Skoro Rassvet

15 hráčů, 7 mužů, 8 žen, 0 obojetných

0 hodin, 2 dnů, 2012

Web: http://www.rassvet.cz

Galerie fotek: https://www.facebook.com/martin.buchtik/media_set?set=a.10202235993481935.1253094743&type=3

Autor fotografií: Pirosh, Markéta Haladová

„Člověk zvítězí svou vůlí a rozumem nad přírodou. Pochopí, že je smrtelný, že nemá naději na vzkříšení a přijme smrt a přijme ji rád. Bude jako Bůh a všechno mu bude dovoleno a jakmile bude člověk Bohem přestane platit jakýkoliv zákon. Všechno bude dovoleno!“

Náš příběh vás zavede na šlechtickou usedlost na jih od Moskvy. Rodina Děrevjanských očekává příjezd společnosti. Mezi hosty jsou nejen rodinní známí, ale i muži, se kterými budoucí kníže sloužil. Píše se rok 1855 a Krymská válka právě končí. Uzavře se nejen veliká kapitola ruských dějin, ale svůj nový směr také nabere patnáct lidských osudů, které jsou, jak již tomu bývá, nerozlučně spojeny.
Bližší informace o hře a připravovaných bězích naleznete na rassvet.cz

Dokument o larpu můžete zhlédnout zde (OBSAHUJE SPOILERY!) https://www.youtube.com/watch?v=dmj3pDTm1Co

Přečíst o designu hry si můžete v Nordic larp yearbook 2014 (OBSAHUJE SPOILERY!) http://www.rollespilsakademiet.dk/webshop/nordiclarpyearbook2014.pdf

 O přihlašovacím experimentu si můžete přečíst v angličtině (http://nordiclarp.org/2014/06/25/russian-roulette-in-practice/) nebo v italštině (http://www.larpsymposium.org/?page_id=1333)

Hra byla uváděna i v anglické verzi, jeden z komentářů srovnávající design s praxí ve Francii najdete zde: http://www.electro-larp.com/917-larp-review-skoro-rassvet

Larp se také objevil (nejen) na obálce časopisu o zážitkové pedagogice Gymnasion (http://www.gymnasion.org/sites/default/files/library/gymnazion14web.pdf)

Od roku 2016 bude larp opět uváděn. Autoři předají hru novému týmu.

 

9.4

114 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

NerionOndřej Janovský 29.04.2018

Pro mě se zážitek s Rassvetu skládá ze tří nestejně velkých, ale přesto důležitých částí:
1) Zámek - skoro 100% autentické prostředí, ve kterém se bydlí i hraje. Úsobí je poklad - nábytek, trofeje, knihy, obrazy, lustry,... V krbovém salonku je v čele stolu nejvíc epická a přitom nejpohodlnější židle na světě.
2) Ruská kuchyně - samotného by mě nenapadlo koupit si, uvařit a ochutnat třeba kaviár, pelmeně a už vůbec ne soljanku - fascinující eintopf kombinující vývar s rajčatovým protlakem, lákem z okurek, olivami, smaženou klobásou, citronem a milionem dalších věcí. Fascinující. K tomu čaj ze samovaru, vodka,...
Jenom to teda není pro vegetariány. Ani trochu. Vůbec. nepřekvapolo by mě, kdyby mleté maso bylo i v čokoládovém dezertu.
3) Hra samotná - vztahové drama jako z románu. Hodně jako z románu. Kýčovité, přepálené, živelné. Hádky, usmíření, znovu hádky, velkolepá a hloupá gesta, boj kvůli cti, smrt kvůli cti, štěstí, neštěstí, štěstí, spouta dalšího neštěstí...Ale musí to tam ti hráči sami nacpat. Přijmout organizátorský záměr za svůj (nejlépe ještě předtím, než se vůbec přihlásí) a rvát to tam, protože se jim to mnohonásobně vrátí. 

Alexandr, 3. běh revival
 

MantelarLuděk Bohucký 07.11.2017

Anatol Fjodorovič Gorodskoj
revival, 3. běh

Než jsem se rozhoupal něco sem napsat, udělala to Lenka Daňková o kousek níže a rozebrala hru ze všech stran moc hezky. Takže se omezím na konstatování, že Skoro Rassvět je svou podstatou přerostlý komorák postavený ryze a plně na mezilidských vztazích. Pokud vás stejně jako mne na larpech nebaví gamismus a jdete po vztahových linkách, neváhejte ani minutu, s trochou štěstí na spoluhráče si to užijete jako málokterý jiný larp. A zařadíte se po můj bok k lidem, kteří na něj budou nostalgicky vzpomínat.

Vím, že se mi v hodnocení nějak přemnožují desítky, ale tady za sebe i za hru samotnou nemůžu jinak.

10/10

 

 

SunnyLenka Daňková 23.10.2017

Jelena Pavlovna Lišnikovova, 3. běh revival, 10/10
Tento LARP se zařadil do mé top sestavy a to hned z několika důvodů.
1. Lokace, vybavení a rekvizity
Samotný zámek Úsobí je naprosto unikátní v tom, jak skvěle je vybaven. Každá ta místnost dýchá atmosférou šlechty, včetně podzimní barevné zahrady, kašny apod. Je to přesně ten moment, kdy si můžete šáhnout na všechny ty věci, sednout na masivní židle a křesla, rozvalit se do obrovské dřevěné postele… Prostě všechno to, co na zámeckých prohlídkách nesmíte, ale rádi byste.
Navíc na tomto LARPu jsem zažila asi nejvíc buržo ubytování. Dvoulůžkový pěkně vytopený pokoj, měkká postýlka s peřinkami a vlastní koupelna přilehlá k pokoji. To chcete. Kor když je zima.
Za mne plný počet bodů.
2. Kostýmy
Kostýmy dávám v žebříčku tentokráte hodně vysoko, protože byly v dobrém stavu, přemýšlelo se nad tím, aby byly funkční a univerzální (až na krátké pánské kalhoty. Pánové, radím, vemte si s sebou kožené holiny a vyhnete se trapnosti.) Když vás oblečou do těch krásných šatů, tak se člověk hned nějak tak narovná a ta noblesa mu jde sama. Navíc mužům to v kvádrech a mundůrech taky moc slušelo a automaticky byli tak nějak galantnější, protože v situacích, kdy žena má šaty jak obrněný transportér a nevejde se skoro do dveří a nepřisune se sama ke stolu, prostě potřebuje od muže pomocnou ruku. Fungovalo to skvěle a tak nějak nevědomky. 9 bodů za ty kalhoty.

3. Příběh a původní autoři
Můžu soudit pouze podle sebe, ale všechny postavy a jejich činy mi dávaly smysl, byly opodstatněné a pochopitelné. Nic nebylo z mého pohledu vykonstruováno „přes čáru“. Autorům se podařilo nejen vytvořit funkční archetypy, ale nastavit u každého velmi širokou paletu vztahů k dalším postavám. Jednoho jste milovali, druhého nenáviděli, třetím opovrhovali, čtvrtého obdivovali, pátému záviděli, před šestým se styděli apod. S každým bylo co hrát. Ale! Velmi zde IMHO záleží na spoluhráčích a na jejich hráčské odpovědnosti. Pokud se v takto uzavřeném kruhu najde pár lidí, co se chtějí jen vézt, být na všechny hodný a spíše jen pozorovat děj kolem. Toto není ten typ LARPu. Tady musíte opravdu být aktivní a nebát se být velcí v prožitcích, prostě mít ruskou duši. My jsme měli skvělou sestavu, kde dle mého všechno klapalo jak dobře promazaný stroj. Mělo to spád, mělo to sílu, mělo to hlavu a patu. Závěrečné epilogy potvrdily, že jsme to celé pochopili a cítili asi správně a na stejné vlně.

4. Organizátoři
Asi jsem nikdy nezažila, že by organizátoři uváděli hru s takovou radostí, nadšením, úctou a pokorou. Neustále zmiňovali s respektem původní autory a bylo to, jakoby nám předávali něčí dítě a doufali, že jim ho neupustíme na schodech. Byli tam, stále a všude a přitom jsme o nich ani nevěděli. Když se ale člověk na sekundu zastavil a vyhledal je pohledem, zjistil, že hltají každou sekundu a jsou stále v pohotovosti. Takoví vděční diváci, co tiše dělají „jů“ a vy z toho máte radost a motivuje vás to dál. Postarali se, když byl někdo v háji a taktně naznačili, že teď není ta nejlepší doba jít ho fackovat. Takhle to má dle mého vypadat.
5. Worshopy
Fungovaly, nebyly přebytečné, naopak byly docela interaktivní. Opravdu intenzivně nás nadrtili, jak to ruské drama tvořit a mělo to svůj efekt.
6. Jídlo
Kroupy se slaninou a kysanou smetanou? Ruská vodka s kyselým okurkem a klobásou? Boršč? Čaj ze samovaru? Pelmeně? Jakési sladké věci, které jsem v životě neviděla? Vzdávám hold kuchařkám, protože spoustu z těch chutí jsem zažila poprvé a bylo to lahodné a bylo toho dost. Prostě ruský styl.
7. Fotograf
Perfektní fotky 2 dny po akci? Zachycující přesně ty pravé okamžiky? Ty nejvypjatější scény? Jakoby převyprávěly děj? Opravdu? To někdo umí? Ano, Thief of Souls.
Shrnuto a podtrženo, tady si dal někdo opravdu poctivou práci, aby to klaplo. Není to LARP, na který chcete asi jet dvakrát, takže si na tom svém poprvé dejte záležet a nic nevyzevlete. Záleží hodně na spoluhráčích a předherní domluvě. Jaké si to uděláte, takové to máte. Ta atmosféra a pocity nelze zapomenout.

JarkaJarka 15.08.2017

Jelena Pavlovna Lišnikovova

1. revival běh

Rassvět pro mě byl vždycky z doslechu jako "ten" larp, mnozí na něj ve vyprávěních nostalgicky vzpomínali, no a člověku bylo přirozeně líto, že už se na něj nedostane. Ale jeho odkaz byl zřejmě tak silný, že bývalé hráče nenechal spát a rozhodl se jej oprášit a znovu ve vší parádě uvést. Za mě to zvládli opravdu dobře, nevšimla jsem si žádných chyb, nebyly žádné prostoje, rozhodně není důvod mít v tomto ohledu jakékoli obavy. Plus navíc ty vymazlené prostory? Hned bych tam jela i jen tak na dovolenou.

