Kink & Coffee

23 hráčů, mužů, žen, obojetných

5 hodin , dnů , 2013

Web: http://larpfactorybookproject.blogspot.cz/2013/10/kink-coffee.html

Autoři: Hanne Hanne Grasmo

Skupiny: —

Jednou za měsíc je v lokálním BDSM klubu Café de Sade večer, kdy stálí hosté přivítají nováčky a přijmou je do komunity, pokud budou chtít. Je to také noc, kdy silné osobnosti a jejich ideologie obvykle skončí v konfliktu.

Vítejte na larpu, který se zaměřuje na význam slov svoboda, tolerance a kulturní rozdílnost. Využívá drama technik k zobrazení sexuálních scén a BDSM scén, ovšem není zaměřen jen na prosté přijetí odlišného formy sexu. Otevírá hlubší otázky spojené nejen se sexualitou, ale také s náboženstvím a vírou.

Počet hráčů se může pohybovat od 12-23. Hra byla poprvé v Česku uvedena na Larpvíkendu 2014.

6.0

9 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
ŠedýMartin Honek 29.11.2014

Ve skutečnosti jde o dvě hry v jedné. Ta první, která byla autorem i uvaděčem zamýšlena, je Kink & Coffee - těžká hra o vážných věcech. Paralelně k ní ale běžela druhá, odpočinková párty hra, kde se mohli hráči vyblbnout s bičíky a obojky.

Jedním směrem šlo sklouznout velmi snadno: někdo si na vážné hře zavařil mozek, někdo se v ní bez skriptu k postavě ztratil a někdo zrovna měl hluché místo, tak ho aspoň nějak využil. To by samo o sobě nebylo problém. Hráči se po pár desítkách minut odpočinku obvykle pokusili vrhnout zpátky na vážná témata.

Jenže takový odpočinek je na dvouhodinové hře luxus, který si nemůže většina dějových linií dovolit. Než jsme se nadáli, byla hra pryč, a kdo si dopřál dvě nebo tři odpočinkové odbočky, nestihl své vymyšlené linky často ani rozehrát, natož nějak smysluplně uzavřít.

Na jednu stranu můžeme nadávat na hráčskou nedisciplínu... a na stranu druhou se to dalo čekat. Pusťte školku do cukrárny a pak se divte, že se jim nechce ven.

0
SojkaMarie Štefanidesová 24.11.2014

Předně musím zopakovat to, co napsali hráči přede mnou: hodnotit tuto hru je opravdu těžké. Abych to mohla vůbec nějak uchopit, musím se bohužel vzdát snahy o objektivní hodnocení, protože tady ten osobní prožitek příliš převažuje a navíc jsem s většinou ostatních hráčů v podstatě nepřišla do styku a neměla tak možnost zjistit, jak pro ně hra funguje. Byla jsem skutečně zvědavá, jak bude téma BDSM zpracováno do podoby larpu a protože jsem neměla žádná očekávání, bylo příjemné zjistit, že to jde.

Jako hlavní mínus mi připadalo, že hra byla příliš krátká a postrádala jsem jakýkoliv mechanismus, který by umožnil gradaci a postupné vyhrocení - moje postava prožila nejvypjatější moment v podstatě hned na začátku a pak jsem stihla už spíš jen naťuknout několik dalších možných linií a k jiným jsem se ke své lítosti nedostala vůbec. Taky jsem během hry získala velmi jasnou představu vývoje postavy, kterou už jsem nestihla zrealizovat. Já vím, že je to severské a tak, ale vzhledem k množství hráčů by podle mě skutečně pomohl jakýkoliv náznak struktury, které by se dalo chytit - třeba i detailnější popis postav a jejich motivace. Např. tématu náboženství a tolerance, které mělo být hlavním, jsem se tak dotkla pouze okrajově a to ještě díky charakteristice, kterou jsem postavě více méně náhodně přihodila za pochodu. Přiznám se také, že jsem cítila jistou rozpolcenost mezi erotickou a larpovou rovinou – zvlášť kvůli velmi benevolentním mechanikám – a proti nebezpečí sklouznutí ke „stupni 3“ jako hlavnímu motivu svého jednání jsem nebyla úplně imunní. (Chtěla bych se tímto zastat hráčů s podobnými tendencemi – skloubit tyto dvě věci není jednoduché, aspoň pro mě – za zkušené larpové matadory mluvit pochopitelně nemůžu.) Ze svého čistě soukromého pohledu bych se asi přiklonila k trochu „puritánštějšímu“ pojetí BDSM scén, které by tolik nesvádělo k bezúčelnému blbnutí. Možná by to ale šlo vyřešit jenom už zmíněným delším herním časem, kdy by hráči měli možnost si to oťukat a soustředit se potom i na další aspekty hry.

