Pomoc z nebes - Silvestr 1939

25 hráčů, 15 mužů, 10 žen, 0 obojetných

8 hodin, 1 dnů, 2015

Web: http://www.pomocznebes.cz

Autor fotografií: Stanislav Čihák

Prosinec 1939. Po obsazení Polska zuří v Evropě tzv. "Podivná válka", Francie a Británie jsou sice s Německem ve válečném stavu, boje však ještě nevypukly.
Za této atmosféry přijíždí na horskou chatu v Sudetech slavit Nový rok skupinky Němců i prominentních Čechů. Budou oslavy probíhat tak, jak by si přál majitel zdejšího pensionu? Nebo někteří z hostů nepřijeli pouze slavit?

Poznámka: Mezi prvním a druhým uvedením hra prošla zásadní proměnou. Změnil se počet i složení postav, všechny byly od základů napsány znovu a jinou formou. Předherní workshopy byly přepracovány z přednášek na více interaktivní aktivity, upravila se práce s herním prostorem a hra byla o zhruba dvě hodiny zkrácena (s mnohem jasnějším vymezením konce a začátku). Přibylo množství rekvizit a nově bylo součastí regitračního poplatku i zapůjčení kostýmů. 

8.9

81 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

MuDaniel Hrnčíř 07.12.2018

Ahoj,

 

za mne naprosto výborné drama na pomezí komorní a "výpravné" hry (asi i díky postavě, která měla interakce i mimo budovu). Hrál jsem 0 a 8 běh. A můžu s klidným srdcrem říci, že myšlenka a "feeling" je pořád stejný. Akorát zpracování je jiné. Novodobější (a za mne i lepší, ale upřímně - to pro mě není důležité). 

Chvíli mi přišlo, že jsou postavy, které mají slabší výplň a musejí si více hledat té zábavy. Pak jsem se, ale dozvěděl, že tahle myšlenka napadala jiné hráče, kteří hráli moji postavu. A upřímně, já se nezastavil. Pořád jsem měl, co dělat. Pořád jsem mohl řešit sračky, které na mne padaly a ve kterých jsem se postupem topil. Došel jsem tedy k závěru, že Pomoc z nebes dává na bedra hráčů více zodpovědnosti, tzn. musí se trochu zapojit, do klína jim hodí minimum a s tím se musí hrát.

A to je docela osvěžující. Je to takové komorní, uvěřitelné, "milé" divadlo, jenž vede k uvěřitelnému zážitku. A to je něco, co mě neskutečně baví. Mám rád velké dramatické chvíle, kdy z mlhy vystupuje bestie stejně jako pláč opuštěné ženy skrz zavřené dveře. Na Pomoci z nebes najdete to druhé a je to stejně silné.

Díky!

MontyMartin Bezdíček 14.01.2017

6.běh - Walther Schroder - majitel penzionu

Hru jsem si hodne užil a je hodně poznat, že se jedná o stálou práci na té hře a je určitě o dost jiná, než byly předchozí běhy a není prakticky co vytknout, protože jediné drobné negativum, že na mě nebyl kostým, takže jsem si musel přivézt vlastní, což nebyl zásadní problém naštěstí. Na místě všechno fungovalo skvěle, problémem byla nedochvilnost hráčů, která naštěstí nevadila nijak zásadně. Workshopy bych já klidně zvládnul i delší, ale já mám workshopy rád, hlavní bylo, že všechno podstatné o světě a hraní hry se zvládlo probrat a bylo to v pohodě. 

Hra samotná plynula moc pěkně a civilně a já jsem se většinu doby nezastavil a měl jsem pořád co dělat, protože i když jsem měl dva, potažmo tři hlavní konverzační partnery, tak jsem stále pobíhal mezi všemi hosty a kontroloval, co a jak se děje a zda je všechno v pořádku a vlastně to tím bylo taky dobrý, protože jsem měl základní představu, co se všude děje. Bylo moc příjemné to civilnější hraní, kde na sebe lidi nekříčí před všemi, ale jdou někam bokem, kde na sebe teprve zvýší hlasy, ale zároveň nechtějí do svých problémů tahat další lidi, co s tím nemají nic společného a tak nějak mi to prostě dávalo skvěle smysl. Mechaniky na snižování a zvyšování tlaku jsem nepoužil, ani na mě nikdo nepoužil a nedokážu vlastně posoudit jestli jsou nějak potřeba, ale bylo sympatické je tam mít. Podobně jako mechanika na odhánění hráčů nebyla potřeba, protože postavy jsou slušně vychované a stačí poprosit a opustí prostor i bez mechaniky, zároveň je příjemné vědět, že tam je ta možnost si tu hru trochu upravit i v průběhu, aby probíhala dle přání hráče.
Vstupů CPček bylo až neuvěřitelně moc a všechno to dávalo smysl a bylo to prostě zajímavé, že nebyl vlastně ani chvíli klid a dalším zajímavým bodem je pak to, že to všechno působí logicky a dává to život tomu světu kolem penzionu, což je super.