Postava se mi dopředu dost líbila, i když jsem měla obavy, jestli nebude hra trochu - abych tak řekla - jednosměrná. A nebyla. Musím tedy říct, že mě v ke konci už trochu zmohlo to velké množství emocí, které do toho člověk cpal, někdy možná trochu na sílu. Asi je to moje blbost, ale tolik jsem se snažila udělat hru zajímavou pro ostatní, že jsem se v tom vlastně osobně moc neporýpala a s postavou se zase tolik nesžila. Jakmile jsem sundala kostým, postava byla pro vždy pryč, žádné bleedy se nekonaly (a to rozhodně není špatně - jen tak pro pořádek :) ), odnesla jsem si nicméně "fantoma krinolín" - ještě druhý den jsem si dávala pozor, jak si sedám, kam se vejdu, do dveří jsem měla tendenci vcházet bokem a na chodbě kontrolovat, jestli někdo nejde, abych je případně pustila do dveří, než se tam nacpu já. Přísahala bych taky, že jsem při sezení na židli cítila, jak mě pořád tlačí okruží! Nádherné kostýmy jsou rozhodně jednou z největších výsad této hry.

Hodně mi jinak pomohlo, že jsem si sedla s hráčem Dimitrije, určitě nám pomohlo i to, že jsme se před hrou v náznacích domluvili, jakým způsobem si můžeme teoreticky nakládat "munici" do společných diskuzí, stejně tak velmi oceňuji předherní konzultaci s Gavrochem, který se mnou prošel zásadní věci týkající se mé postavy a ujistil se, že všemu rozumím (nechtěli bychom to dělat na larpech častěji?).

Neumím posoudit, jak se na hře propisuje to, že je staršího data. Pokud bych měla nějaké miniaturní výtky coby hráč, tak jen to, že mi ke konci došel obsah a byla jsem trochu unavená ze vší té epičnosti a dramatičnosti.

Jo a ještě jedna drobnost - vůbec v závěru nevyznělo, co že to to "Skoro Rassvět" znamená.

Rubrika nevyžádaných rad:  Dámy, promyslete dobře, kam si schováte různé věci, které budete potřebovat mít během hry u sebe. Já měla psaníčko, ale hrozně mi během hry překáželo, tak jsem ho odložila, pak bylo ale složité řešit, kam dám jisté své rekvizity, které jsem chtěla v případě potřeby vytáhnout "z rukávu" (což bývá docela problém, když nemáte rukávy, žejo).

Revival týmu dávám 10/10, hře samotné i tak velmi krásných 8/10.

ViperLukáš Makovička 04.06.2017

Postava: Alexandr Sergejevič Děrevjanskij
Hráno: 1.běh - revival

Mám neuvěřitelnou radost, že jsme si po několika letech mohl tento LARP zahrát - to jen tak pro začátek.

Úvodem:
Už před hrou jsem ale vědel, že největším (mým) problémem bude snaha nemít očekávání. Protože příliš vysoká očekávání snižují zážitek i z toho nejlepšího larpu, o čemž jsem se v minulosti už sám přesvědčil. Skoro Rassvet je perla. Stará a hodnotná perla. Pokud ji ale ve svém očekávání uchopíte moc silně, můžete ji rozbít a tím i svůj zážitek.

K samotné hře:
Hru jsem si užil. Postava Alexandra mi dala silný zážitek, který byl plný rozpolcenosti, mužské cti, rodinných problémů a závazků z minulosti. Jak se říká “být mezi dvěma kameny”, tak to u Alexandra platí doslova dvojnásob. Jedna dvojice kamenů totiž Alexandra drtí v rodině a druhá dvojice kamenů ho drtí mezi vojáky. Otázky osobních hodnot a cti jsou Alexandrovým denním chlebem. A je jen na něm zda vyhraje láska, slib dobrému příteli, odhodlání být dobrým synem či zachování cti, protože kým by Alexandr Sergejevič byl, kdyby ztratil svou čest?

Hru jsem si tedy opravdu užil a bez váhání bych se rád na sídlo Děrevjanskich vrátil. Co vrátil, rád bych tam snad zůstal po zbytek svého života. Být Rus, carský důstojník, dobrý člověk a dobrý syn a časem, dá-li Bůh, i dobrý manžel. Nic víc.

Co bych ale vytkl:
- Hra dle mého potřebuje mírně upravit na zvyklosti dnešního larpoveho hráče. Osobně mi chyběla lepší organizace času. V okamžiku, kdy mě po první hodině hry potkal první a zásadní dějový zvrat, uvědomil jsem si, že netuším, co mi hra ještě přichystá. Tím pádem najednou ani netuším, zda stíhám hrát všechny linky a vztahy. Další dějový zvrat ale nepřišel. Teď vím, že jsem zbytečně spěchal. Nevěděl jsem, zda mám čas na hraní kostek s přáteli vojáky nebo na smalltalk se sestrou. Zpětné mi to chybí.
- Pokud bude upraveno vedení času ve hře, věřím, že by hra mohla být možná i o hodinu delší. Hodinu, kterou bych mohl věnovat reálnému smalltalku, který nevede k dějovým linkám ale vede k utužování vztahů či k tichému zamyšlení se třeba nad poezií pana knížete Lišnikova.
- Jak jsem výše psal o dvojicích mlýnských kamenů, které Alexandra drtí, v mé hře se bohužel jedná dvojice úplně nevydařila. Je to škoda a má hra tak přišla o nemalou část svého potenciálu a postava o část svých vnitřních dilemat.

Závěrem:
Skoro Rassvet je i po těch letech jedinečný počin, který vás vtáhne a náplní. Stále ale mějte na paměti, že se jedná o několik let starou hru. Budoucím hráčům radím snižovat svá očekávání, protože právě vysoká očekávání vám ten zážitek můžou zkazit.

Hodnocení: 10/10 (Díky absenci několika herních konfliktů jsem si hru užil na 8/10. Tato hra je ale takovou perlou s takovou jedinečnou atmosférou, že nemohu dát nic jiného než 10/10)

TalbotTomáš Bazala 07.05.2015

Nechci do toho znovu spadnout, takže sem hodím svůj příspěvek z jiného webu. 

Dimitrij Pavlovič Lišnikov

Tento příspěvek píšu již asi po šesté. Chtěl jsem si ho dobře rozmyslet a trochu se také vypsat z dojmů. Ani týden po hře to ale pořád není ono. Holt ve mne asi umřela duše spisovatele, která tam vlastně asi nikdy nebyla. Jen prostě Rassvet mi dal přičichnout a já se nemůžu zbavit dojmu, že teď musím ... ne potřebuji psát.

Také v prvním kroku musím říct, že jsem se Rassvětu chtěl zúčastnit od roku 2013 a už jsem ztratil veškeré naděje, že mi to vyjde. Je skvělé, že to vyšlo, i když vlastně náhodou. Doufám, že se ještě najde tým, který tuto hru nabídna dalším hráčům.


A teď už ke "hře"
Uvozovky jsem zvolil schválně, protože Rassvet není běžnou hrou. Rassvet je plátnem, které svou kompozicí dává nahlédnout do ruského románu půlky 19. století.
Vlastně ani to není přesné. Rassvet je román samotný a hráči se velmi rychle stávají charaktery s hloubkou a zanícením romantických hrdinů a hrdinek a s tak silnými příběhy, že to až bere dech.
Rasvet je bezpochyby skvělá hra. Ale zase to není zcela vyčerpávající popis. Nechci tu mluvit o designu, kulisách, kostýmech, zázemí, pomoci od orgů, komunikaci před hrou atd., které dělají skvělé hry, a kterých jsem měl to štěstí se zúčastnit již několika. Rassvet mi dal ale něco navíc, co stále nejsem schopen zcela uchopit a přesně identifikovat. Co posunulo Rassvet trochu dál byla hromada maličkostí, které v konečném důsledku dokazují, jak skvěle je celá hra postavena. Až ve chvíli, kdy se podíváte také do popisu dalších postav (neodolal jsem, musel jsem vidět jako Dmitrij Jelenu), tak vám začnou střípky osudů zapadat a vznikne ohromující plastický obraz (v mém případě tragického) příběhu, který má ohromnou hloubku, je mnohovrstevný a ve svém vyvrcholení dechberoucí. Vlastně mě ta hra fascinuje každým dalším detailem více a více.
Zkrátka mě Skoro Rassvet (i přes mé počáteční obavy - měl jsem doslova trému!) pohltil, uchvátil a když jsem z něj vystoupil, tak jsem z něj nevystoupil úplně stejný. Paradoxně mě mnohem víc rozebral až poherní pokec a sledování osudů ostatních, během hry jsem dost kalkuloval a pracoval jako hráč. Po skončení hry jsem začal zjišťovat, že mě to chytlo a zajímají mě osudy ostatních postav, co se s nimi stalo dál, co prožívaly a pak jsem tomu prostě propadl.

Asi jsem nechal na dače Děrevjaskijch kus své duše. A nejlepší je, že jsem tomu rád.

Doufám, že mě díky tomu čeká nějaký nový a krásný úsvit ....

 

Dodatek:
Upřímně doufám v to, že se najde mezi účastníky dost literárně nadaných lidí, kteří své jednotlivé postavy svěří papíru a nakonec se najde ten jeden odvážlivec, který všechny příběhy uchopí a vytvoří z nich knihu, která zážitky všech Dmitrijů, Jelen, Fjodorů a dalších shrne v jeden dechberoucí román, který vlastně měl vyjít před téměř 150 lety. Zkrátka chci knihu Skoro Rassvet ve své knihovně!
Dodatek 2:
Chci poděkovat všem organizátorům (přítomným i nepřítomným na mém běhu).
A také musím a hodně CHCI poděkovat všem účastníkům, kteří se mnou žili ten román od začátku do hořkého konce.
No a Lucie...díky

EliškaEliška Černovská 19.04.2015

Skoro Rassvet byl pro mne dlouho nedosažitelný larp, na který bylo velmi těžké se dostat. Všechna hodnocení a zážitky minulých hráčů slibovaly nevšední zážitek vysoké úrovně, tedy i moje očekávání byla velká. Místo samo osobě již vyvolává atmosféru, před hrou byl čas vytvořit si účesy a líčení, které jen dotvořili atmosféru. Před hrou samotnou jsme si zahráli v různých skupinách veřejně i soukromě předherní scény které velmi podpořily vstup do role samotné. Nebudu popisovat hru samotnou, ale zážitek. Hra je jednodenní, ale o to intenzivnější. Zázemí, kostýmy, příběh a předpřipravené postavy to vše se snoubí v neopakovatelný zážitek, prožití ruského dramatu a ruské duše. 

