Stoletá válka

Ty, kdož právě čteš tyto řádky,

kdo v sobě víříš ctnosti a hanebnosti,

pojď s námi objevit a prožít události, 

které vedly ke vzniku stoleté války.

Přenesme se do roku 1337. V té době měli angličtí králové na francouzském území mnoho držav a byli tak prakticky leníky francouzské koruny, mocnější, než byl samotný král Francie. 

První oheň konfliktu zažehly jiskry sporu o nadvládu nad obchodem s anglickou ovčí vlnou ve Flandrech. Ty byly proslulé svými soukenickými dílnami. Látky zde tkané byly vyhlášené po celém známém světě. Anglie měla díky tomu odbyt pro svou vlnu a Flandry ze vzájemného obchodu a spojenectví velmi bohatly. Tento stav se však nelíbil francouzskému králi Filipovi IV., který považoval Flandry za svá lenní území. Mnozí flanderští tkalci chtěli na přání anglických obchodníků odjet tkát do Anglie. 

Vzájemné spory vyvrcholily tím, že flanderský hrabě Ludvík nechal pozatýkat anglické obchodníky na území Flander, na což anglická koruna odpověděla vyhlášením embarga na obchod s Francií. Na embargo však nejvíce doplatily Flandry, které chtěly i nadále obchodovat s Anglií. Napětí mezi obchodníky vzrůstalo a začalo se rodit povstání. V čele tohoto povstání stanul Jakob von Artevelde, který otevřeně požádal anglického krále o spojenectví a podporu. Když se poté Filip IV. rozhodl podpořit flanderského hraběte ve snaze o potlačení povstání, vzal to Eduard III. jako projev agrese proti Anglii a jal se zbrojit.

Chcete-li zvědět, jak tento spor pokračoval, přijeďte si prožít tento příběh s námi.