Celkově prostě skvělá hra, která je vychytaná, má skvělou lokaci, kostýmy a rekvizity a u nás i skvělé jídlo od Uji a Jazla na nšem běhu. A naštěstí my se dokonce i na místo a zpátky dostali autem, takže jenom já jsem měl delší procházky sněhem před hrou a po hře, ale ostatní moji cestující měli komfort i v tomto ohledu. Prostě doporučuji pokud vám to téma něco říka.

LudmilaLudmila Jarošová 09.01.2017

Jela jsem na hru spíš s nižšími očekáváními, postava z materiálů působila relativně tuctově. O to víc jsem mohla být nadšená. :-)

+ Hra byla opravdu mnohem lepší, než se mi na první pohled zdálo. Počínaje skvělým zázemím, jídlem, kostýmy, skvělým barmanem a pohodlnou postelí přes obsahově plnou hru (vstupy od hráčů, často poměrně nečekané, i cp - za celou hru jsem se ani chvilku nenudila, naopak, chvílemi jsem nestíhala) a silný příběh po skvělé zakončení a dost dobrou party. 

Na začátku mě trochu zklamal kostým, ale pak se ukázalo, že to naopak hezky podtrhuje rozdíl mezi čechy a němci.

- Nejsem fanynka workshopů. Ale ta hra za to stála a díky tomu, že byly převážně interaktivní, se daly v pohodě vydržet. :-)

ElvisLukáš Vaculčík 08.01.2017

6. běh

Velice kvalitně zpracovné období počátku protektorátu. Výborně ztvárněná atmosféra nastupující nejistoty přeměňující se na strach. Je to larp o prožitku, o osudech obyčejných lidí, kteří se snaží dělat to co jim příjde nejsprávnější.

Produkčně je Pomoc z nebes výborně zajištěná, kostýmy které každý hráč dostane podle své role, nádherná lokace sudetského mlýna, velmi dobrá jídla (Uja + Jazlo)  a zásobený bar a teplý čaj po celou dobu hry.

SunnyLenka Daňková 21.02.2016

5. běh, Anna Hermannová 7/10

Na Pomoc z nebes jsem se strašně těšila, postavu si vytvářela v hlavě, představovala si dopodrobna vše, co Anna asi zažila a byla jsem hodně natěšená na to peklo, co přijde a pak následný neodvratný bleed (ano, zní to masochisticky). Čekala jsem den plný hádek, zoufalství, marné snahy o tmelení nestmelitelné rodiny, věčně opilého syna, finanční potíže, emocionální tlaky, kostlivce ve skříni a věčně přítomný strach ze všeho. Měla jsem poprvé hrát hodnou a kladnou postavu. Dostavilo se u mne ale zklamání, ale uvědomuji si, že to mohla být souhra blbých náhod. Má postava pro mne nakonec byla poměrně plochá a moc se mne vnitřně nedotkla. Třešničkou byla závěrečná scéna, kde jsem se mohla hráčsky vyřádit a tu jsem si užila. To byla satisfakce a na tento moment nejvíce vzpomínám. Odnáším si z toho poznání, že asi spíše musím hrát konfliktnější postavy, protože budu víc pánem své hry. U hodné postavy to neumím rozdmýchat. Chtěla bych si to zahrát ještě jednou, ale v jiné roli. 

+ silný příběh a propracované postavy

+ nádherné prostředí a magická krajina

+ kostýmy

+ překvapivě rychle se člověk zorientoval v rolích

+ skvělý fotograf

- slabší workshopy

- nepočítalo se moc s jinými rozhodnutími postav než dle představ pořadatelů. Čekala bych větší flexibilitu příběhu pomocí CP.

- špatné jídlo (Byla bych ochotna si i připlatit za to, mít tam volbu koupit si něco stravitelného.)

- slabší CP a organizace

- málo přicházejících zpráv se skriptem, tudíž se pro mne moc neposunoval děj

 

 

 

Long story jen pro otrlé:

Začnu od začátku a budu tentokráte přeskakovat z pozitiv na negativa a naopak tak nějak plynule. 

Nádherná lokace. Už cesta od auta nočním lesem lehce navozovala atmosféru sudet. Svítící mlýn byl magický.Lidé uvnitř, už většinou skvělo okostýmovaní na mne hned dýchli atmosférou toho, co se bude dít, takže očekávání stoupalo. 

První večer byl krátký workshop a pak zahajovací párty, na které se ale člověk moc nemá o čem bavit, pokud lidi nezná. Možná bych celý ten první večer věnovala intenzivním workshopům, aby se ráno mohlo začít rovnou hrát. 

Samotná hra začala divadelními scénkami uvádějícími do děje, což bylo fajn, ale ten samotný návrat v čase pro mne byl zcela smazán tím,že pokyny k divadelní scénce jsme dostali na monitoru laptopu. Takže jakože už jsme v 1930, ale s laptopem na stole.....nevím....

