Intriky Dordovira Skallagrímssona - Larp Glitnir II (Gawain)

Situace na Hällristingaru se proměnila – Harnenští si brzy uvědomili, že zotročený ostrov s nepřátelským obyvatelstvem jim nebude k velkému užitku, a tak svoji politiku značně uvolnili. Obchod opět začal prospívat, hospodaření se dařilo a ostrované byli se svými novými pány čím dál tím spokojenější. Zároveň už v té době měla Paní Ydalir na své straně velký zástup přívrženců, a tak se rozhodla pro otevřený boj a oficiálně se prohlásila právoplatnou dědičkou trůnu Hällristingaru a Iss. Výsledek ale nebyl takový, jaký očekávala – místo jednoznačného a nadšeného přijetí královny, mnohými považované za dávno mrtvou, se obyvatelé ostrova rozdělili na dva početně víceméně rovnocenné tábory. Jedni prohlašovali, že jsou se současnou situací spokojeni, že vláda Harnenských je po počátečním tyranském období spravedlivá a dobrá a že další převrat by způsobil jen problémy; nadto často pochybovali o pravosti dědičky. Druzí, zdaleka ne jen ti Věrní, byli návratem Ydalir nadšeni a požadovali její okamžité usednutí na trůn. Situace se začala vyhrocovat, když se proti sobě začala stavět celá města a jejich páni, měšťané i šlechtici. Jiskry hrozící občanské války navíc začali rozdmýchávat další, kteří vycítili možnost vytěžit něco k vlastnímu prospěchu. Mezi největší intrikány patřil Dordovir Kichorios Skallagrímsson, který sídlil v přístavním městě Gladsheimu a jehož rodina bývala již v minulosti v opozici vůči dříve vládnoucím Drakonissům. S Harnenskými a jejich císařem však spolupracoval jen tehdy, pokud se to hodilo jemu samotnému, a v každém případě si hleděl jen vlastních zájmů. Na stranu Paní Ydalir se naopak otevřeně postavil jiný významný šlechtic, Eihwaz Ehwazsson Hrítningsgjörtur z města Breidabliku, rozhodnutý podpořit její návrat jak politicky, tak v případě nutnosti i vojensky.

Děj hry

Na svém dvoře v Breidabliku se Eihwaz Ehwazsson rozhodl uspořádat oslavy na počest boha Baldra, patrona města, jehož přízeň by mohla přispět k navrácení míru a ukončení vlekoucí se občanské války. Na tak významnou příležitost přijala pozvání i Paní Ydalir a mnoho dalších vážených a ctěných osob. Za úsvitu začal obřad, následovaný slavnostními přípitky a proslovy. Sváteční atmosféru však narušil nečekaný vpád Dordovira Skallagrímssona, který, jak se ukázalo, měl na Eihwazově dvoře svoji pomocnici mágyni v převleku za žebračku. S pomocí jejích kouzel se podařilo unést Ydalir; když se kouzlo zlomilo a stráže vyběhly ven, zjistily pouze, že jejich pomocníci venku jsou všichni mrtví, po únoscích ale ani stopy. Eihwaz Ehwazsson proto přesvědčil přítomné dobrodruhy, aby se vydali do Dordovirova sídelního přístavu
Gladsheimu zjistit, zda tam unesenou Ydalir neskrývá.

V Gladsheimu panoval čilý ruch a Dordovir jako obvykle obcházel město a kontroloval stráže nebo na svém hradě poslouchal hlášení. Protože se zdálo, že tu nic zvláštního neobjeví, vydali se dobrodruzi na zpáteční cestu za Eihwazem. K jejich překvapení našli nedaleko za městem vyčerpanou a poraněnou Paní Ydalir, které se kdovíjak podařilo utéct z vězení. Než jim ale stačila říci cokoliv bližšího a než jí stačili pomoci, objevili se pronásledovatelé – družina Dordovirových pomocníků s mágyní v čele. Po krvavém boji s dobrodruhy Ydalir znovu unesli a zmizeli. S nepořízenou, ale přece jen alespoň nějakými informacemi se dobrodruzi vrátili do Breidabliku. Eihwaze Ehwazssona přinesené zprávy rozzlobily, protože tušil, že Dordovir únosem sleduje vlastní politické zájmy. Až mnohem později se zjistilo, že měl v úmyslu nechat Ydalir ovládat svojí mágyní a přinutit ji tak ke sňatku. Tím by se podle práva stal Ydaliřiným spoluvládcem a získal by navíc podporu i těch, kteří by jinak rozhodně vystoupili proti němu, pokusil-li by se trůnu zmocnit silou a bez Ydalir. V onen večer, kdy se dobrodruhové vrátili, však Eihwaz Ehwazsson nevěděl nic určitého; jeho obavy a předtuchy jej nakonec dovedly k rozhodnutí další den sebrat vojsko a vydat se do Gladsheimu. Byl-li však Dordovir Skallagrímsson jakýkoli, rozhodně nebyl hloupý. A tak když ráno Eihwaz se svojí družinou dorazil jen kousek od Breidabliku, kde ještě nečekal žádné nebezpečí, překvapil ho samotný Dordovir. Zatímco si s ním chtěl Eihwaz promluvit, pokusil se ho dokonce zabít; s sebou měl i mágyni, ovládající Ydalir. Útok na Eihwaze vyprovokoval jeho vojáky a ti vyrazili proti nepříteli. V nastalém boji utrpěla těžká zranění i sama Ydalir, neboť mágyně jí ve své zlomyslnosti přikázala bojovat proti těm, jež ji přišli zachránit. Spoustu krve prolili i odvážní dobrodruzi, nejhůře ale nakonec dopadl strůjce celé hry, Dordovir Skallagrímsson, jemuž od smrti nepomohla ani mocná mágyně – místo toho utekla, aby si zachránila vlastní krk.