Přes zmíněné výhrady jsem si ale hru užila a můj výsledný dojem je kladný. Zážitky ze hry ve mně budou doznívat ještě dlouho. Měla jsem štěstí na postavu, se kterou jsem se dokázala sžít, především bych ale chtěla poděkovat spoluhráčům, se kterými jsem se během hry stačila dostat do kontaktu, protože mi velice usnadnili některé scény vyhrotit a vytvořit tak konflikt a akci v tom larpovém slova smyslu  Obrovský dík samozřejmě patří též Jezevci za to, že se vůbec rozhodl do toho jít a hru uvést, i když bylo od začátku jasné, že bude kontroverzní. Velmi fandím myšlence posunování hranic hráčů a zkoumání neobvyklých témat i forem, které nemusí nutně všem vyhovovat. Především díky tomu, spolu se subjektivním dojmem, dávám 8/10.

P.S. K otázce (ne)důležitosti otázky víry v našem prostředí bych chtěla jen podotknout, že by asi bývalo stačilo dosadit místo křesťanů muslimy, tak jak to prý bylo v původním návrhu, a rezonovalo by to najednou až moc…

0
EolisBořek Zelinka 24.11.2014

Hodnotit Kink & Coffee není jednoduché. Hra má obrovský potenciál a nese sebou značné riziko, že jej nezvládne využít. Téma nahlížení na vztahy, společnost i "normu chování" v okruhu lidí, kteří vědí, že nejsou zrovna mainstream není snadné a potřebuje aby hráči měli snahu se věnovat tématu. Pokud do toho zasadíte konflikt, který dokáže silně otřást komunitou, která je přesvědčena o své otevřenosti a nevázanosti,  a ukáže jim, že i oni mají své limity a svoje tendence vnucovat těm odlišným svůj pohled na věc, máte výborný konflikt, který lze řešit a přitom si užit silné osobní příběhy v neobvyklém prostředí.

Ovšem některé z těchto bodu potřebují prostor, čas a pochopení postav.
Prostor pro realizaci byl při uvedení vybrán vhodně, možná by neškodilo i trochu více místa.

Významným problémem vidím realizaci postav a jejich uchopení hráči. Až na tři předdefninované postavy dostala většina hráčů postavy popsané velmi stručně a jejich motivace mi často unikaly. I když jsem měl dojem, že všechny postavy mají v podkladech možnost i výrazně detailnějšího popisu jak motivací, tak jednotlivých vztahu. Takto  mi přišlo, že si většina hráčů nemohla příliš s vložit do role a místo aby hledali téma, které lze řešit, šlo pak velmi snadno enchat se svést možností "si trochu zablbnout" a moc to neřešit.
Přitom témata a konflikty které hra přináší jsou nejen silná , ale také velmi neobvyklá a k řešení takto nastavených konfliktů se na mnoha jiných hrách prostě nedostanete.

Stejně tak mi přišlo, že bohužel na hru bylo méně času, než by si zasloužila. Pokud existuje možnost, že hráči prostě zkusí využít možnosti, které jim dává prostředí (a zablbnout si) tak ale je třeba také počítat s tím, že se tento čas musí vzít od jinud. A to hlavně z prostoru na řešení témat, která hra původně měla snahu stanovit jako primární.

Kink & Coffee má obrovský potenciál nejen seznámit hráče s problémi, které mohou trápit BDSM komunitu, ale i se silnými tématy konfliktu různých motivací k "nestandardnímu chování" ve vztazích. Myslím, že v tomto uvedení se tento potenciál nepodařilo plně využít, i když se ukázalo, že jsme o něj nebyli zas tak daleko. za mě 6/10 (zatím).