SkadiTereza Rajnochová 13.04.2015

Skoro Rassvet byl dlouhou dobu na čelní příčce mého larpového wishlistu. Okolí se o této hře vyjadřovalo výhradně v superlativech, jako o synonymu životního zážitku. Musím se přiznat, že když jsem zjistila, že budu hrát Olgu Fjodorovnu Sabornikovovou, byla jsem zklamaná. Připadala mi jako ztělesnění toho, čemu jsem se vždy vyhýbala, jako přesný opak mého obvyklého archetypu. Zdála se mi slabá, nechtěla jsem řešit víru...atd. Rozhovor s organizátory mi, ale záhy zcela převrátil vnímání postavy a já jsem si uvědomila, že síla má různé podoby a že se na tu hráčskou výzvu docela těším. Nebudu se rozepisovat o báječných a smysluplných workshopech a strhující výpravnosti, protože to už udělali jiní (nosit krinolínu je zážitek sám o sobě a stylové jídlo a vodka úžasně podtrhovaly atmosféru). Jsem moc ráda, že jsme se sešli v tak výjimečné sestavě - ostatní hráči rozvíjeli své role a dávali jim i něco navíc, takže se nám společně podařilo vytvořit dojem "široké ruské duše", ke které jsme se všichni vztahovali. Bylo to velkolepé smutné a krásné. Rassvet mé představy a očekávání zdaleka překonal. Odmítala jsem uvěřit, že já s mou zálibou v řešičských (až gamistických) linkách a dramatických scénách bych si mohla tolik užít imerzi a hluboký ponor do samoty a bezvýchodnosti. Chyběl mi smalltalk, což vedlo k tomu, že jsem se poslední dvě hodiny hry střídavě v ústraní a v slzách modlila a pak se vrátila ke společnosti s obvyklým klidem a důstojností a tvářila se, že se nic neděje - což mě v samotném závěru dovedlo k výborné gradaci postavy a patřičně tragickému konci.

Olga za maskou chladu milovala i nenáviděla. Užírala se vinou, ale postupně došla k tomu, že dokázala odpustít. Uvědomila si, nakolik ji záleží na lidech kolem ní a především na rodině. Začala hledět do budoucnosti, aby ji vzápětí zdrtily důsledky a především vyhlídky na život prožitý v ústraní a tichu...na život bez lásky...

Na tento larp mi bodové hodnocení prostě nestačí, protože mi pomohl objevit úplně novou hráčskou polohu a přinesl doposud nejsilnější prožitek. 

EliškaEliška Applová 13.04.2015

Irina Sergejevna Děrevjanskaja dospěla. Pochopila. A zůstala až do samého konce šťastná.

Životy kolem se rozpadaly. Některé roztrhla kulka, jiné ušlapala rodina, další udusila samota. Bylo těžké se na dění kolem dívat skrz zakalené sklíčko. Když se Irina chtěla k někomu přiblížit, nebyla to jen obří sukně, která mezi nimi stála. Natáhla ruku, jak jen dalece dosáhla, ale aby dosáhla, museli by ji natáhnout i oni.

O to silnější bylo, když se alespoň dva lidé její ruky chytili a nechali se vést. Byť jeden z nich jen na chvíli, ale i to stačilo. Irině to dalo smysl jejího života.

Hrůzy byli veliké, jak jen veliké je Rusko. Smutek byl hluboký, jak jen v Rusku může být. Láska byla řvoucí a horečná...

Rassvet mě hluboce zasáhl. Pozitivně. Štěstí si totiž tvoříme každý sám. Když si to neuvědomíte, zemřete v bolestech. Když ano, prožijete nádherný, šťastný a plný život. Díky za to poselství.

10 vypitých panáků vodky z 10 po okraj nalitých

PajaPavla Lišková 28.04.2014

Radši jsem si nechala odstup od hodnocení hned po akci, abych nepsala pouze v superlativech.

Nelze však jinak.

Rassvet je nejlepší larp co jsem dosud hrála !

DruidRadim Bondy 18.04.2014

Co říct, když už to tu vše padlo. Opakovat nebudu, tedy zbýva poděkovat.

- Děkuji za, až na drobnosti, bezchybně (alespoň z hráčského úhlu pohledu)  připravenou hru. Konečně!

- Děkuji za skvěle vybranou roli, prostě to sedlo.

- Děkuji za krásný víkend.

10/10 (nelze jinak)

GavrocheJan Winkelhöfer 09.04.2014

Co jsi zač ty, jenž nazýváš se Rassvět?
Jsi dobře strávený víkend? Ano, ale to jsme teprve na začátku cesty. A ty - přiznej se - ještě trochu bloudíš.
Jsi strhující příběh, silné postavy, krásné kostýmy a autentické prostředí? Přesně tak! Dostáváme se blíže.
Jsi dobře odvedená práce? Ano, prosím! V přehojné míře od organizátorů, ale trochu nezaslouženě ten pocit umím vyvolat i v hráčích.
Jsi láska? Ano!
Jsi strach? Ovšemže strach. Ale jestli půjdeš po jedné každé emoci, kterou jsem schopen laskavě či nemilosrdně zpřítomnit, obávám se, že jen tak neskončíš.
Jsi souboj? Jsem, pane. S lidmi, s časem a s nesmlouvavým osudem. A každý vyjde jako vítěz i jako poražený.
Jsi učitel? A jaký! Mé lekce jsou občas cukr a často bič, ale co ses u mě naučil, snadno nezapomeneš.
Poslední otázka. Jsi dlouho vyhlížený nezapomenutelný zážitek, mnohokrát druhými do nebe vychválený a přesto vposledku úžasně překvapující? Rozhlédni se, Dmitriji Pavloviči... jsi doma.

Jasných, nesmlouvavých 10/10. Mrzela mě jedna jediná věc, která je ale spoilerová a tak se ji nedozvíte. :-) Nemám rád prohlášení o nejlepších larpech našich životů a všech dob, takže tu nic podobného nezvolám... ale Rassvět stejně patří mezi ty larpy, které jsou tak strašně moc dobré, že se bez podobných nálepek hrdě obejdou.

ImiStanislava Pajerová 08.04.2014

Irina Sergejevna Děrevjanskaja

Komorák, co není tak úplně komorák (kostýmy, prostředí, workshopy, počet postav,...) a to je jen a jen dobře. Nádherný LARP s nádhernou atmosférou. Ještě jsem nehrála hru, kde by každá postava během krátké hry prošla vývojem a to zcela přirozeně a nenásilně. Celé romantické Rusko v pár hodinách.

EDIT: Zahrála bych si někdy znovu.

10/10

***Tereza Hrubá 08.04.2014

Velký respekt autorům a autorkám! Za skvělé rozdělení rolí, za skvěle napsanou Olgu Fjodorovnu, ale především za možnost zahrát si strhující ženskou postavu bez jednoduchých klišé. Díky všem spoluhráčkám a spoluhráčům za skvělou autentickou atmosféru a samozřejmně mojí oblíbené Máše, která mi po celý den velice chybí.  10/10

PavelPavel Tatíček 07.04.2014

Jednoho dne jsem si řekl, že už jsem snad docela zkušený hráč, a tak že si na příštím LARPu dám roli, která mi bude na hony vzdálená. Můj příští LARP byl Skoro Rassvet a tou rolí byl Nikolaj Ivanovič Rezkij.

Ačkoliv se o to předherní workshopy ze srdce snažily, stejně se jim nepodařilo mi postavu vnutit pod kůži, a tak se stalo, že po tom, co skončil oběd a všechny postavy se spokojeně rozutekly řešit si svoje problémy, já jsem se zamknul na záchodě a dobrých deset minut jsem si zoufal, co mám proboha dělat. Ale což - zbytek dne na toaletě nestrávím. Ostatně jsem voják, tak abych se tomu jako voják kčertu postavil! Za cara!

A najednou byl večer, možná poslední běh Rassvetu byl tentam a můj Nikolaj Ivanovič zmizel s ním. Všem spoluhráčům i orgům se moc omlouvám, že jsem nevyprávěl historky z války a že jsem nebalil všechny ženy v dohledu, ale já takové věci - zdá se - prostě neumím. Naštěstí hájit si svou čest a postavit se všem problémům čelem, ať už budou následky jakékoliv, se hrálo až překvapivě snadno a můj Nikolaj Ivanovič tak snad nakonec přece jenom byl něčím víc než jenom týpkem v chlapácký uniformě.

Všem svým spoluhráčům moc děkuju za neskutečný zážitek a smekám před jejich hereckými, ale především improvizačními výkony, protože nejedna scéna byla jak vystřižená z knihy anebo filmu. Obzvlášť moje filosofické rozhovory s Dmitrijem Pavlovičem a jejich volné pokračování s Jekatěrinou Ivanovnou pro mě bylo něčím naprosto úchvatným.

Organizátorům poděkuju, až uvedou další běh Rassvetu. Chápu jejich důvody, proč se věnovat něčemu dalšímu, ale stejně - dávat takovéhle dílo k ledu považuju za bohapusté kacířství. A to už je jedno, jestli jsme katolíci nebo pravoslavní.

Dlouho jsem byl přesvědčený, že dám Rassvetu 9 bodů. Když ale sleduju, jak se mi nepřestává zdát o ruských, dokonale nezapamatovatelných jménech a pořád ještě se stavím do pozoru, dělám rozmáchlá gesta a mám chuť na vodku, rozhodl jsem se přeci jen pro 10/10. Stejné hodnocení jsem dal zatím jenom Sytému a podle mého by oba LARPy měly fungovat jako bezkonkurenční učebnice dějepisu.

BOAVendula Borůvková 07.04.2014

Ach! Krásné, dramatické, vášnivé, sugestivní...

Spoustu toho bylo řečeno, takže jen osobní dojmy: dostala jsem postavu, která se mi docela prolínala s jedním vztahem z vlastní minulosti (tedy až na tu pointu :), takže bylo kde brát. Už předherní scény mě dostaly a některé dokonce rozplakaly! Moje Jelena Pavlovna Lišnikovová byla fúrie i ovečka, ale hlavně ztracená bytost, která se ve světě plném ušlechtilých slov svého muže bála mlčet. A tak křičela... Myslela jsem si, že některé věci prostě jen odehraju, ale nakonec jsme si s Dmitrijem Pavlovičem dokázali vytvořit poměrně slušnou chemii, načež po něčekaně intimním, něžném a melancholicky smířeném rozhovoru v sešeřelém parku jsem prostě čistě žensky nedokázala přijmout předem naskriptovaný závěr hry  :-) Jo, jsem asi gamista...

I když se většina mých emočních bouří upínala k mému muži, neměla jsem pocit, že bych bez něj visela ve vzduchoprázdnu. Některé naskriptované body přirozeně vyšuměly v několika replikách, jiné linky naopak dostaly krásný dramatický oblouk. Měla jsem pocit, že sdílím s ostatními jejich pochyby a neštěstí, i když mnohé z jejich zápletek mi zůstalo utajeno. Prostě jsem jen koexistovala v atmosféře okolního zmaru i nečekaných obratů a happy endů... Díky všem svým skvělým spoluhráčům!

