na úřadě...

Do smrti nezapomenu na chuť nutrisóji, kterou jsem první den dojídala poslední a slzy mi řinuly přímo mezi zcela slanou, odpornu kaši :D. 

Noční buzení, buzerace vojáků, ranní rozcvičky, totální byrokracie, ulička hanby, zpívání hymny a provolávání slávy ve  mne dokonce něco pohnulo. Velmi silné.

Ultimátní a puntičkářská příprava nejmenších detailů, jako občanské knížky, odznáčků, lístečků, nálepek, sirek, pití, cigaret, plakátů, novin, svítících obušků (prostě uplně všeho!) neskutečně dokreslovalo atmosféru už tak dosti dystopického polorozpadlého areálu v mlhavém a sychravém podzimu. Prosvítání ranních paprsků mlhou dopadající na černé vlajky mi zůstanou v paměti dlouho... Obrovský obdiv organizátorům.

CPčka podávli neskutečné výkony, občané 1. kategorie se vyžívali (a užívali) ve svém postavení, občané 2. kategorie nemuseli předstírast únavu, podchlazení ani hlad... Parádní. Moc a moc děkuji za zážitek. 

Občan 3105-2308. Sláva straně! 

 

MaceMaroš Staurovský 02.11.2015

Toto bol moj druhy rocnik Methancity LARPu po Bode Obnovy a airsoft bitke Fronta 39. A opat nesklamalo. Dokonala atmosfera, perfektny hraci, priestor, rekvizity, ulohy. Pri hrani Methancity si clovek ani neuvedomi ako ale prepadne tej atmosfere, behom chvile sa unho zautomatizuju vsetky procesy, ktore sprevadzaju zivot v meste Svetostatu. Cele to uz potom len dotvara vsadepritomna hudba, propaganda a nastupy vsetkych obcanov.

Chcel by som vyzdvihnut pracu vsetkych organizatorov a pomocnikov za to co zvladli vytvorit s priestorom a hrou. Pribeh, ulohy, vsetko bolo dotiahnute do dokonalosti. 

Dlzka hry bola idealna, aj ked este trochu dlhsie hranie by tiez nebolo zle ale takto bola davka dystopie a totality primerana. Este stale vsak doznievaju zvyky nabrane za tie 3 dni.

Dufam, ze aj napriek vsetkemu co sprevadza organizovanie Methancity sa dockame dalsieho(ich) rocnikov tohto jedinecneho a uzasneho larpu.

Gaston_DurandPavel Ondrusz 02.11.2015

Neuvěřitelně atmosferická záležitost. Perfektní prostředí, skvělý příběh na pozadí, který se plynule posouvá a ultimátně dobrá příprava. Pro mně nejlepší akce letošní sezóny!!!

NifMarkéta Gajdošová 02.11.2015

Hra v mnoha ohledech předčila mé očekávání, které bylo opravdu obrovské. 

Trochu mi chyběla slibovaná šikana, a podle toho, co jsem slyšela a četla o minulých ročnících, byly mnohem drsnější. Ale na druhou stranu kdo ví, jestli bych unesla všechnu tu šikanu a přísnost, která tenkrát na MC bývala. Takhle bych řekla, že přísnost byla vyrovnané a kazilo to jen pár jedinců, co například během výroby mluvili o svých plánech na příští víkend – ale systém neherní řeči = ideozločin, byl skvělý.

Škoda jediného "zlého" vojáka, který nás šikanoval opravdu drsně, a skončil na lobotomii. Doufám, že to nebylo kvůli tomu, že jsem už osobně nemohla a použila jsem jednu z tlumících hlášek. Šlo o mou osobní slabost, ne o to, že by on dělal něco špatně. 

Bála jsem se, že vzhledem k  sandboxové podstatě hry budu ztracená (natož když nás na workshopech před hrou orgové upozorňovali na to, že si musíme hledat zábavu sami, a učili nás, jak sandbox hrát), ale opak byl pravdou. Hra byla tak nabitá podněty, že většinou nebyl čas ani na cigaretu Vítězství.  A to jsme tu cigaretu nebo pivo kolikrát dostali i rozkazem, ani tak se to nedalo stíhat.
Tatrgel zůstane v myslích všech občanů druhé kategorie pravděpodobně do konce života, já měla štěstí, že mě ze snídaně uvolnili povinnosti recyklátora, jinak bych u ní seděla dodnes. 

Frakce Recyklátorů byla obecně úžasná. Doublethink, mučení, výslechy, recyklace. Červená se, line záře, oheň, oheň, spálí ruce, speče tváře... mi v hlavě zůstane minimálně tak dlouho, jako hymna světostátu a recyklátorská mantra, ne-li déle. 

Noční razie jsem si jako recyklátor prožila z obou stran a z obou stran byly super. Budíček v podobě sirény a nevybíravého tahání z postele vojáky, a rozcvičku, která zásadně začínala o hodinu dřív a opravdu důkladně v sichravém počasí zahřála také dlouho nezapomenu. 

Výkony CP byly legendární, ať už šlo o velitele armády, nebo šíleného vědce Vlada, který si přišel otestovat automat na nutrisóju, aby se na ní znechuceně podíval a šel si zpátky pro jídlo jedniček (o sebevyznamenání a proslovy při nástupech nemluvě), nebo o naše hlavní Recyklátory...

Pravidelné nástupy, otravné evakuace (nejlepší byl kontrast mezi předposlední, kdy všichni běželi otráveně, unaveně a zpomaleně a pět minut na to, při té, která už nebyla tréninkem, běželi jak fretky, když jim šlo "doopravdy" o život).

Neskutečně obdivuji organizátory. Vůbec si nedovedu představit, kolik práce musí dát vytvořit takhle funkční a uvěřitelné město. Přála bych si, aby byl larp alespoň o den nebo dva delší, ale docela chápu, že by to orgové psychicky ani fyzicky nezvládali a i hráči by při návratu do reálného světa mohli mít docela potíže. (I takhle jsem měla cestou domů regulérní slyšiny a nezdravit kolemjdoucí slovy Sláva Straně! byla celkem výzva. A možná ještě chvíli bude).

Rozhodně nejlepší akce na které jsem byla a mám trochu strach, že už mě ostatní larpy tolik nechytnou. Chci zrecyklovat vzpomínky orgů a namluvit jim, že organizace takového kolosu vůbec není peklo, ale naopak pohodička, zábava a relax a rozhodně do toho chtějí jít znovu!

12/10

 

Sláva Straně! Sláva Ministru Mentorovi! A především Sláva úžasným orgům. Jsem strašně ráda, že jsem měla příležitost se MethanCity zúčastnit.