My Hermannovi jsme měli být v jádru dost rozhádaná rodinka, kterou já jsem chtěla tmelit. Překvapením pro mne bylo, že nebylo co tmelit, protože jsme byli vlastně dost hodná pragmaticky uvažující rodinka, kde děti jsou docela hodné, více méně poslouchají, manželé se na všem shodnou a vlastně tak nějak všichni drží pohromadě a milujou se a odpouští si v klidu snad všechno na světě. Tím pro mne byl kus hry docela ukrojen. 

Záhadou pro mne byla hromadná procházka, od které jsem čekala nějakou zápletku nebo nějakou scénku posunující děj. Na procházce se ale krom konverzace vůbec nic nestalo (asi bylo potřeba uklidit po obědě, ale dovedu si představit, že by to šlo využít smysluplněji). Očekávala jsem, že pomocí CP nebo dopisů se budou víc motivovat nebo posunovat příběhy, které zůstaly stát.

Jídlo asi už ani nemá smysl rozebírat. Bylo ho málo a bylo nehorázně špatné (absolutní nedodržení základních receptů, absence chuti, konzistence i surovin). Ale měli jsme prý smůlu. Na jiných bězích to prý bylo ok. 

Večerní debrief byl fajn, ten velmi oceňuji. Párty potom ale bez konceptu a s velmi jednostrannou hudbou. Celkově jsem bohužel měla dojem, že si to CP a organizátoři přijeli užít a zapařit si trochu na úkor kvality programu účastníků.

Je mi líto, že jsem poprvé takto hodně kritická, ale bez kritiky by se to zase neposunulo kupředu.

Za konceptem jde vidět obrovské nadšení a snaha, podmínky pro hru, kostýmy i základní skript jsou prostě skvělé a tak je škoda, že ten potenciál není využit pořádně. 

Tento LARP si chci určitě zahrát ještě jednou, jestli mne po tomhle hodnocení autoři přijmou. Ráda na něj změním názor. 

 

 

NanukTomáš Daněk 18.02.2016

5. běh - Dr. Johann Alexadrovič Engel

Začnu trochou těch negativ.

Trošku mě zklamaly předherní workshopy, důraz byl kladen hodně na historii a psychologii hráč / postava a trochu méně jsme se věnovali sociálním vztahům, pravidlům chování a podobně. Pro mě ale byl dost nevyvážený poměr mezi workshopy a samotnou hrou, která by z mého pohledu bez problémů a ředění snesla hodinu až dvě navíc. Alespoň v mém případě jsem ke konci nevěděl, co dělat dřív.

Osobně jsem moc nepochopil nutnost hajlovací mechaniky, ale zásadní problém to určitě nebyl.

Co opravdu nezafungovalo, bylo jídlo. Jsem skromný člověk a sním všechno, ale tohle prostě bylo hrozné. Při uvítací večeři jsem měl sto chutí vyvolat nějakou herní scénu, ale nakonec jsem od toho upustil, protože by to mohlo zbytečně ovlivnit zbytek hry. Možná si řeknete, že to je prkotina, ale přece jen je obtížné hrát vybranou společnost v luxusním penzionu, když vám na stůl dají nějakou neslanou polívku s dvěma kousky šlachovitého kuřecího masa a do toho ladně zanoří oschlý knedlík.

A teď ta pozitiva.

Nádherné místo, jak příroda tak samotný mlýn je úžasný a určtě plánujeme se tam někdy zase vydat mimo hru.

Byl jsem moc rád za mechaniky, kterými byl vyřešen "boj" - extrémně jednoduché a logické. V důsledku to znamenalo, že jsem nemusel strávit ani okamžik nad přemýšlením nad nimi a z postavy jsem tak za celou dobu hry nemusel ven ani na chvíli.

Díky skvělým spoluhráčům jsem si neskutečně užil morálně šedou postavu, která si za celou hru prošla výborným dramatickým obloukem, od odlehčeného začátku, momentů, kdy to vypadalo, že se vše podaří přes první náznaky krizí, které si ještě nepřipouštíte a pak jedna rána za druhou a pád, který mě dostal na kolena doslova i obrazně.

Tenhle larp mi dal neskutečně intenzivní zážitek plný strachu a vnitřního boje a hlavně touhy po životě. Neskutečně cenná životní i herní zkušenost.

Kolem a kolem - skvělý larp, který rozhodně doporučuji všem. Kvůli těm pár prkotinám dávám 8/10.

DavidDavid Vávra 11.01.2016

4.běh - Ondřej Smolák

Hra mě zaujala už jenom emotivní znělkou na pozadí webu. Toto historické období mě hodně zajímá, takže jsem se nadšeně přihlásil. Musím podotknout, že trochu vázla e-mailová komunikace před hrou. Na některé e-maily jsem nedostal odpověď, stačilo by klidně jenom něco jednoslovného.