Opakuje se to, ale tohle je pochvala konkrétním lidem, takže to musí zaznít znovu: úžasné kostýmy a prostředí i naprosto perfektní servis a atmosféra, díky! A ta vskutku epická párty, no super :-) Jen jsem s jistým zděšením zjistila, že pustit Nirvánu znamená vypudit mladší ročníky někam do háje... Takže parket byl téměr prázdný, au! Jo a ta vodka, to je peklo! :-)

 

PrasátkoJan Huňka 07.04.2014

Bezesporu nejlepší akce, na které jsem byl. Dalo by se dlouho rozepisovat, ale pokusím se jen do několika bodů shrnout to něco navíc, co mi přišlo nejlepší. Pro mne to bylo především rozdělení postav (je hezké, když postava sedne ale ještě hezčí je, když je vidět, že sedne i spoluhráčům a ti pak mají prostor ji rozvinout - a musím říci, že na spoluhráče jsem měl opravdu velké štěstí), workshopy (po workshopech jsem měl už pocit, že jsem plný dojmů a že další hru vůbec nemůžu zvládnout) a atmosféra (ta prostě nejde popsat, ale když řeknu, že bytostně nemám rád dramata a smutné konce, ale síla atmosféry mě uchopila a než jsem se nadál, tak jsem si románový konec jak z ruského dramatu sám vybral, tak to hovoří za vše). To vše podpořenou výbornou výpravou, vypůjčenými (v tom nejlepším slova smyslu) zápletkami z ruských románů, a v neposlední řadě vkusným a nápaditým zapojením Máš a Peťků do hry a jejich nonstop nasazení... no cítil jsem se jako v knize.

10/10

MedeaAndrea Mineva 06.04.2014

Skoro Rassvet měl v mém malém políčku odehraných larpů jednu hlavní konkurenci - Systém. Na ten v mém případě ještě žádný z komorních larpů, které následovaly (neb Systém je mým prvním larpem), moc nestačil (také je Rassvet první, který na to měl pořádné ambice, protože minimálně délkou mohl být víc srovnáván). Nicméně Skoro Rassvetu se to podařilo. Nemá moc smysl oba larpy porovnávat, každý je v něčem trochu jiný. Systém mi poskytl větší depresi, větší hloubku prožitého citu. Rassvet mimo pocitů bezmoci dodal i pocity naprostého štěstí. A tahle horská dráha v rámci 7 hodin je hlavní důvod, proč se oba larpy pro mě rovnají.

Mimo pochvaly perfektní organizace bych chtěla také poděkovat všem spoluhráčům. Za tak krátkou dobu se mi ještě nepovedlo si tak zamilovat tolik postav. Díky všem za krásný zážitek 10/10.

NilwineKatka Hubená 01.04.2014

Jekatěrina Ivanovna Gorodskaja, 6. běh
Rassvět byl rozhodně jeden z nejlepších larpů, co jsem si kdy zahrála, a pravděpodobně nejlépe zorganizovaný. Spoustu důvodů, proč je Rassvět tak dobrý, tu už bylo řečeno, ale stejně za sebe shrnu to, co mi přišlo nejdůležitejší:

+ Organizace fungovala perfektně. Místo bylo krásné, kostýmy parádní, zázemí luxusní, nikde žádné prostoje, všechno klapalo; organizátoři byli milí a ochotní řešit všechny nejasnosti a pochybnosti, které jsem ohledně postavy měla. A jídlo bylo nejen velmi stylové, ale především výborné (musím pochválit zejména kuřecí workshop :) )!

+ Všechny předherní workshopy měly svůj jasný smysl a přesně splnily svůj účel (nikdy bych nevěřila, že třeba taková nalejvárna o ruské historii může být zajímavá, notabene že si z ní ještě k tomu odnesu spousta informací, které pak skutečně ve hře použiju :) ). Celkově se díky workshopům a předherním scénám podařilo všechny hráče naladit na stejnou vlnu, naučit je, jak mají Rassvět hrát tak, aby fungoval - a díky tomu pak ve hře celý ten svět skutečně ožil, vedli jsme dlouhé rozhovory o literatuře, historii, cti, Bohu, morálce, lidském srdci, a ruské duši... a bylo to nesmírně zajímavé!

+ Postavy byly úžasné - nikdy jsem nehrála postavu, která by byla tak uvěřitelně lidská a komplexní. Moje postava, ač působila jako prvoplánová mrcha, měla množství různých vrstev, slabostí, pohnutek a motivů, a u všeho, co dělala, jsem chápala, proč to dělá (byť jsem s většinou z toho nesouhlasila) a v kontextu ostatních postav skvěle fungovala. Ostatně žádná z postav ve hře nebyla černobílá nebo plochá, byly na sebe navzájem skvěle navázané a kromě toho i perfektně obsazené - z přihlašovacího dotazníku jsem byla zprvu lehce rozpačitá, ale očividně splnil svůj účel, a role hráčům velice dobře seděly.

+ Mechanismy ve hře fungovaly. Alkohol byl rozhodně přínosem, odbourával trochu zábrany a hráči hráli skutečně naplno. Orgové jakožto sloužící byli velmi nenápadní, ale všudypřítomní, takže když člověk cokoliv potřeboval, měl je po ruce. A epilog, byť vlastně jednoduchý, byl velice silný a dodal hře další rozměr v tom, že donutil člověka se nad postavou zamyslet a skutečně krásně celý příběh uzavřel.

+ Volitelná zpětná vazba byla dobrý nápad. Probrali jsme všechno, co jsme chtěli a potřebovali, aniž bychom otravovali ty, kteří už jeli v párty módu a naopak. A samotná párty poté byla jednoznačně super!

+ Hráči byli skvělí. Možná jsem jen měla kliku na dobrou skupinu, která si sedla, ale faktem je, že tam nebyl nikdo, kdo by hru rušil, všichni hráli s plným nasazením, a to nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Vznikaly krásné scény, hluboké rozhovory i divoké hádky, intrikovalo se, milovalo i nenávidělo… zkrátka byla opravdu radost s nimi hrát.

+ Poslední a největší plus už tady zmínil Zak - a to je určitý přesah. Vycedit z hráčů emoce ve finále není až tak těžké, ale přivést hráče k zamyšlení se nejen nad postavou, ale i nad sebou samým, svými názory, chováním a hodnotami, to je to, co mi u většiny larpů chybí. Rassvět nebyl mým nejemotivnějším larpem, ale byl to larp, kde jsem si jako hráč nejsilněji uvědomovala, jaké chyby lidé dělají, jak sebou manipulují a čím a proč si ubližují, jaké jednání je pro mě přijatelné a jaké ne, jak tenká hranice je mezi tím, co je dobré a co je špatné, jaké hodnoty si dokážu obhájit, a potažmo co je vlastně v životě to důležité, a co ne.

Sečteno a podtrženo, Rassvět měl všechno, co bych si od larpu mohla přát, dávám 10/10, a pokud by šlo dát víc, dám (už jen kvůli tomu poslednímu bodu) víc. A teď si jdu znovu přečíst Annu Kareninu :)

ZakOndřej Staněk 31.03.2014

Nedělám si naději na spravedlivé nebo objektivní hodnocení. Nemusím už říkat, jak skvělá hra Rassvet je. O čem bych chtěl mluvit a co mě osobně hodně uchvátilo je propojení dobrých a hlubokých příběhů, které jsou "zábavné" na hraní a hlubokých filosofických myšlenek. Na žádném jiném larpu jsem se nedostal do tolika rozhovorů o smyslu života o životních hodnotách, o tom, co je to být dobrý, žít život správně a co je v životě důležité. Přesně tyhle věci mě na hrách přitahují. Takže pro mě možná důležitější než skvělé prostředí, tryskající emoce a luxusní kostýmy byl pro mě hodně velký přesah, kterého jsem si byl vědom už při hraní. To, jak jsem si opět mohl promyslet co si myslím a co si nemyslím a proč to tak mám.

 

No a párty byla skvělá, ale to je trochu jiná kapitola...:-)

