Výstup na Ouranos

5 hráčů, 3 mužů, 2 žen, 0 obojetných

4 hodin, 0 dnů, 2013

V tomto larpu budete hrát duši, která se dostává do různých situací a setkává se tam s jinými dušemi. Taková duše je určitá esence člověka, která nenese nezbytně nutně jeho intelekt nebo jeho celkovou osobnost, ale ztělesňuje určité zaměření, určité klíčové vlastnosti, určitý éthos a určitou platónskou formu, kterou člověk naplňuje.

Zbytek toho, co dělá člověka, získá duše až po vtělení. Duše je z povahy nesmrtelná, ale těla jsou smrtelná, a tak se duše může vtělit i do různých těl. Různé životy duši mění a utvářejí, ale duše si nezbytně nenese konkrétní znalost jednotlivých životů – i když vhodné věci můžou způsobit pocit rozpomenutí se a silného deja vu.

V současnosti je hra uváděna v rámci hrajularpy.cz

7.7

49 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Komentáře

ČikiPetr Kuběnský 18.01.2018

Tak trochu Aronovského Fontána psaná jako larp. Příjemně to odsýpá, myšlenky v dialozích jsou občas taky vcelku podnětné. Výhradu mám pouze dvojí: 1) Deskriptivní konec, resp. facilitace - to je ostatně problém spousty obsahových larpů. Tuzemští tvůrci prostě žijí v dojmu, že ke správnému "uzavření" hry patří vyložit karty na stůl a tak nějak si říct, o čem to vlastně bylo. 2) Mechaniky s kamínky se mi zdají jaksi nadbytečné a nepříliš funkční (tzn. málo používané, a tím pádem málo přispívající k celkovému vyznění). Samozřejmě, dalo by se argumentovat, že je to neochotou hráčů je používat, nicméně přijde mi pořád tak nějak přirozenější neptat se organizátora, jestli je nějaký fakt ve fikčním světě platný, ale platnost mu zaručit tím, že ho přinesu do hry v rámci své výpovědi, nenaznačují-li herní materiály něco jiného. Samotné "vzpomínání" na přechozí životy je pomocí kamínků lákavé a může fungovat docela dobře, ale vyžaduje to dobrou paměť a velkou pohotovost v užití, což není v rámci tak krátkých sekvencí děje snadné.  V ostatních ohledech je schéma Výstupu na Ouranos funkční, v dílčích prvcích inovativní a příběh je dobře napsaný. Výhodou je, že jde od začátku docela dobře naskočit do děje a začít hrát. Komorní spokojenost!

EstanorJindřich Mašek 22.04.2015

Ohromný potenciál, zajímavé nápady a cool filosfické téma. Na druhou stranu i velké očekávání tím utvořené, které pak na výsledném zážitku zanechalo své stopy.

Bohužel musím říct, že ten potenciál mi přišel zcela nevyužitý. Nepřidá tomu ani chaos v různých postavách během jednotlivých scén. Nejvíc mi na tom všem ale vadila rozvleklost předherní přípravy i hry a pauzy mezi scénami, které mnohé sváděly k vyplňování obsahem se hrou zcela nesouvisejícím.

Celá věc se tak zbytečně protáhla a myslím, že díky takové nespojitosti potom došlo (alespoň v našem běhu) k tomu, že na ta zajímavá témata vlastně ani moc nepřišla řeč. A to je ohromná škoda.

Na druhou stranu tam pořád cítím velký potenciál a mrzí mě, že v našem běhu nevyšel. Alespoň z mého pohledu. Vlastně bych to asi rád zkusil znovu, jinak.

MatějMatěj Bukovský 22.03.2014

Pět období, pět situací, pět lidí. Jedna duše, která jim vdechuje život. Sama o sobě nemá smysl, ne. Smysl má její cesta, její výstup na Ouranos. Její touha po životě. To je to, o co zde jde. O chuti duše žít... a o touze mít smysl své existence.

Výstup na Ouranos není ezoterický ani spiritualistický. Je zde pět skutečných scén, pět postav v pěti situacích. Realita není nikde ohnuta, vše je naprosto realistické. A stejně tak duchovno, smysl celého vyprávění, je naprosto reálné, odkryté ve svém pravém významu. Ve významu, který mu sami vtělíte.