Když už jsme u negativ, tak technické maličkosti: Večer před hrou bylo až moc volno, byl bych raději za více workshopů (socializace před hrou je taková awkward, pokud tam nemáte hodně kamarádů). Chyběly cedulky s jmény postav před hrou, hodně by to pomohlo orientaci a zapamatování si. V materiálech chyběl věk postav. Aspoň orientační věk se hodí vědět pro to, jak se mám k postavě chovat. Šlo to dopočítat podle souvislostí, ale to není moc praktické. Některé herní místnosti nebyly vůbec vytápěné, jinde bylo zase vedro. Mám z toho pořádnou rýmu. 

Dál to vezmeme chronologicky: Po příjezdu jsem byl ohromen, jak je penzion krásný a dobový, navíc silvestrovsky nasněžilo. Kostýmy byly kvalitní, moc pěkné a sedly! Na mojí postavu to není vždy tak jednoduché. Workshopy před hrou byly ala Rolling akce, nic překvapivého ale plnily svůj účel dobře.

A pak začala hra.  Moje postava začínala mimo penzión, takže jsem měl začátek pěkně akční - super! Poznali jsme tak i krásné okolí penzionu. Po příchodu do penzionu jsem začal řešit svoje linky a bavilo mě to. Bylo fajn, že většinu postav jsem herně neznal, takže jsem se nemusel stresovat že jsem si všechny postavy nezapamatoval předem. Linek a děje bylo tak akorát - nepřetrhnul jsem se ani jsem se nenudil. Hra rychle plunula k velkému emotivnímu závěru. Tam jsem byl postaven před velké morální dilema. Překvapilo mě, že se moje postava rozhodla opačně než jsem si na začátku myslel, že se to bude směřovat. Opravdový vývoj postavy během hry. 

Reflexe po hře a party byla tradičně super. Ještě bych vyzdvyhnul originální nápady: Herní telefon! Byl to iPhone s dobovým sluchátkem a dalo se jím opravdu volat. CP tak mohli jednoduše ztrárnit hodně rolí a mělo to super atmosféru. Mechanika na hajlování - byl jsem rád, že se skutečně nehajlovalo a mechanika dobře vystihla podstatu toho gesta. 

Ze hry si odnáším hlavně více vědomostí o té době, workshopy a diskuze s ostatními o tom byly opravdu zajímavé. Skrze prožitky si lépe dokážu představit, jak se cítili obyčejní lidé v Sudetech a Protektorátu. Tu ohromnou beznaděj, když kolem celého Československa byl Reich a spojenci nás v tom nechali. Tu zbytečnou nenávist. 

8/10 - vzhledem k tomu že plný počet u mě mají jenom Legie, tak super. Stačí doladit pár těch technických maličkostí a odpovídat na maily.

 

KláraKlára Příbramská 20.12.2015

Jana Hermanová - 3. běh 

Na to, že už je to dva týdny, tak se mi zážitek ze hry teda ani trochu neotupil. Děkuju moc organizátorům za jednak svkělý objekt, zázemí, workshopy, kostýmy a tyhle věci, ale taky hlavně za skvělou postavu, zápletky a obecně celou hru, protože prostě, vy jste borci, že jste to napsali, jako fakt. 

Takže tam lidi prostě jeďte, sice budete brečet a budete hrozně smutný, ale rok 1939 a 2. světová žádnej čajíček nebyl. 

A protože to bylo hrozně boží, tak 10/10. 

LischaiPavel Gotthard 11.12.2015

Lehounce spoiler alert - píšu to s rozmyslem, ale otřu se o to co ve hře čekat a nečekat, takže určitým způsobem dávám tušit směřování celku. Tak můj komentář kdyžtak přeskočte.

Druhá světová je vděčná. Pomoc z nebes těží všechna vypjatá témata, co byste v roce 39 čekali, takže hra těžko může spadnout pod nějakou úroveň dramatičnosti a napínavosti - když někde zadupou nacistické holínky, je jasné, že jde o hodně.

Zároveň ale - a nechci, aby co teď napíšu, vyznělo jako výtka - se hra moc neodváží za vžité schéma zlých nacistů. Postavy Němců jsou uvěřitelné a pochopitelné, takže se chvíli zdá, že by Pomoc z nebes nemusela být jednostranná, ale na konci se vyznění celé hry stejně nutně stočí k portrétu nacismu jako absolutního zla. Prostor pro diskusi nad tím, proč to ti lidi vlastně dělali, je pak teoreticky v reflexi, ale hra samotná ho moc nedává. Ale jak říkám: není to výtka, spíš konstatování, tohle jsou legitimní autorská rozhodnutí.

Hra samotná byla úplně bezproblémová. Kdyby mi někdo neřekl, že je to prvotina, nepoznám to. Bezproblémová organizace, klasický ale funkční design hry, bezva lokalita, super kostýmy k půjčení, dobré jídlo.