0
HankaHana Maturová 24.11.2014

Tento LARP je pro mě velmi těžké hodnotit, protože subjektivní a objektivní názor se od sebe do značné míry liší.


Na hru jsem šla s velkým očekáváním toho, jak daleko se ještě dají posunout nějaké hranice, které v LARPu máme, zda to bude funkční a jelikož sama pracuji v hrách s prvky násilí a erotiky a často na toto téma diskutujeme, tak to pro mě bylo něco, co jsem nemohla minout. Druhou velkou motivací zahrát si, byla zvědavost, jak někdo téma BDSM zpracuje a převede do LARPu.


Subjektivně musím říct, že jsem si hru užila, byl to prostě příjemně strávený večer. Sice mi moc nesedla postava, ale v téhle formě jsem si ji tak nějak ohnula a vzala si od toho to, co jsem vlastně chtěla, navíc tím, že jsem k celé hře přistupovala spíš stylem, že z ní chci mít objektivní výstup a ne se nechat unést emocemi atd., tak mi to možná v konečném důsledku vyhovovalo.


Základní problém, který u tohoto LARPu mám, je, že moc nechápu jeho smysl. Rozumím původní myšlence, kterou autor měl. Tady si ale myslím, že opět narážíme na stokrát probranou problematiku, a totiž, že skandinávské hry bez větších úprav jsou do našeho prostředí nepřenositelné některé, že jsou prostě nepřenositelné vůbec. Jako ano, konečná debata, která se trhla a která řešila otázku tolerance, byla velmi zajímavá. A ano, chápu, že ten LARP je vlastně o tom, jen prostě v naší společnosti navíc, když se pracuje s tématem víry tak podle mě nikdy nevyzní. Nikdy to nebude to hlavní. Možná by to fungovalo, kdyby byla víra nahrazena nějakým, pro nás mnohem aktuálnějším a palčivějším tématem, nevím, ale i tak si nejsem vůbec jistá, zda by to fungovalo.


Otázka erotiky a násilí… Erotiky jako takové tam podle mě bylo nepřirozeně málo… Prostě ve většině těch situací by bylo normální svlíknout si toho člověka aspoň do toho spodního prádla a to, že se to nedělo, působilo za mě hrozně nepřirozeně. Naopak co se týče násilí a BDSM praktik jako takových, tak se jelo chvílemi dost natvrdo. Ano, jistě, byla záchranná slova, která se dala použít a dokonce opravdu fungovala a byla hojně používaná, ale jde o to, že když to člověku nevadilo a chtěl to, tak se hrálo stylem, že má na sobě modřiny třeba ještě několik dní po akci. Jak říkám, bylo zajištěno, aby kdo to nechce, tak aby se mu nic takového nepřihodilo, ale tady za mě osobně vyvstává otázka: „Patří tohle ještě do LARPu?“ Abyste rozuměli, já fakt nejsem puritán, nemám problém de facto s ničím, ale tohle bylo za mě vlastně strašně nepřirozené, byl to pro mě hybrid. Aby to mohlo na téhle bázi fungovat, tak teda fajn, ale dejme tam teda i reálný sex. Podle mě je to stejně něco, k čemu dřív nebo později dopějeme i v ČR, ano budou lidi, kteří nic takového hrát nikdy nebudou a je to naprosto v pořádku, ale myslím, že pro většinu těch lidí, by bylo za hranicí i toto. Prostě v téhle podobě to za mě bylo neskutečně nepřirozené. Prostě pokud už dělám tohle, tak mi to má přinášet nějaké vzrušení a následně chci ten sex, takže si to prostě buď budu dělat s partnerem doma v ložnici, nebo si zajdu na nějakou BDSM párty, ale nepůjdu si zahrát LARP….


Jinými slovy, byla jsem zvědavá, jak se dá hranice násilí a erotiky posunout v LARPu. Erotiku jako takovou to podle mě nikam neposouvá, násilí rozhodně dost výrazně.