MontyMartin Bezdíček 31.03.2014

Bude to dlouhé, takže začnu shrnutím. Skoro Rassvet patří mezi nejlepší larpy a myslím si, že opravdu po zásluze to je sedmá desítka, kterou jsem zde na databázi udělil. Možná budu mít pár bodů kritika, ale s většinou organizátoři nemají možnost nic udělat a naopak všechny věci, které jsou od organizátorů podstatné od komunikace s hráči před hrou přes předherní workshopy až po samotný servis během hry, tak všechno bylo velmi blízko naprosté dokonalosti, jak jen se lidským bytostem může něco takového podařit.
Nyní tedy podrobně a do všech detailů. Hrál jsem Anatola Fjodoroviče, takže celá hra je tím trochu posunuta ve vnímání v tomto ohledu. Komunikace před hrou byla naprosto bezproblémová a to jak s organizací, tak s hráči, které jsem na akci vezl autem. A díky osmi lidem v autě už pro nás hra vlastně začala v autě, když jsme řešili, kdo hraje koho a Zak pak předčítal historické informace. Na místě jsme byli ubytováni stylem, že jsme dospělí, takže se dohodneme, kde bude kdo spát a tady jsou místnosti na spaní, což mě rozhodně nevadilo a vybral jsem si místnost deklarovanou jako nejstudenější.
Už večer se toho hodně dělo, ale naštěstí všechno v mezích toho, co nebyl problém zvládnout, ani pro mě jakožto někoho chronicky nevyspalého, kdo už v devět usíná a zároveň komunikace se všemi spoluhráči ohledně toho, co o sobě asi víme a srovnávání si, že máme stejné informace ohledně některých faktických záležitostí a možnost si podle sebe tak trochu nastavit hru, jak moc se chceme do krve hádat a jestli to zkusit spíš eskalovat během hry nebo naopak už začít na nějaké vyšší úrovni a tak. Byl pro to prostor a organizace to podpořila, stejně jako si organizátoři s každým promluvili a řešili, co si od postavy slibuje a jak vidí její možný vývoj a co budou asi zásadní okamžiky ve hře.
V noci jsem se vyspal, což bylo pozitivní. Dopolední workshopy a scény se dobře střídali v tom, kdy jsme museli být fyzicky aktivnější a kdy jsme jenom poslouchali povídání, přičemž pořadí bylo podle všeho proházeno trochu oproti ostatním běhům a za mě to takhle bylo ideální. Možná by jenom stálo za to najít si opravdu buď někoho schopného nebo dobrý software a zkusit dát přesný řád malým předherním scénám, aby nedocházelo k tak velkým prostojům, ale zase to byla možnost si naposledy pročíst celou postavu, která minimálně pro mě už i při znovučtení v tu chvíli vypadala jinak než když jsem si jí četl sám doma.
Samotná hra začíná obědem, což umožňuje mlčet i kvůli tomu, že se zrovna jí a není to nutně špatně. A umožňuje to zkoušet rozehrávat, co se kde nechá a co jak může vypadat a sledovat jak kdo reaguje zhruba na co a byl to takový příjemný a přirozený vstup do hry, který se mi hodně líbil. Hra pak pokračovala dál a přirozeně se lidi rozdělili do různých skupinek, které se různě mísily a měnily a stejně tak se měnila témata k hovoru a co se řeší nebo naopak neřeší. Velké štěstí našeho běhu bylo krásné počasí, které umožnilo korzování párů po cestičce, kde se pak různě páry potkávaly a bylo vidět, kdo se s kým tedy baví, ale už ne o čem, což přinášelo různé spekulace a pomluvy, klevety a tak dále. Organizace z toho sice byla trochu nešťastná, že bylo náročnější správně dávkovat impulzi z venčí, ale z hráčského pohledu to bylo naprosto úžasné.
Se setměním se hra začala stahovat jen dovnitř a zhustilo se množství osob na prostoru a s tím i začala houstnout atmosféra a já začal potkávat čím dál tím náročnější filosofické otázky a musel jsem řešit, co je pravda a co car a co Rusko a co já sám a můj život a všechno dohromady a zvlášť a dalo by se pokračovat, ale už by se jednalo o moc velké spoilery. Rozhodně jsem měl bleed in a bleed out, ale stejně tak jsem nebrečel, protože to bylo na naprosto jiné úrovni než čistě emoční, ale právě na úrovni pohledu na svět a pohledu na sebe sama a jak moc se to může lišit mezi realitou a hrou a zároveň jak moc podobné to stejně může být, nebo možná naopak díky tomu.
Finále bylo vlastně velké a vlastně malé. Smrt dvou postav během jedné minuty znamenala trochu přirozených zmatků a nemožnost se s tím vlastně najednou srovnat. Bylo to dobře nebo špatně? Těžko to takhle soudit, rozhodně to bylo něco, co organizátoři neměli možnost ovlivnit aniž by tím někomu nekazili přirozený průběh jeho hry (čili přijít za někým a říct mu ať deset minut s umíráním počká by bylo opravdu divné, takže ještě, že to neudělali). Následovaly epilogy všech postav ve světle reflektoru, což byla možnost poslat svojí postavu vstříc budoucnosti a zároveň to nevyznělo vůbec násilně, takže za mě rozhodně samé plusy. Následovala poherní reflexe pro zájemce, večeře a party. Party, která měla asi umožnit utéct z postavy a zbytečně nad tím vším nepřemýšlet a podle všeho to více či méně dobře fungovalo. Já třeba největší problémy měl až ráno po probuzení sám se sebou a s vlastní hlavou a s tím jaké mám tedy názory a co Anatol a jestli to vlastně chci řešit a tak dál, ale to už je můj příběh jako hráče a se hrou nesouvisí.
Rusko pro mě bylo vždycky velkou neznámou, poznal jsem ho trochu přes ruské autory science fiction, kteří jsou tak krásně jiní než američtí kolegové a jejich příběhy jsou jiné a mají jinou rytmiku vyprávění a jinou atmosféru. Teď si asi zkusím přečíst po mnoha letech Čechova a další a myslím, že je mnohem lépe pochopím. Ruská duše je pro mě pořád trochu neuchopitelná a nepochopitelná, ale myslím, že jsem se tomu velmi přiblížil a je to něco nového a především nový pohled na svět. Chtěl bych zpátky, být zase šlechticem a řešit jeho problémy a mít jeho možnosti. Zároveň, ale vím, že už by to asi znovu nefungovalo. Jinou postavu hrát nechci a hrát znovu Anatola, tak to bude velmi podobné. Myslím, že by pro nějakého psychologa nebo psychiatra bylo zajímavé si promluvit se všemi lidmi, kteří hráli jednu postavu a jak v jejich rukách ta postava vypadala a jak dopadla. Mám pocit, že zde více než kdekoliv jinde se ukázalo i hodně o hráčích na pozadí postav a to jak řešili a (ne)vyřešili své problémy a které problémy a komplikace ve své postavě našli, tak je nějakým zrcadlem samotných hráčů. Dokážu si představit tolik jiných konců, které jsou taky možné a které se dost možná i staly v jiných bězích. A já netuším jestli Anatolův konec je dobrý nebo špatný, protože to záleží na tom jaké má kdo hodnoty, takže emoce nebo logika? Co je víc a co z toho má pravdu a co je tedy pravda a lež? Tahle hra nedává odpovědi, ale umožňuje nám si pokládat otázky a přes to poznat i sami sebe a Feain v tom rozdělováním postav určitě hodně pomáhá, že to tak lidem sedí.
Doporučuji prostě k zahrání a omlouvám se za délku, ale jsem přesvědčený, že Skoro Rassvet si takhle dlouhý komentář opravdu zaslouží.

ZuzanaZuzana Karasová 21.11.2013

Pro mne je Rassvět jeden z TOP 5 larpů jaký jsem hrála. Postava mi skutečně sedla a já nemusela při hře přemýšlet, jak ji hrát. Prostě jsem se "jí" okamžitě stala. A tak jsou imho napsané všechny postavy. Tak lidské a opravdové a zároveň zajímavé, že dohromady vytvoří neopakovatelný silný příběh.
Workshopy byly perfektní a 100 % užitečné. Hra byla jak vystřižená z Ruského románu a vodky bylo akorát. Bez váhání dávám 10/10.

VendettaVendi Vendelín 15.11.2013

Zatím nejhezčí larp, co jsem hrála. Kombinace různých prvků udělala hodně. Workshopy, které jsou v pátek a poté v sobotu jsou příjemné, milé a pomohou hráčům, aby se vpravili do hry. Některé materiály je ale lepší získat ještě před hrou. Rozhodně doporučuji workshopy nevynechat (a taky počítat s tím, že dřív jak o půlnoci spát v pátek nepůjdete - takže den předem dobře vyspěte.). Hra super, jen chyběly mezníky ve hře, kvůli lepší orientaci. Kuřecí stehno se špatně jí v rukavičkách. Jinak výborné jídlo :) Bezva ukončení - epilog byl velmi atmosférický.
Prostředí super - lovecký zámeček, celý ve dřevě - výborné kulisy. Jen ne zvukotěsné. Chcete-li se vyspat - špunty do uší nutností. Pokoje vedle hlavní místnosti, kde se odehrává párty - na škodu.

DavidDavid František Wagner 12.11.2013

Předně je třeba říct, že Rassvet je super hra, tvůrci jsou hrozně šikovní a skvělí lidé a po formální stránce si obzvláště v porovnání s ostatními zaslouží minimálně devět bodů. Jedná se o prozatimní vyvrcholení celé jedné větve tvorby larpů.

-------------
A protože takhle začínám, tak je asi jasné, že bude následovat delší text, ve kterém budu psát proč je to dobrá hra. A taky proč to pro mě osobně byla primárně po obsahové stránce jedna z nejslabších zkušeností v poslední době.

Výtečně dotažená je rozhodně výpravná část hry. Ke hře dostanete 99% toho co potřebujete, není nejmenší problém se elegantně přizpůsobit stravovacím specifikům (včetně toho, že třeba nechcete pít alkohol), lokalita je moc hezká a všechny rekvizity ve hře jsou úplně vhodné. Celá výprava tak působí k tvoření atmosféry a to funguje skvěle. Rovnou je taky třeba říct, že 1 200,- je za to prostě směšně málo.

Pozitivně taky hodnotím systém rozdělování postav a následných konzultací. Měl jsem v prvu s postavou veliký problém, ten se pak srovnal na "ech, nějak to půjde" a po tří hodinové ochotné telefonní konzultaci s Hampim se změnil na "ty vole super, jdu na to řádně načíst". Na hru jsem tedy jel zmotivovaný, připravený a se všemi potřebnými informacemi. (poznámka na okraj – styl předání postav byl sice pro mě osobně ne 100% vyhovující, ale nenapadá mě ani žádný obecně lepší a ani jsem takový nikde neviděl)

Jakmile jsme se všichni sjeli, začala úplně výtečná část víkendu. Přípravné dílny před hrou. O těch se dá říct jen to, že mi předaly všechny potřebné informace ke hře a téměř beze zbytku využily luxusní časovou dotaci a poměr organizátorů ku hráčům (5 ku 15?). Nejvýš z nich hodnotím pak přehrávání jednotlivých scének z minulosti s instruktáží organizátora, možností korekce a hledání nejlepší dramatické polohy pro uchopení postavy. Zpětně pak právě tyhle scénky hodnotím jako larpově nejvyvedenější zážitek z Rassvetu.

Vstupním momentem do hry je oběd, který se také stal jednou z mála úplně společných scén, dost možná vlastně jedinou. Zahájil rozehřívací hodinku, po které se už hra nějak začala rozjíždět...

...a já tady ukončím vyprávění chronologické, protože bych nerad odhaloval něco z příběhu. Jak už jsem říkal, předherní scény pro mě znamenaly pocitový vrchol hry. Důvodů proč bylo několik, je tam ale jeden zásadní, ke kterému se dostaneme obsáhleji. Prvně ty menší:
a) mechanický design zápletek: některé moje věci se řešily sami, občas do té míry, že jsem ani neměl potřebu či munici do toho dále vstupovat či nějak to dramaticky využít. Ale nic zásadního a mohlo se to tak i sejít.
b) absence small talku a filozofování: velkou částí mé interpretace postavy (a i v tom textu to zabírá velmi slušné množství písmenek) jsou různé dobově extrémnější názory na svět. Kde to šlo, snažil jsem se je vpouštět do hry a čekal jsem na hrozivou hádku, kousavý dialog či třeba zarputilé mlčení a dramatické odchody. Nestalo se ani jedno, za celou hru jsem se do podobné situace dostal přese snahu přesně jednou (pochvala viz níže).
c) jak jsem nebyl úplně spokojen s vlastním výkonem, tak mi bohužel v několika případech přišlo, že z toho mohli i jiní vymačkat mnohem více, někdy až do extrému "tohle bylo prostě blbý". Ale protože jsem to sám taky jistě neuchopil úplně dobře, tak bych teď spíš pochválil: moc hezky se mi hrál megakonflikt s Evou a velmi příjemné bylo hraní s Pyvernem a Artemis (která je jediným filozofujícím hrdinou a bylo to moc dobré).
Potud malé věci a i s nimi by to bylo fajn. Poprvé jsem měl ale na hře gigantický problém s "obsahem". To je samozřejmě trochu nefér, protože leckterý larp tak nějak prohrajete a potkáte-li se s něčím zajímavým, s nějakou myšlenkou která klidně i vznikne interakcí mezi hráči, potěšíte se. Jenže Rassvet má ambici a možnosti vyšší, takže holt musel pro mě obstát i v této kategorii.

A to se bohužel pro mě osobně nevyvedlo. Motivace postavy kterou jsem hrál byla (vzhledem k činnostem a dějům ve hře) slabá. Nerad bych rozebíral jednotlivá vlákna té postavy veřejně, faktem je, že v mém vnímání té hry sice projde určitým vývojem, ten je však banalitou (a ne banalitou takovou, která by nám něco řekla či byla děsivá) navrácen zpátky na začátek vývoje. Snad kdyby pojetí role bylo skutečně takové, že celou dobu hledá k nějakým věcem motivaci a je na hráči, kudy k ní dojde a hráč ví, že musí, to by snad ještě možná mohlo být zajímavé (a i tak by to byla věc spíše trochu kýčovitá). Jasný autorský pokyn ale zněl čekat ve hře na impulz, na základě kterého "bude vše jasné a najednou bude dávat smysl". A ano, hráčsky to dávalo smysl "vytvoří to na několik málo sekund smutnou scénu". Ale to, co mohlo být ne úplně přesvědčivým, ale funkčním příběhem o egocentrismu umělců, banalitě a hnisu mezilidských vztahů se stalo příběhem o "a ted půjdeme a vytlačíme tam smutek".
Zoufale jsem se v tom snažil najít obsah, smysl, přesah jiný než prázdnou manýru. Ale bohužel se mi to nepovedlo, možná jsem něco přehlédl, možná jsem hledal špatně. Není to pak jenom tak, že zvláštní závěr a pointa mě připravily o zážitek – byť hrají zásadní roli – celá ta hra se pak nesla v jakémsi přecházení mezi hovory, které se hráči báli/ nechtěli dohrotit či se pustit někam hloubš a v poměrně zajímavé herecké zkušenosti, která ale narážela často na zdi. Určitá rozbitost hry do malých skupinek, které si něco řešily mezi sebou a neměly příliš vůle mezi sebe přibrat dalšího (dalo se přidat i bez problémů, ale udělat z takových domlouvačných hovorů tišících napětí větší scénu, to bylo pro mě těžké, nedokázal jsem to) generovaly pak nemálo chvil, kdy jsem si jen sám metodicky psal svůj román a čekal, s kým budu moct interagovat dále.