Je to jak když máte rádi romantické komedie a jdete na něco o tom, jak se zamiluje popletený Hugh Grant. Asi se tam nestane nic, co nečekáte, ale super se bavíte a každému, kdo má rád podobný žánr, to doporučíte. Jen tady není Hugh Grant. A není to moc k smíchu. 8/10.

 

ŠtěpánŠtěpán Liška 08.12.2015

Alois Mráz - 2.běh.

Pomoc z Nebes mě dostala. Po všech stránkách. Krásné prostředí, uvěřitelné charaktery, super rekvizity. Dostal jsem přesně to co jsem chtěl a to asi tak ve 100 násobné míře. A bylo dobrý jídlo a tak. 10/10 si opravdu zaslouží. Jo a workshopy před hrou byly tak akorát, aby člověku něco daly.

PyverrnJan Peterka 07.12.2015

Hans Kirsch st. 3. běh

Nu. Z této hry jsem byl dopředu poněkud rozpačitý a bál jsem se jí, jelikož předherní komunikace byla poněkud zmatená. Navíc se přiznám, že dosti mladý organizační team od kterého jsem žádnou hru nehrál byl dosti otázkou. Nicméně, teď k samotné hře.
Předherní workshopy byly na velmi slušné úrovni, hra samotná se mi pak velmi líbila svojí uvěřitelností, svižnostím děje kdy jsem naopak měl často příliš málo času k řešení tří věcí najednou, přehlednost většiny hlavních událostí byla velmi dobrá. Rekvizity i kostýmy slušné, skvělé místo konání a to jak uvnitř tak i venku. Za mě rozhodně největší překvapení tohoto roku a tak i přes několik drobných kiksů a nedotažeností dávám 10/10

ŠuhinkaIvana Šuhajdová 07.12.2015

PzN není hezký larp. Ne ve smyslu organizátorském jako ve smyslu hry (asi neznám larp z prostředí II.sv.v., který by byl hezký)

Na PzN jsem se opravdu hodně těšila a dostala jsem přesně to, co jsem od tohoto larpu očekávala. Skvělý příběh, uvěřitelnost, CP, perfektní zázemí, jídlo a komunikaci s orgy. Postava Elizabeth Dietrich mi přinesla velmi zajímavý herní zážitek, který byl ještě více podnícen týmem lidí, s kterými jsem hrála. To co je na téhle hře naprosto skvělé je, že vám ukáže, že zlo se skrývá v každém z nás a jen čeká na jeho probuzení...

NerionOndřej Janovský 25.11.2015

Co napsat, když je tohle hra, která se musí zkusit na vlastní kůži? Je to pečlivě udělané, promyšlené, vygradované, věrohodné, s reálnými rekvizitami v reálném prostředí....Když se vám sejde dobrá parta spoluhráčů a sedne vám postava (opět a znovu mi osud nadělil postavu, kterou jsem zas až tak moc nechtěl a nakonec jsem za ni byl víc rád, než kdybych dostal tu, co jsem chtěl...svět je divný), získáte naprosto nevšední a působivý zážitek.

Jestli si tuhle hru můžete dovolit a setting vás zaujal, nelze než ze srdce doporučit.

Hans Kirsch St., 2. běh

 

Pokud něco vylepšit, pak snad jen předherní workshopy (přišly mi ne zcela dotažené z hlediska časové efektivity) a klidně se hrou začít o trochu dřív, ať je víc času vplynout poklidně do příběhu (ale zase neprotahovat na tom druhém, dramatickém konci, protože to mi přišlo načasované perfektně)

 

VojtěchVojtěch Kudla 23.11.2015

Pomoc z Nebes jsem hrál v prvních dvou bězích. Ve druhém byl celkem dost znatelný posun. Postavy byly daleko víc provázány a volného prostoru na odpočinek nebo řešení libovolných zápletek bylo akorát. Celá hra je velmi příjemně vygradovaná do naprosto šíleného vyvrcholení, které zdrchá ono klidné srdéčko studenta ze středu velkoměsta. iž první běh byla krásná civilní hra, která měla sice příliš mnoho nevyužitého prostoru, ale tato chyba byla napravena. Co se zázemí týče, tak není vůbec na co si stěžovat ... a tak to dělat nebudu. Sám nevím, co by tam snad šlo udělat lépe. Víc již nevím, co napsat a tak to taky dělat nebudu. 

10/10

PeldricPetr Urban 23.11.2015

Pomoc z Nebes se mi líbila. Bylo to silné a stále ještě to doznívá. Asi bych dokázal najít nějaké chyby, ale důležité je jedno - ta hra byla dobrá a konec dal celé hře jasné poselství, alespoň pro mne. Navíc jsem hrál velké (a přitom vlastně pro toto období typické a běžné) rodinné drama, se skvělými lidmi, což mi ještě hru zlepšilo a zintenzivnělo. K slzám na konci mi chybělo tak deset až dvacet vteřin.