A druhá věc, byla jsem zvědavá, jak se dá téma BDSM zpracovat v LARPu… A za mě je odpověď prostě taková, že nedá. Že se to nedá udělat tak, nereálně, jak by bylo vhodné, aby to lidi např. opravdu nevzrušovalo, protože by to bylo trapné, ale v tom případě to už prostě přechází za jistou hranici, ale zase ne dost, takže je to takové prapodivné mezi… Takže, nebylo by prostě lepší nějaká témata ještě zatím nezpracovávat (nepřenášet na naši larpovou scénu)?...


Jak jsem napsala hned na úvod, já si ten večer děsně užila a bylo to děsně prima, ale doby, kdy jsem LARPy hodnotila tímto způsobem už jsou dávno pryč. Nakonec bych chtěla hrozně moc poděkovat Jezevci, že tento LARP uvedl, protože za mě osobně, to byla jedna z nejcennějších LARPových zkušeností vůbec. Takže fakt díky hrozně moc!

0
EliškaEliška Applová 23.11.2014

Hráno na Larpvíkendu 2014

K & C je pro mě rozhodně nejambivalentnější larp ever.

Subjektivně bych dala velmi vysoké hodnocení. Vybrala jsem si jednu ze tří postav, které byly rozepsány na 2 A4. Měli jsme velmi propracovanou zápletku. Naše trojice řešila BDSM (hlavně to SM) v kontextu náboženství a manželství - což bylo to hlavní, co jsem od K & C očekávala. Navíc jsme v druhé půlce dělali hru pro další hráče - což velice uspokojilo mou exhibicionistickou dušičku :-)

Objektivně bych dala velmi nízké hodnocení. Co mi vadilo:

Propagace byla následující: "Upozorňuji, že to není druhý Rocker či Samael. Téma sexuality je tam řešeno v protikladu s tématy víry..."
"Není to hra, kde je hlavní kouzlo v tom, že je tam téma sexu, přítmí, možnost si na sebe sáhnout a pocit "tajného klubu pro správný děcka". Nechci se těch her dotknout, jen se snažím rozbít očekávání, že Kink & Coffee bude alibi pro interakci pro lidi, kteří nechtějí do opravdové BDSM komunity a zároveň je taky jako láká to Ds/SM. Není to hra (…) o exhibování a realizaci skrytých fantazií."

Bohužel. Bohužel šlo o velmi nešťastné srovnání a byla realita zcela obrácená. U obou zmíněných larpů není erotika prvoplánovitá (a i kdyby se objevil hráč, který by bral larp jako záminku k fyzickému kontaktu, mechanika by mu umožnila maximálně reálný polibek).
Mechanika intimity v K & C – 3. stupeň – je dovoleno vše krom sundání kalhotek, tedy i orální sex přes spodní prádlo a štípání do nahých bradavek (cituji workshop). Tolik k neexhibování a nealibi.

Jak by mnozí potvrdili, jsem velice otevřená erotice mj. v larpu. Ale mechaniky intimity na mě byly silně přes čáru. Co mi na tom nejvíc vadilo – propagace ubezpečovala o pravém opaku.

Navíc bych rozhodně nechtěla hrát jinou postavu. Jak jsem již psala, 3 postavy jsou velmi pěkně rozepsány a řeší zajímavé téma s několika přesahy. Zbývajících 20 postav je na pár řádků, jejich zápletky jsou plytké a povrchní. K filosofování nad BDSM vs náboženství se někteří dostanou jen velice okrajově prostřednictvím již zmíněných 3 postav. 
A co jsem postřehla jak na hře, tak z rozhovorů se spoluhráči po hře (cituji): když máš postavu na pár řádků, svádí to k tomu, že tvou hlavní náplní hry je "3. stupeň".

Edit: Došla mi další věc - nakonec ten přesah nebyl ani tolik o náboženství, jako spíš o toleranci vůči náboženství. To, co tam naše sektářské trojka totiž řeší, je zcela vytrženo z kontextu "klasické víry" a zohýbáno ku obrazu nějakého fanatika, který naši "církev" vede. 

Na K & C jsem se velice těšila. A dostala jsem přesně to, co slibovalo. Bohužel však jen díky tomu, že jsem měla ukrutný štěstí na posavu. Když zprůměruji své subjektivní a objektivní hodnocení, vychází přesný střed, tedy 5/10.