Celkově se tak pro mě jistě objektivně skvělý larp posunul výrazně níže a formát (který jinak hře skvěle svědčí) mě v tom už úplně zamkl. Nemohl jsem jít do jiné části hry, nechat to rozprostřít v čase či prostoru..
Ve výsledku mě bohužel hra zas tak nepotěšila. Přesto je neuvěřitelně krásné, že jí někdo dělá a 95% hráčů jí na zahrání mohu doporučit.


Pokud si o ní někdo bude dál chtít povídat nebo chtít něco z toho vysvětlit či probrat hlouběji, jsem tomu jenom nakloněn, třeba na mailu...

LVViktor Zemene 11.11.2013

Predevsim diky za Rassvet!

Hru bych hodnotil 8.5/10

Za zavislost na obsazeni postav a plynuti casu, gradace se asi ne vzdy dari dosahovat, ocenil bych vice hernich mezniku, o kterych budu predem vedet (ala smrt cara) kvuli nacasovani
+1 za uvedeni do hry, realie, workshopy, predherni sceny, hudbu na strankach...
+1 za kostymy, byly dokonale, epicke, krasne a bylo v nich tak akorat teplo!
+1 za prostredi, bylo krasne, epicke, dokonale, snad jen tepelna a hlukova izolace obcas chybela
+1 za jidlo, bylo chutne, ruske a bylo toho dost
+1 za vodku i za jeji davkovani ve hre
+1 za obsluhu muziku, celkovou interakci s hraci, cp, pred hrou a tak vubec

A to vse za 1200? nejlepsi pomer cena a vykon, co jsem kdy videl, k Vanocum si preju Rassvet doplnky, cokoli co muze zlepsit rozpocet. Porad nechapu, jak jste to dokazali, ze cesta autem z Brna vyjde draz nez 2 dny plne zabavy.

- za poherni party, ne ze by me nebavilo parit s vama na loveckem zamecku, nechapejte me spatne, jen po hre, ktera se vlastne odehrava na narozeninove party me drahe sestry mam chut se spis bavit o hre a nechat doznivat tu atmosferu, abych pak jeste za tyden sbiral desitky lajku za kazdy prispevek odkazujici na rassvet. Nasilne prepnuti do disko/party/ska modu pro me proste nefunguje, neodreaguje to zazitky ze hry, jen odsune na pozdeji, az bude klid.
A ackoli ja s tim problem nemel, protoze jak jsem lehnul, tak jsem ve 3 rano usnul, jako drevo, urcite bych ocenil, aby lide, kteri chteji jit spat, tak aby pro to byl prostor, kde to pujde.

celkove davam poctivych 13,5/10

PS pokud se na hru chcete prihlasit, urcite doporucuji, pokud jste prihlaseni a nahodou onemocnite, dejte mi prosim vedet :D

CiriTereza Staňková 10.11.2013

Skoro Rassvet byl nádherný larp. Ač je pro mě obvykle těžké vžít se do postavy a spontánně se vyjadřovat odpovídajícím způsobem, tentokrát jsem se po deseti minutách cítila naprosto uvnitř své role. Mohly za to jednak profesionálně zvládnuté předherní workshopy a jednak neuvěřitelná autentičnost prostředí zajištěná kostýmy a prostory zámečku. Postavy i zápletky byly výborně provázané, logické a zajímavé, alespoň teda ty, kterých jsem se účastnila. Skvělá je mechanika epilogu, který mi pomohl ujasnit si a pojmenovat, co moje postava prožila a jaký to pro ni mělo smysl. Moje postava byla převážně pozitivní a šťastná, přesto však ne prvoplánová ani plochá. Skvělý byl také celkový servis včetně předherní komunikace i celovíkendové péče. Mnohokrát děkuji za možnost být u toho. Jednoznačně 10/10

ŠuhinkaIvana Šuhajdová 10.11.2013

Co říct na tenhle larp, když všechno podstatné bylo řečeno? Jak vyjádřit, co cítím, poté co poslouchám ruské songy a přemýšlím nad tragikou mého osudu? Co dodat, když prostředí, jídlo, příběh, předherní scény a hlavně spoluhráči byli naprosto dokonalí? Snad jen... ten kdo tenhle larp nezažije, ať lituje, protože to bylo to nekrásnější, nejsilnější a nejvydařenější pro mě osobně co na larpové scéně je.

PyverrnJan Peterka 04.11.2013

Už jsem se několikrát pokusil vyplodit nějaký komentář a vždy jsem ho smazal, proto si veškeré popisy toho, jak dobré to bylo nechám nakonec pro sebe.
Nicméně, Rassvet proste byla srdcovka. Od materiálů, přes workshopy, lokalitu, kostýmy, jídlo, vodku, atmosféru. Tohle je snad poprvé, kdy jsem se vrátil z LARPu, kde i kdybych chtěl najít něco co podle mě nefungovalo, tak bych to nenašel. Za mě dokonale zorganizovaná hra, kterou bych si kdykoliv rád zahrál znovu. Plné hodnocení.

PEEPAPetr Holenda 04.11.2013

Pouze s dvoudennim odstupem, ale zkratka mi to neda.
Prvni, co na Rassvetu upouta, je misto. Interierove uzasny lovecky zamecek na samote vas od prvni chvile zaujme. Nicmene ackoliv vubec nic uvnitr nepusobi rusive v ramci vziti se do doby, presto poskytuje vice nez dostatecny komfort a zazemi jak pro bezproblemove a chutne vareni, tak pro udrzeni hygienickych navyku.
Predherni workshopy, sceny i orgovske venovani se hracum pusobi pristupne a vstricne a zaujmou, pouci i pobavi. Vedeni hry je celkove zvladnuto nesmirne profesionalne a s citem pro situaci. Osobne jsem mel zkratka z pristupu pocit, ze v Rassvetu je daleko vetsi duraz cilen na jednotlive protagonisty a jejich vnitrni prozitek a uspokojeni, nez na celkovy spojujici pribeh. To ovsem ani v nejmensim neubira jeho dramaticnosti a gradaci.
Chci take rici, ze skutecny alkohol byl v tomto pripade dobra vec a nejen ze mi nejednou pomohl s uchopenim postavy, tak nekolikrat jsem toho panaka proste potreboval.
Hra samotna a jeji vliv na hrace je velmi spojen s jeho postavou a predevsim se schopnostmi ostatnich hracu. Nekomu nemusi docela jeho postava sednout, ale u mne se to nastesti nestalo. A ackoliv mam zpetne spise pocit, ze celkove muj dramaticky prinos pro hru patril snad k nejnizsim ze vsech zucastnenych, presto doufam, ze jsem hru nikomu nepokazil. U teto by mne to totiz mrzelo extremne. Pohled na ostatni hrace byl potesenim a musim rici, ze mnohokrat mi z nich prebehl mraz po zadech. Vyzdvihovat jednotlivce nechci, nebot vsichni byli skveli a jen musim podekovat sve Nine Fjodorovne, ktera mi hrani me role nesmirne zprijemnila a bez ni bych si jen tezko mohl hru natolik uzit.
Vlastni zakonceni, nebo spise epilog, bylo uzasnym atmosferickym zazitkem a ackoliv v nasem behu skoncila vetsina postav pomerne slunickove, presto na mne emoce dolehly jako tezka deka. I kdyz jsem si to zprvu nemyslel.
Afterparty asi nema smysl nejak blize komentovat, jen mi asi chybelo vice nejake organizovane reflexe.
Jako po spouste dalsich larpu jsem se zamyslel nad jeho prubehem, osudech postav a pochopitelne i "promarnenych prilezitostech" a vsechno vypadalo OK. I kdyz jsem byl v nebyvale silne euforii, tak jsem stale netusil, jak silny zazitek to pro mne byl.
Kdyz jsem se totiz po noci plne snu z Rassveta probudil, tak se mi stalo neco, co jsem jeste pri zadnem larpu nezazil. Bez toho, abych se mohl navalu pocitu jakkoliv ubranit jsem se rozbrecel jako mala holka a snad 15 minut jsem nemohl prestat a uklidnit se. Proc? Zda smutkem, stestim nebo dojetim? To sam nevim. Ale od te doby se me myslenky k poslednimu vikendu neustale vraceji a uzkost nekde hluboko uvnitr mne stale panuje a tezko se ji budu v nejblizsi dobe zbavovat. Skoro Rassvet bylo to nejlepsi, ceho jsem se ve svem larpovem zivote zucastnil. A vlastne nevim, zda chci, aby tento zazitek byl jeste nekdy prekonan.
Bez debat a nejmensich pochyb davam poprve absolutni hodnoceni. Za 10.

MorgainKateřina Holendová 07.10.2013

Hodnotím 10/10.

A to i přes to, že v mém běhu a pro mou postavu vyzněla hra poněkud prázdněji její příběh se tak nějak nezcela odehrál. Bohužel, protože mě to stále ještě mrzí, ač je to víc než půl roku, a stále ještě uvažuji nad tím, jestli bych si ji neměla zahrát ještě jednou a doufat, že tentokrát bude využit celý její potenciál.

Přesto v podstatě nemám připomíky - produkce, workshopy, samotná hra, její formát a velikost - vše mi sedlo skvěle. Pro mě ideální příklad hry, která není komorák, ale nemá ještě ty nešvary, které mi nevyhovují na velkoformátových hrách. Víc takových!

GabrielaGabriela Fialová 06.10.2013

100/10! Nejlepší larp, který jsem kdy hrála. Je zvláštní, jak mám v téhle kolonce jasno :)
Ideální byla jeho délka, lokace, měl skvělé workshopy, skvělou cenu, skvělé zázemí!