Velmi dobře zvládnuté téma naší historie, navíc skupinou poměrně mladých larpových autorů. Díky.

9/10

 

 

HankaHana Maturová 22.11.2015

Když čtu komentáře tady na databázi z minulého běhu, mám pocit, že jsem hrála úplně jinou hru. Nicméně jelikož sami organizátoři říkali, že hodně, hodně přepisovali, tak to tak asi bude. Myslím si, že ta imerzní a civilní (na poměry roku 39) část zůstala, ale byly tam také extrémně silné dramatické scény. A jako u nás se brečelo, střílelo atd. opravdu hodně. Na hru jsem se už i předem hodně těšila, ale myslela jsem si,že to bude fajn příjemný larp o době, která mě zajímá, ale že holt mě to asi nijak víc nedostane, protože prostě tam nebudou ty drama scény, který já holt k awesome zážitku potřebuju... Proto jsem byla asi tak totálně hotová z toho, co jsem nakonec dostala. Za mě osobně to byl druhý Rassvet. Jaksi se toho přirovnání nemůžu zbavit. Ve chvíli, kdy jsem se začala smiřovat, že není druhá tak silná hra a asi ani nebude, přišlo něco, co to ještě předčilo. Co se týče nějakého „objektivního“ zhodnocení, tak skvělé zázemí, skvělé kostýmy, skvělý bar, skvělá cp, výborně napsané postavy, skvělé provázání linek, super hudba, výbotná historická znalost orgů.. Subjektivně pro mě jeden z nejsilnějších larpovýz zážitků (možná i nejsilnější, ale to ukáže až čas), skvělí spoluhráči a prostě víc se toho asi bez spoilování říct nedá. Jednoznačně doporučuji, dávám 10/10 a za mě totální larpová špička.

MantelarLuděk Bohucký 26.03.2015

Jako řadový hráč mám komorní LARP zažitý podle jednoduchého receptu: do zajímavého uzavřeného prostředí vhoďte soubor nesourodých postav a za stálého míchání a přidávání teploty nechte bublat. A přesně tohle jsem dostal na mírně přerostlém (hraje se od rána do pozdního odpoledne) komoráku Pomoc z Nebes. Slušně propracované a uvěřitelné postavy od mladých dívčin přes ztepilé německé uniformovance - obou pohlaví - až k protřelým seniorům. Hru postavenou hlavně na řešení mezilidských vztahů a problémů doby, kvůli čemuž jsem tam jel. A za sebe můžu říct, že jsem měl skoro pořád co hrát, ostatní buďto taky, nebo to alespoň zdatně předstírali. Napínavý konec jako bonus.

Zkrátka není to LARP, ze kterého bych odjel psychicky rozložený a kladl si nějaké další zásadní otázky, ale LARP, ze kterého jsem odjel s velmi příjemným pocitem ze hry samotné. A možná s přesvědčením, že vono to v tom devětatřicátým nebylo jako fakt tak jednoduchý.

Organizační věci - spí se na postelích, stačí si dovézt lůžkoviny, jídlo je v ceně (a opravdu dobré), kostým potřebujete vlastní, ale pro tohle období to není extra problém, zvlášť pro pány.

Dvě věci, které mi zvyšují celkový zážitek - atmosférická lokace (původní mlýn v Sudetech prostě JE dobrá volba) a extrémně ochotný přístup organizátorů. Na druhé straně předherní dějinný workshop byl trochu moc zeširoka braný, ale přežít se dal. U mě 9/10, subjektivně. Jestli natrefíte na méně ochotné organizátory, nebo vám sedne herní partnerka méně než mně, uberte bod.

ZuzanaZuzana Karasová 18.03.2015

Pomoc z nebes je larp, který zkrátka funguje.

Ja akorát dlouhý, akorát komorní a akorát plyne. Klidné předsilvestrovské odpoledne přirozeně pomalu přechází ve večer a strach z nadcházející doby tam tak nějak je mezi řádky (zato, ale neustále). Psychologie postav je velmi reálná a hlavně originální.

Další plusy: místo úžasné, organizátoři byli velmi vlídní a ochotní, atmosféra vznilkla velmi rychle a udržela se, kulturní workshop byl boží
Minusy: dějepisný workshop - braný moc zeširoka (z moc dávné doby) a zároveň mi chyběly pak některé detaily ze současnosti hry. Dále všechny postavy nebyly imho obsahově vyvážené (některé toho skutečně moc k řešení neměli).

