Ishad 1998: Dobrodružství v Zemi poslední naděje

10 hráčů, mužů, žen, obojetných

hodin , 2 dnů , 1998

Velkou radu, která posuzuje skutky mrtvých a pak posílá jejich duše do prokletých kobek města Baje, nebo jim umožní odplout přes Bouřný oceán do posvátných říší Omen, ovládlo zlo. A tehdy si Osud vybral ty první, lidi z našeho věku, lidi navždy nesoucí pečeť Poutníků časem, ty kteří měli začít Věk Války. Udeřil tedy svou pěstí na malou skupinu dobrodruhů, Erienskou družinu, která tedy měla netušíc navždy změti běh Světa. Jejich smrt byla všeho začátkem, smrt, která přivedla jejich duše do Země poslední naděje.
Úkol Erienců nebyl nijak lehký, museli přesvědčit místní obyvatele, aby jim pomohli najít velkého bílého mága, který jediný jim mohl pomoci zvrátit poměr sil ve Velké radě a tím zachránit nejen Zemi poslední naděje, ale i jejich duše. K místu, kde sídlí mág, nebylo vůbec lehké se dostat, neboť cestu jako celek neznal nikdo z mlžných obyvatel této země. Každý z nich však věděl o cestě něco málo, anebo vlastnil předmět, za který někdo jiný informaci poskytl. Do toho všeho byl ještě unesen jeden člen družiny přisluhovači temné strany, a tak bylo třeba začít hledat i jeho. To dalo temnému Třetímu soudci čas, aby hledání mága ještě více zkomplikoval a stihl si povolat další sluhy. V pozdních večerních hodinách se podařilo odhalit úkryt únosců a zajatce osvobodit.
Druhý den se Eriencům podařilo získat heslo, které aktivovalo teleportační kámen, s jehož pomocí se konečně mohli dostat k mágovu sídlu. Když přišli k obydlí ochránce kamene, nalezli zde několik mrtvých zombií a kostlivců, ale i smrtelně zraněného strážce. Tem jim, ještě než skonal, stačil říci jednu podivnou větu: „Spleťte a zapalte provázek ze slámy.“ I vydali se tedy dobrodruzi na astrální pouť teleportem a ocitli se na začátku cesty, která nepochybně vedla k mágovi. Ale už i sem se dostali sluhové Třetího soudce a cestu jim svými přepady značně zkomplikovali. A konečně již bylo vidět jakousi bránu, hlídanou dvěma grify. Jakmile přišli blíže, promluvil jeden z grifů a položil jim jedinou otázku: "Jak je možné uplést provázek z popela?" Jaké to měli štěstí, že našli strážce kamene ještě živého. Odpověď tedy byla jasná. Poté se stráže rozestoupily a brána se otevřela. A za ní na krásném vyřezávaném a slonovinou vyloženém křesle seděl onen mág. Ten jednomu z družiníků věnoval malý amulet, s jehož pomocí bylo možné porazit Třetího soudce.
Pak už zbývalo jen soudce vyzvat. Tu výzvu přijmout musel, a tak byl započat velice důležitý souboj. Souboj o přežití Země poslední naděje. Po těžkém boji soudce padl a s ním i vláda temnoty. Jeho přisluhovači však nelenili a jali se pomstít svého pána, leč bez jeho pomoci byli brzo rozprášeni. Místo poraženého soudce měl tedy podle zvyku zaujmout jeho vyzyvatel. Avšak družina se chtěla vrátit do světa živých kompletní. Vybrali tedy jednoho z obyvatel, aby se této úlohy zhostil. A oním vybraným byl lesní skřítek Trepf. Pak ovšem, jak nařizuje zákon mrtvých, musel započít soud o osud duší Erienců. Po dlouhém a spletitém jednání se zdálo, že Erienci budou muset v Zemi poslední naděje zůstat. Tehdy však zasáhl všemocný Osud a povolal Erience, aby pro něj vykonali službu, kterou zaplatí za návrat mezi živé.
A tak se stalo, že Erienská družina, stíhaná vůlí Osudu procitla v době předků, stovky let nazpět časem, stovky let před Věkem Ledu.

Z kroniky Družiny Zlatého draka: "Když jsme Dračímu doupěti dokonale propadli, napadlo nás, jaké by to asi bylo v reálu. A tehdy se zrodil Ishad. Začali jsme přemýšlet, jak udělat, aby to fungovalo na živo. Objevili jsme v Dechu draka přihlášku na Zlenice’98. Rozhodnutí padlo ihned. Pojedem tam, zahrajem si a poradíme se s organizátory co a jak. A tak se i stalo. O dva měsíce později jsme se pokusili zorganizovat podobnou hru a v září tedy proběhl Ishad'98, který byl připraven pouze pro jednu družinu."

0 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1