Máte rádi Stalkera od Tarkovského? Žít od Kurosawi? Dzień świru od Koterského, Sedmou pečeť od Bergmana či Ghost in the Shell? Výstup na Ouranos posouvá pointu ještě dál než tyto příběhy. Už nejde o to žít, mít smysl života, prožít ho smysluplně. Ne, tady jde o celou duši, nesmrtelnou a vznešenou, která se potuluje světem, nekonečným časem a hledá svůj život. Dlouho. Nejistě. S chutí a touhou. Výstup na Ouranos je zkouškou vašich schopností, projít cestu života, několikrát, vždy jinak, ustát ji a stát se skutečným člověkem.

BaldaJakub Balhar 25.12.2013

Příjemná hra na strávení fajn odpoledne. Mechanika s kamínky je funkční, ačkoliv mám pocit, že jsme ji pochopili až po půlce hry, minimálně já tedy ano. 

Na hře se mi sice líbilo střídání prostředí a postav se zachováním ladění těch postav, ale tím, že ty scény spolu z mého pohledu neměli nic moc společného, měl jsem pocit, že jsem si zahrál pět malých larpů, které spolu moc nesouviseli. 

Navíc poslední scéna z budoucnosti byla poněkud zmatená, ale může to být skupinou lidí, která ses sešla. :-)

SáraVanda Staňková 06.11.2013

Wau, hodně dobrý! Na tomhle larpu se mi líbilo snad skoro všechno - pět postav, které jsem si zahrála, společné spojení jednou duší, duše, kterou jsem dostala (a která mi fakt sedla), pět příběhů každý úplně z jiné doby a jiné situace, vyvolávání scén z minulosti, kamínky celkově... Po dlouhé době komorák, který mě sice úplně nerozebral, ale na hodnocení mu to rozhodně neubralo, protože je prostě dobrý. Chci hrát ještě jednou! 10/10

MeluzínaLujza Kotryová 06.11.2013

Pekný larp/jeep/maloštruktúrovka alebo čo to vlastne je :) Ako väčšina podobných formátov je hodne ovplyvnená tým, ako a či hráči pochopia ,,ako" hrať a koľko dajú do hry zo samích seba. Na druhú stranu má zrovna Ouranos scény plné dosť konkrétneho materiálu, čo spôsobí, že ak scéna nie je zrovna hlboká, je aspoň dosť zábavná. (A to mne osobne stačí. Nechodím väčšinou na hry kvôli tomu, aby ma rozobrali, takže miera bleedu pre mňa v hodnotení nie je až tak podstatná, resp. neprevažuje nad inými kategóriami).
Hra si ma získala striedaním atraktívnych prostredí a elegantnou, dobre vyťaženou mechanikou s kamienkami.
7/10

TalonOndřej Vaculík 30.09.2013

S počátečními obavami z tohoto larpu jsem byl nakonec velice příjemně překvapen. Už proces výběru postav mě zaujal a vlastní hra mě opravdu dostala. Pomohla mi uvědomit si některé důležité postoje a taky to, že má duše by si zasloužila žít dále, což mě velmi potěšilo. Dávám 10/10 :-)

DikéKateřina Eva Andrysová 29.09.2013

Výstup na Ouranos zněl dobře, komentáře pod ním taky, hodnocení měl vysoké, takže mě napadlo, že by se mi mohl líbit. Ale ne... "Líbit" je slabé slovo. Rozebral mě, pomohl mi uvědomit si zabedněnost i tvrdohlavost některých mých názorů, dokázal mi, že jsem jenom pouhá duše... Ale na Ouranos se mi nakonec vystoupat podařilo! Jednoznačná desítka, nemůžu dát jinak!

ManikMichal Havelka 26.07.2013

Výstup na Ouranos stojí za pozornost hlavně proto, že přináší do tvorby larpu nové a inovativní myšlenky. U metahry se inspiruje v RPG sytému Fate, ale doslova ho nekopíruje a jeho fate pointy velmi pěkně upravuje pro potřeby hry - flashbacky a volné otázky umí nepřímo ovlivnit hru tak, jak z běžných her nejsme zvyklí. Líbil se mi také úvodník, který na styl hry velmi pěkně naladí a dostane hráče (potažmo postavu) do více přemýšlivého ladění. A v neposlední řadě jsou to samozřejmě neobvykle použité střihy v čase, prostoru a tématu, které jsou čímsi jiné a čímsi stejné, jak to známe z předlohy hry - filmu Cloud Atlas.

Náš běh na HZNM kvůli zvýšené únavě bohužel nevyšel na 100%. Síla hry hodně leží na hráčích a jejich pojmutí tématu a my jeli na můj vkus příliš po povrchu. Subjektivně slušných 7/10, ale může mít na víc.