Kdybych mohla jet znovu, jela bych a pak ještě a pak ještě, až bych jela za všechny postavy (a přejedla se vynikajícím jídlem :) )
Někomu to možná bude připadat zvláštní, ale přesto, že (dle mého) neměla má postava výrazný dopad na celkovou hru, ani zajímavé rozzuzlení, ani vlastně co zajímavého předepsaně za úkol, byla neuvěřitelně mnohovrstevnatá a už jen nalezení těchto vrstev při každé reakci na každou situaci a výběr vrstvy, kterou momentálně chci a mohu zahrát, mi čas vyplňovalo více  než uspokojivým způsobem a umožnilo mi to se do role absolutně vžít, což je mou obecnou preferencí.
Každý okamžik měl hloubku pro postavy, které ho prožívaly, i pro postavy, které mu byly svědkem a přesto, co jsem popsala v minulém odstavci, si pamatuju ještě teď (po roce) spoustu rozhovorů a hlášek, pamatuju si, jak se kdo jmenoval a co měl na sobě - tak silný dojem na mě ten larp zanechal.

Klobouk dolů!

LucieLucie Chlumská 06.08.2013

Rusko. To je to slovo, které Skoro Rassvet charakterizuje. Všechno je velké, silné, krásné, romantické, tragické a možná trochu kýčovité (ale takovým tím pěkným ruským způsobem).
Lovecký zámeček, nádherné kostýmy z dob, kdy muži byli muži a ženy ženami, soljanka, vodka. Pro mě jedna z nejzásadnějších a nejnáročnějších postav, kterou jsem měla tu čest hrát a na kterou jen tak nezapomenu. Úžasné, silné scény, kdy se mi chtělo křičet zoufalstvím. A taky pár nejromantičtějších momentů mého života (a to nejen larpového).
Vyzdvihnout musím taky předherní workshopy včetně soukromých předherních scén a epilogy, které mě přišly jako super nápad a nám připravili ještě jednu silnou scénu. Hrála jsem betatest, bylo tam pár věcí, které trochu drhly (ale na které se snadno zapomnělo), ale ty už jsou podle informací hráčů ostatních běhů odladěné.
Ještě jednou díky organizátorům i spoluhráčům. Strašně bych se tam chtěla vrátit, jen se bojím, že už by to nebylo takové.
10/10

LudmilaLudmila Jarošová 25.06.2013

Na okomentování tohohle larpu jsem si musela nechat větší časový odstup.
I po čtvrt roce musím hodnotit jako nesmírně silnou akci, kde jsou ale účasníci spíše herci než hráči, kde příběh je už víc divadlo než volný příběh.
Postavy jsou poctivě ruské, nesmírně přepjaté až nepochopitelné ve svém chování, přesto, když už jste "v tom", to obvykle nepůsobí kýčovitě ani nepřirozeně. Atmosféra hutná a plná tragiky. To ovšem může být z velké části dáno vynikající hráčskou sestavou, která se na našem (prvním) běhu sešla.
Čistě za org tým musím vyzdvihnout vynikající workshopy, moc pěkné kostýmy, vynikající kuchyni, bezproblémovou komunikaci, hladký průběh celé akce - a také poskytnutí poherních "soukromých rozhovorů s organizátory", které mnozí hráči potřebovali. :-)

ZappoPetr Špiřík 03.06.2013

Vynikající hra, rozhodně pro mě příjemné překvapení roku. Pro mě splňuje představu o "plnokrevném" larpu - výprava, role, gamedesign, prostředí, prostě všechno. Asi poprvý jsem zažil dobře a přínosně udělaný předherní dílny a práci orgů s hráči. Perfektní komunikace s org týmem před hrou, během ní o po ní - velký body navíc.
A hra samotná byla taková jakou jsem doufal a lepší. V Rusku je prostě všechno lepší a větší! Mám samozřejmě podezření, že se na tom podepsala naprosto skvostná hráčská sestava, ale organizátoři byli ti, kteří připravili jeviště a dali herce dohromady. 9/10
Jestli jsem měl pár věcí, které mi nesedly tak to byla rozpolcenost role mezi vážnou/tragickou polohou a lehkovážným frivolním tónem, na kterým jsem měl pocit, že ve hře nebyl prostor a možná pár maličkostí. Rozhodně myslím, že pokud někomu podle popisu přijde hra zajímavá, tak má smysl si ji zahrát, protože zklamanej nebude.

EvdricMichal Opletal 06.04.2013

Rassvet. Jak jen ho popsat. Nenapadá mne kategorie, kam bych jej zařadil a ani s čím bych jej srovnal. Po stránce zázemí a výpravy je úžasný ale to není to hlavní oč jde. Kdybych tuto hru měl charakterizovat, napadá mne jediné slovo: tragédie. Tolik tragických osudů a vyústění, kterých jsem byl svědkem z pozice mé postavy jsem neviděl zatím nikde jinde. Tragicky končily v závěrečném epilogu osudy drtivé většiny postav. Je to hra na kterou budu dlouho vzpomínat.  9/10  

BánšLucie Vaškeová 03.04.2013

Skoro Rassvet byl larpem, který každému doporučím.

Líbila se mi na něm spousta věcí: prostředí, kostýmy, jídlo, předherní dílny, komunikace s hráči během hry samotné, moje role, servis orgů všeobecně. Ze všeho nejvíc se mi líbili mí spoluhráči a jsem přesvědčená, že síla akce pro mne stála také z velké části právě na této sestavě. Miluji Dmitrije Pavloviče, nemilovala bych však každého. 9/10

KláříKlára Doubková 03.04.2013

Rassvet je pro mne zatím bezkonkurenčně nejsilnějším herním zážitkem. Doporučuji, hodnotím 10/10 a strašně ráda bych si to zopakovala.

Jen vlastně moc nevím, co o tom napsat.
Začněme tím nejviditelnějším: výborné prostředí a kostýmy, které dodávají důvěryhodnost a do děje vás vcucnou. Služebnictvo/organizátoři, kteří hlídají, zda je vše v pořádku, a kdykoliv, když potřebujete, donesou vodku, vodu nebo víno. To vede občas k vtipným scénám, kdy někde jdete a nejdnou vám u nohou klečí holka, co vám sahá pod sukni a rovná obruče na krinolíně.

Na hře oceňuji workshopy, které vysvětlují, jak se v určitých situacích chovat a které jasně ukazují rozdíl mezi současnou a tehdejší společností. Ne, vzepřít se vůli rodičů není jen tak, následky mohou být opravdu fatální. Ano, náboženství je důležité. A je důležité, aby to bylo to správné náboženství. Ano, je potřeba dávat si pozor na to, jak v té sukni chodíte. Ano, existují souboje a probíhají takhle a takhle.

Hra samotná je dobře napsaná a je hodně silná. Domnívám se, že zvlášť moje postava byla jedna z těch silnějších, osamělejších. A se silnou zápletkou a překvapivými momenty.

Byl to pro mne silný zážitek a ještě po více než týdnu z toho "nejsem venku". Což ale hodnotím velmi kladně, mám ráda silné larpy, které zanechají nějaký dopad a víte, že jste na nich byli.

AazyiMartina Pelcová 30.03.2013

Těžko hodnotit celý larp, když z pohledu hráče zažiju jen jeho zlomek, navíc ovlivněný výkony nejbližších spoluhráčů. U Rassvetu jsem však měla štěstí na padnoucí roli i partnery, takže jej směle prohlašuji za svůj dosud nejlepší larpový zážitek. Nejsilnější součástí pro mě bylo hledání víry a morálky, jakkoliv bych od sebe nečekala, že tuhle polohu budu schopna jedním odpolednem plnohodnotně prožít. Bylo to intenzivnější setkání s Tolstým a Dostojevským, než jaké jsem zakusila při jejich čtení.

GekonJiří Zlatohlávek 26.03.2013

Všechno na Rassvětu je připravené a dobré, váš zážitek z hry bude ležet pouze na spoluhráčích. 9/10

Edit: došlo mi, proč nemůžu dát 10: emoce pro me v Rassvetu končily se scénou. Nejsem z něj roztřesený den poté, týden poté, měsíc poté. Rassvet je ve všem dobrá hra, ale "nezměnila" mi život. Hry s 10/10 ano.

LischaiPavel Gotthard 24.03.2013

Rassvet je fantastický tím, že žádná z jeho částí není odfláknutá. Lovecký zámeček je nádherný (běh hraný mimo zámek bude stejný jako rip filmu natočený na mobil, takže bych neváhal a hrál ty běhy s plnou produkcí), kostýmy - zejména dámské - jsou dechberoucí, pistole hrozivé. K tomu dostanete jídlo, vodku, a workshopy, kde do vás milou formou nasypou ruské zvyky. Postavy jsou napsané stručně a jasně, dokonce má každá i svou atmosferickou písničku z YouTube. Nic, na co by se autoři mohli vykašlat, není vykašláno.

Jedinou drobnou slabinou Rassvetu je, že gamedesign není funkční v každé poloze hráčského uchopení. Vysvětlím: krásný kostým je vždy krásný kostým, to se nezmění, ať hrajete jak chcete. Na druhou stranu ale herní uchopení Rassvětu, ve kterém na sebe všichni ječí a řeší věci dohromady, bude jiné, než hra, ve které se věci dusí pod povrchem. Jiná bude hra kde se hodně soubojuje, kde se málo soubojuje. Jiná bude hra, kde jsou postavy uchopeny smutně nebo vztekle.

A to je ohromná alchymie. V gamedesignu Rassvětu není žádný super trik, který by zabezpečil, aby podoba hry určená hráčským uchopením byla vždy optimální (je samozřejmě otázka, zda to je žádoucí a zda to vůbec jde), takže se skutečně může stát, že některé běhy klapnou více a jiné méně. Přičemž "méně" znamená pořád báječný zážitek a špičku českého larpu.
Mně se bohužel stalo, že na našem běhu (nebo v mé příběhové lince) něco někde emočně neseplo, takže jsem hrou nebyl tak zničen jako hráči z jiných běhů, ale jen obtížně bych identifikoval, co přesně se tam stalo nebo nestalo. Každopádně herní rozbor, který by ten prvek odhalil, by byl na Cenu za přínos larpu.

Rassvět je skutečně jeden z nejlepších současných českých larpů, jsem rád, že jsem ho mohl hrát, a kdyby to jen trochu šlo, klidně bych si ho dal podruhé. 9/10.
A miluji Jelenu Pavlovnu. Ostatně jako každý v Moskvě.

MivkaIva Vávrová 23.03.2013

Skoro Rassvět je krásná, dramatická a velmi silná hra. Není to sice zážitek ani oddechový ani zábavný, ale zato velice silný a emočně ždímající. Vyzvednout musím hlavně výborně a živě napsané postavy, do nichž navíc hráčům pomáhají se vcítit předherní scény a workshopy (nejlepší, které jsem dosud zažila). Za zmínku určitě stojí také skvělé zázemí - jak jídlo, tak kostýmy a rekvizity - suprová práce a vstřícnost organizátorů a některé inovativní nápady, jako je zajímavě skriptovaná struktura postav, případně dechberoucí epilog.
Sice jsem v průběhu hry měla trochu problém s nerovnoměrnou distribucí podnětů od organizátorů (dlouho nic a pak všechno najednou), ale to věřím, že se u dalších běhů zlepší. Doteď ale nejsem schopná se myšlenkami dostat z Ruska, svojí postavy a jejích silných scén a stále se dostávám do hrozně sentimentálních stavů, když slyším valčík nebo některou z herních písní, což myslím vypovídá o síle zážitku víc než dost.