Pokud nepotřebujete vždy akční hru, kde se hodně běhá, brečí a střílí rozhodně jeďte. Pro mě to bylo příjemné spestření k ostatním moderním larpům. Hodnotím 9/10

AlešAleš Procházka 16.03.2015

Musím říct, že tenhle larp ve mě zanechal hluboké vzpomínky a pomohl mi uvědomit jak to bylo tehdy těžké. Když člověk četl noviny, kde se dozvěděl jaké budou nově příděly potravin a podobně, když byl nucen volit mezi dobrem a zlem, nebo spíše mezi zlem a zlem - bylo to hodně depresivní, ale díky za to :)

 

MercurionProkop Lagner 16.03.2015

Za mě parádní akce, která ve mě nechala hlubokou vzpomínku na výbornou atmosféru, téma, orgtým, zázemí (až na nečekanou sabotáž vody :D), hráče i vtipnou afterparty. Líbil se mi i koncept a postavy (alespoň co jsem měl tu čest rozkrýt), ale obecně nejsem až takový fanda naskriptovanosti (obálky, které mi říkají, jak se mám chovat v následujícím dějství - jedna věc je, co cítím, nebo co bych zhruba měl udělat, to je ještě v cajku, ale "scheme twist", který vyjde zničehonic a nikoliv z nějaké nečekané události, ale z mojí postavy jako takové, to mi úplně nesedlo). Věřím, že se to dá do příštího běhu vyhladit, aby to nepůsobilo tak razantně a vůbec si myslím, že má hra úžasný potenciál být ještě lepší, než parádní. Hodnotím 8/10.

ZevlaZevla Zevla 08.03.2015

Byla to milá a zajímavá konverzačka. Myslím, že by prospělo, kdyby byly postavy vyváženější a některé možná provázanější (některé celou hru nevěděly, kam dřív skočit, jiné většinu hry hlavně konverzovaly). Já jsem hlavně konverzovala, což bylo fajn, ale protože nejsem v historii zas tak zdatná, občas mi trochu začínaly docházet témata - což by se dalo pořešit seminářema na začátku, co by se spíš než na obecnou politickou historii zaměřily na to, o čem se bavit při hře. Hlavní zápletku jsem měla skvělou, ale dala by se zahrát i během výrazně kratší hry (je ovšem možný, že kdyby to spoluhráč, na kterém to bylo závislý, pojal jinak, vystačilo by to na dýl).  Moc se mi líbilo prostředí (mlýn s potůčkem, který si "proevropsky bublá"! a zřícenina), jídlo bylo dobrý, vítala jsem mechanismus s několika obálkama, který se rozdávají na začátku každého dějství a který člověka můžou popostrčit, když neví, coby (ač se mi tam psaly hlavně věci, který jsem přirozeně udělala už předtím). Dozvěděla jsem se spoustu věcí z historie, o kterých jsem předtím neměla tušení. Bylo to dobrý a myslim, že jestli se dotáhne ještě pár detailů, bude to ještě lepší.

HipíkTom Tychtl 07.03.2015

Za mě dobrý. Líbilo se mi, že je to vlastně takový vhled do historie. A co se mi líbilo víc bylo jasné civilní hraní. Po všech těch velkých i malých dramatických larpech, kde se pro velká gesta a scény, co mění všechno daleko nejde byla tohle příjemná změna.
Pravda, občas mi hra ubíhala pomaleji, ale vzhledem k tomu, jak je hra postavená, je to asi nevyhnutelné. Ostatně, psáno o tom je dost níže.
Co musím hodně vyzdvihnout je nasazení organizátorů i pomocného týmu. Nic nebylo problémem, všechno se dalo vyřešit v pohodě a hned, organizátoři se případně sem tam optali, jestli je nějaký problém. A stravování je kapitola sama pro sebe. Jídlo dobrý, obsluha dobrý, celkový servis vynikající.
Sečteno, podtrženo, larp velice zajímavý a určitě stojí za to si ho zahrát, pakliže vás toto téma opravdu zajímá, potažmo proto, že hledáte něco trošku jiného. Jak jsem řekl prve, za mě dobrý. Díky ;-)

DanielLeoš Kyša 06.03.2015

Doporučuji zahrát z mnoha důvodů. Jednak je to důležité téma, které stojí za to si prožít, prostě projít se v botách lidí roku 1939, a je jedno v jaké postavě, a druhak je to prostě dobrý larp. Hrál jsem první běh, takže dávám 7 s tím, že si umím představit, že po vychytání mušek to dotáhnou na 9. A i kdyby ne. Stejně to stojí za to. Nejvíc oceňuji snahu o historickou přesnost.

Zajímá vás tohle období? Pak si ho prostě musíte prožít na vlastní kůži. Tohle je lepší způsob než stroj času. 

DavidDavid František Wagner 05.03.2015

Pomoc z nebes se dá vnějškově přirovnat třeba k Rassvetu, možná i trochu k Truthu jak formátem (jedno místo, stísněný děj, konfrontace více postav kde ne všechny patří k jasně vymezené stejné skupině, výprava i délka překračuje komorák), tak užitými mechanismy (dějství, přechody mezi nimi, osudy postav at už jako inspirace nebo jako jasný pokyn).