ArwiBlanka Hanzlová 23.07.2013

Je zvykem vysoce hodnotit hry, které člověka "rozeberou". Výstup na Ouranos mě nerozebral, ale díky založení z mého pohledu na filozofickém základu mi poskytl prostor k zamyšlení a otevřel otázky. To bych chtěla vyzdvihnout především.
Líbily se mi předherní aktivity, které mě dokázaly dobře naladit na hru, což není jednoduchá věc. Mechanika kamínků, které pomáhaly dát spotlight postavě, byla taky super a hlavně oceňuji, že kamínky byly pojaté komplexně a dávaly ve hře smysl. Ač jsem z jednotlivých scén nebyla nijak odvařená nebo rozebraná, tím největším kladem na této hře je pro mě právě komplexnost, kdy všechno má své místo, čímž si mě larp hodně získal a právě díky této věci dávám vysoké hodnocení.
Snad bych jen preferovala jmenovky pro postavy v jednotlivých scénách, aby nedocházelo k přeřekům.

JakubJakub Míšek 23.07.2013

Po zhlédnutí Cloud Atlas jsem si říkal, že by bylo fakt cool mít reinkarnační LARP. A hle, tady jeden je a k tomu zatraceně dobrej. Pět zcela oddělených scén (životů) a astrální epilog, kterými se proplétá pětice červených nitek "esencí člověka", originální a výborně fungující herní mechaniky a témata k řešení hutná jako domácí máslo-krémový čokoládový dort. A stejně dobře to celé i chutná. Některé momenty pro mě byly hodně osobní a poslední scéna ťala do živého.

Musím vyzdvihnout předherní workshopy a rozdělování postav. Už jen to by vydalo na celý zajímavě strávený večer.. vlastně spíš několik. A navíc to dobře funguje. Duše kterou jsem představoval mi hodně sedla a věřím, že tak tomu bylo i u mých spoluhráčů.

Jediný problém, který jsem zaznamenal, byl místy příliš dlouhý čas, který jsme s jednotlivými scénami strávili. Za to si ale můžeme asi dost sami, protože právo ukončit scénu má každý hráč stejné jako uvaděč. Dojem to přeci jen ale trochu zkazilo.

Celkově 9/10

Mimochodem, moje první devítka tady na databázi. Hodnocení 9 a 10 mám vyhrazené pro hry, které jsou (imho) takřka bezchybně vytvořené a navíc mě dokáží zasáhnout tak, že si pocity a myšlenky ze hry odnáším sebou ven do světa a mám tendeci o hře a tématech, které přednesla, dál přemýšlet. Gratuluji Ourane, podařilo se Ti to.

HankaHana Maturová 22.07.2013

Z popisu hry jsem upřímně moc nevěděla, co vlastně čekat, proto jsem neměla očekávání nijak vysoká (i když jména tvůrců již přeci jen něco o kvalitě napovídala..). No a dostavil se opravdu skvělý larp. Jednak pracuje s opravdu novými a velmi zajímavými herními mechanikami, přináší nový, zajímavý a netradiční námět a vůbec se obecně věnuje minimálně pro mě zajímavým tématům. Alfa a omega je tady však rozdělení "rolí" (duší), které zde opravdu musí být rozdány organizátory. I tento způsob je jiný, nový, netradiční a funguje! Tento způsob rozdělení "rolí" způsobí, že hráč dostane "charakter" (esenci), která svým způsobem odpovídá jeho skutečné esenci, což může být problém ve chvíli, kdy člověk chce hrát něco úplně jiného, než je on sám (tady není můj případ, jedná se spíše o teoretické zamyšlení), jenže na druhou stranu ono dostat něco úplně jiného a potom to zahrát v různých odlišných postavách již vyžaduje opravdu i značnou hereckou schopnost (ne "jen" schopnost vžít se do role ), takže v konečném důsledku s tím rozdělováním tímto způsobem souhlasím. Riziko nějakého bleed efektu tady myslím nehrozí, takže toto riziko podobnosti se sebou sama tady nevidím (jinde by tento způsob mohl být dost nebezpečný). Mně osobně to co jsem hrála skvěle sedlo, hra mě velmi bavila a hodnotím 9/10. O ten stupínek výš to není jen proto, že je to do velké míry opravdu divadelní a chybí mi nějaký přesah, nebo vyhrocené emoce, ale na druhou stranu o tom ten larp není a je na každém, co od komoráku vlastně chce. Ale jinak opravdu vynikající práce.