ZevlaZevla Zevla 20.03.2013

Chtěla jsem počkat, až mě přejde bezprostřední dojem, ale už je čtvrtý den a furt nic, takže se holt smiřte s tím, že to bude ještě méně objektivní než obvykle.
Hra je hodně dramatická. A připadá mi hodně náročná. Zvykla jsem si na to, že když chci do hry nacpat nějaké to drama, prostě si vyberu vhodnou postavu, naskočím do její logiky a pak se všecko děje vlastně samo tak, jak má. Tady to ovšem nestačilo. Přinejmenším ze začátku jsem cítila nutnost přemýšet tak nějak na dvou úrovních, zároveň hrát postavu a zároveň se snažit vědomě tvořit situace pro ostatní. Trochu mě mrzí, že hra nebyla delší, protože bych si užila i méně nabité chvíle, když už jsme měli takové pěkné prostředí, a neblikal by mi při každé "normální" scéně první půlku hry v hlavě alarm, že dělám něco strašně špatně a že bych to měla dělat úplně jinak. A pak se začaly dít velké věci, děly se všechny najednou, přemýšlet "na druhé úrovni" jsem neměla čas ani náladu a některé konflikty s velkým potenciálem se ani nestaly a věci, které jsem chtěla říct, jsem ani neřekla. Výsledný dojem byl takový, že jsem se pořád ještě nevrátila do "skutečnosti". :) Pořád přicházím na daší významy některých scén, rozhovorů a vůbec vztahů mezi postavami. Lidi někdy ke hrám píšou, že to byla "dobrá zábava na víkend" - tak tohle tedy jen tak nějaká "zábava" nebyla: nijak jsem si neodpočinula (a nebylo to nedělní kocovinou z poherního zapíjení!), hra mě donutila k neuspokojivým myšlenkám, které mě pořád neopustily (a to moje postava ještě dopadla dobře :) ), ždímala ze mě formulování náhodných filosofických názorů a přiměla mě si pak půjčit hromadu ruských knih. A za tenhle "přesah" do normálního světa hodnotím ještě výš, než bych hodnotila hned po hře :)

LukasLukáš Homola 19.03.2013

Již několikrát jsem se pokusil hru okomentovat, a pak celý odstavec smazal a zahodil. Jak příznačné pro toto dílo:-) Vše níže uvedené můžu podepsat. Je to vrchol současné produkce, se kterou jsem se setkal a opět musím předělat všechna svá hodnocení ostatních her, abych tento počin mohl odlišit. Jenže navíc mě ta hra chytrým způsobem nasála dovnitř a nepustila ven až do posledního obětí. Poprvé jsem se zcela zlomený na hře modlil o pomoc a poprvé se mi jí dostalo. Tak silná tahle hra je.

OndraOndřej Kotek 19.03.2013

Také mi znělo: "Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný." Byl až neskutečně silný. A přestože z velké části nebyl pozitivní, rozhodně stál za to. Teď už jen příjemně doznívá a pár dní ještě bude. Skvěle odvedeno, skvěle odehráno. Děkuji.

KirstenDavid Bimka 18.03.2013

Jenom plusy: charaktery vybrané tak, aby odpovídaly archetypům ruské literatury a tedy větší než život. Dobrá dramatická stavba. Navíc technicky asi nejlépe provedený komorní larp, na jakém jsem byl: okouzlující prostředí loveckého zámečku. Zapůjčení kostýmů. Stylové jídlo. Skvěle zvládnuté dílny, fundované, ale ne nudné přednášky o ruské historii, religiozitě a mentalitě. Rassvet je perla pro náročné hráče.

VórimaOndřej Hartvich 18.03.2013

"Zážitek nemusí být dobrý, hlavně když je silný." Několikrát jsem si na tento "citát" vzpomněl. Skoro Rassvet pro mě totiž nebyl dobrým a jako na dobrý na něj vzpomínat nebudu. Rozhodně však patří mezi nejsilnější. A proto na něj nikdy nezapomenu. Rusko 19. století se organizátorům skutečně povedlo výborně přenést do jedné (krátké) hry. Jednoho larpu. Od kostýmů, přes jídlo a nápoje až po výborně připravené postavy. To celé zasazené do překrásného "zámečku". Předherní "workshopy" byly velmi dobře vedené a spolu s předscénami všechny naladili na tu správnou vlnu. Na závěr snad jenom to, že jsem rád, že hra nebyla delší, ale ani kratší. Smekám před organizátorským týmem. 10

KrtečekLenka Nejedlá 18.03.2013

Nikdy jsem netíhla k ruské historii, k autorům či k čemukoliv s Ruskem spojeným... snad jenk silnému černému čaji, chalwě a kvasu :-) Přesto mě něco táhlo k víkendu, který se odehrává právě tady. Zpočátku brán jako "príma dovolená" okořeněná "hříčkou v kostýmech". Ale všechno bylo jinak - dokonalost a "vymazlenost" všeho dění v jednom překrásném "dřevěném lesním zámečku" bylo především zásluhou skvělého organizačního týmu, ale také "herců", kteří se svých rolí zhostili takřka profesionálně - vdechli postavám život tak silně, jak se patří na ruské romány.
Dokonalost celého LARPu spočívala také v dechberoucí organizaci - výborně připravené a vedené workshopy/dílny/semináře ;-), velmi dobré herní mechanismy, citlivé načasování, smysl pro detail, příprava kostýmů a v nemalé dávce i velmi chutné občerstvení "v roli":-))
Slovy zatím nedokážu přesně popsat, co všechno bylo tak dokonalé a úžasné - mohu jen doporučit: Pokud chcete prožít dokonalý víkend plný nádherných žen, silných mužů, elegance, citů, nečekaných zvratů a chcete si být jisti, že jste v rukou zkušených a příjemných organizátorů - zažíjte Skoro Rassvet!

ČikiPetr Kuběnský 17.03.2013

Organizátorský majstrštyk a z mého pohledu prakticky dokonalý dramatický larp. Moje dojmy dobře shrnula Anýska, i když jsem si užil i nikam nevedoucích (a skvělých) rozhovorů na filosofická a teologická témata. Stálo by za to hrát o pár hodin déle a první hodiny vyplýtvat jen v duchaplných společenských konverzacích a drámo rozehrávat až později, protože svět Ruska 19. století byl vykreslený (díky workshopům, místu a kostýmům) tak dobře, že by mě bavilo jen v něm pobývat. A to je tak největší výtka, o které se dá mluvit. Spoluhráči skvělí, pravá ruská zima, pravá ruská vodka a zámeček! Nějak si nedokážu představit, že by se měla uvádět nějaká okleštěná low budget verze.
Lepší než jakákoli kniha. To je Skoro Rassvět.

AnýskaAnežka Müller 17.03.2013

Hrát Skoro Rassvet pro mne bylo jako prožít plnokrevný ruský román zhuštěný ze 1000 na 100 stránek, takže není mnoho času na dlouhé pohledy do zasněžené krajiny (i přesto, že jsme dostali i zasněženou krajinu!) a na nikam nevedoucí rozhovory trvající přes 30 stran. Intenzivní hra, která dokáže hráči zprostředkovat emoce tak, jak je prožívají hrdinové slavných ruských románů. Alespoň já jsem si z ní odnesla tento pocit.

KamilKamil Buchtík 24.01.2013

Výborná hra, kterou jsem zatím pouze betatestoval. Velmi mi sedlo zasazení, krásné prostředí loveckého zámečku a jeho okolí. Člověk se necítí spoután prostorem jako u komorních larpů, přesto se mu dostane luxusu propojených postav a vysokého vytížení dějem. Obrovským plusem jsou také kvalitní workshopy a a především styl hraní s ještě větším důrazem na dramatičnost, který se mi velmi líbí. Přestože bych hodnotil svou postavu jako spíše jednu ze slabších a bez zásadního emočního přesahu, hru jsem si velmi užil. (Hodnoceno po betatestu)

LoudaJiří Rosol 10.01.2013

Nádherná, výpravná, dramatická hra. Smekám před tvůrci všechny klobouky co mám. Tudy ano přátelé, tudy vede cesta z poněkud zasmrádlého rybníčku "komorních larpů". Carské Rusko je prostě nádherné prostředí pro tento typ hry a když organizátoři dodají kostýmy, prostředí loveckého zámečku, soljanku, vodku, kaviár a mužiky a příroda dodá pošmourný den není co řešit. Zažil jsem tam pravděpodobně nejsilnější scénu na larpu vůbec a to jsem v ní byl pouhý divák. Láska, čest, povinnost, rodina, car a rus!

BedlaJan Fiala 10.01.2013

Ano, dal jsem deset, a podle mne je to snad jediná hra již jsem hrál a která si plnou desítku zaslouží.
Připojuji hodnocení, které jsem napsal pár dní po hře, ale stojím si stále za každým slovem.

Skoro Rassvet byl tak dobrý, že je nejen nejlepší hrou, již jsem hrál, ale intenzitou zážitku předčil i většinu mého skutečného života.

Nádherné prostředí loveckého zámečku vprostřed studené krajiny přikryté ranou zimní mlhou.
Kostýmy, které pánům narovnají záda a z dam vykouzlí cosi osudově neodolatelného.
Jídlo a pití, které vás přenese na širou Rus a dají vám zapomenout, že jste v malé zemi na Západě.
Postavy rozepsané tak, že kdybych věděl cokoli o ruské literatuře, byl bych přesvědčen, že jsou z pera jejích předních autorů.
Děj spředený z osudů těchto postav s takovou samozřejmostí, že to vypadá, jako by se vše kolem vás spiklo ve snaze poslat vás na kolena a abyste si připadali, že už nemůžete dál. A pak si uvědomíte, že jste sotva v půlce.
Pojetí celé hry je trochu dramatičtější než u ostatních her, ale vyplatí se tvůrcům důvěřovat, pro mne bylo klíčem k ještě intenzivnějšímu prožitku.

Celé to pak dohromady fungovalo dohromady jako soljanka, v níž se usilovnou prací kuchaře snoubí olivy s citronem a kyselými okurky v jeden sourodý celek.

Vím, byl jsem jen jedním z šestnácti hráčů a proto viděl jenom zlomek toho, co je na hře k vidění. Vím, značná část úspěchu her je neuchopitelná a vyplývá z alchymie mezi hráči (pro mne především dechberoucí Eva a skvělý Petr), ale i zde nás tvůrci hry připravili a rozehráli tak, že drama pak už bylo samozřejmostí. A vím, že dvakrát člověk nevstoupí ani do Dněstru a pro někoho nemusel být zážitek tak intenzivní jako pro mne.

Ale i s tímto vědomím Skoro Rassvet vřele doporučuji všem. Kdyby měl být jeden larp, který ještě budete hrát, nechť je to právě Rassvet.