Tady bych rád srovnávání ukončil:)

První běh hry měl očividně dost technických much nebo drobných designových nedotažeností, ale to jsou (stejně jako spíš slabší workshopy) věci, které jsou pro první běhy celkem normální a nemá imho cenu o nich složitě mluvit. A některé problematické věci má už zabudovaný a vytrhat nepůjdou.

O čem mluvit cenu má jsou podle mne věci spojené s tématem. Fakt je ten, že hru, která by se přímo a přiznaně věnovale čistě problému Sudet na začátku války nemáme (Hranice má výrazně delší záběr).

Tématicky je hru možné vnímat jako pokus postihnout většinu složek protektorátní/ říšské společnosti v dané době – a v tom je vlastně docela dobrá. Můžeme samozřejmě najít chybějící kusy skládačky: nejvíc do očí bije praktická (až s jednou dobrou výjimkou) absence náboženství jako tématu, což se dá asi vysvětlit zaměřením na čistě politické ideologie, ale možnost interpretovat hru jako celostní výklad historie to výrazně sráží. Naopak pochopitelné je utlumení okrajových témat, které by se sice čistě proporciálně vzhledem k počtu postav asi mohly /měly objevit, ale činily by možná situaci až příliš nepřehlednou (složitá situace českého fašismu na hraně mezi kolaborací a odbojem, rozpory v komunistickém hnutí). V tomto staženém pojetí se pak stává hra příběhem v podstatě jen o střetu odboje, nacismu a několika lidech chycených mezi tím. Bude zajímavý sledovat, jakým směrem to autoři posunou (jestli, takhle je to taky dobrý).

V čem hra (aspoň pro většinu postav) úplně neexceluje je „dramatičnost“ - nikoliv nutně běhání po lese nebo velká gesta, ale tvrdé zaměření na vztahy a ne zcela četné a výrazné změny rámce vyúsťují v hru, kde by se možná hodilo ve workshopech více zdůraznit jak zajímavě konverzačně hrát, jak si dělat prostor a podobně. Nové podněty přinášejí jak postavy zvenku, tak nějaké ty dopisy, ale není to zcela dostatečné – a zároveň i díky ne úplně ideálnímu rozvržení prostoru nevzniká nejspíš žádoucí stísněná a nepříjemná atmosféra, na kterou má hra potenciál. Co hra neměla (alespoň pro mě) byly zásadní scény – kromě vyhrocenějšího závěru hra prostě přirozeně plynula. A to se mi jako kdyby fakt líbí!

Obsahově je hra do nějaké míry dokladem současného českého myšlení post-revoluční generace o událostech let 38 a 39: objevuje se silná snaha opustit jednoznačný výklad „mnichovské zrady“, byť některé věci by šly ještě výrazně dotáhnout, o čemž jsme mluvili na místě. Zajímavé tady bylo už místy dost složité hledání hranice mezi názory postavy a hráče: kromě očekávatelných věcí jako „nevěříme komunistům“ a „nacismus opouštíme jako ideologii nejsnáž“ se nejhůř vyplouvalo ze zažitých národních paradigmat u věcí jako „historický nárok na Sudety“. To, že se jedná do nějaké míry o téma stále aktuální je myslím pro hru spíš dobrý, co je spíš blbý je, že nejenom, že se nestihlo všechno úplně vyjasnit před hrou (a probrat koncepty jako „co znamená občanství VS co znamená národ“ by možná bylo užitečnější než exkurz do dějin swingu), kde vidím mrzutost je neprobrání věcí po hře. Vzhledem k tomu, že zastánci různých ideí se často nepotkají ani v terminologii je pak o dost těžší rozlišovat mezi hráčem a postavou a dostáváme se k argumentaci „ale tak to nebylo, bylo to takhle a ty o tom nic nevíš/ jsi špatný Čech“ - a na místě organizátorů bych asi na konci představil, že oba dva ty pohledy jsou možné a hlavně oddělené od hráčů. A kdyby se chtělo jít dál a hráči se mohli už sami za sebe k věcem vymezovat, no to by bylo krásné (a konfliktní).

Hra jako celek myslím stojí za zahraní, pokud:
a) vám nevadí pomalejší tempo, kde se toho zas nějak strašlivě moc nestane
b) nepotřebujete velké scény a emoce vyžhavené do běla (myslím, že ve hře by ani při větším důrazu na ně spíš nefungovaly a rozhodnutí k minimalismu považuju za odvážný a fakt dobrý). Něco zažijete a zahryzne se to, ale pro emoční feťáky špatný.
c) máte aspoň minimální zájem o danou dobu. Pokud vás to, co ti lidé říkali, žili a dělali nezajímá, nehrajte to.

(číselně nehodnotím – právě u téhle hry jsem si srovnal, že to pro mě skutečně nemá moc smysl a víc mě to trápí než těší)