Cesta za snem
16 hráčů, 7 mužů, 3 žen, 6 obojetných
5 hodin , dnů , 2016
Autoři: Ambeřan David Maleček, Reinita Petra Lukačovičová, Maoren Julie Kovaříková, kbarca Barbora Kubantová
Skupiny: —
Cesta za snem je larp inspirovaný současnou uprchlickou krizí. Nestaví se na žádnou stranu, nechce nikoho přesvědčovat. Umožňuje hráčům prožít pár hodin v kůži těch, kteří utíkají ze své vlasti za svým snem. Pro někoho je tím snem luxusní život v bohaté zemi, pro někoho přežití. Ne všechny sny jsou mírumilovné a přátelské. Cesta je ale stejná pro všechny, plná neporozumění, strachu, nepohodlí a ústrků. Nikdo neví, zda na její konec dojdou všichni a zda svůj sen opravdu naleznou.
Autoři komorního larpu Cesta za snem využili osobních zkušeností i internetových zdrojů, aby připravili pro 16 hráčů situace, do kterých se promítají některé aspekty skutečných příběhů uprchlíků. Více než na příběhy postav klade larp důraz na prožitky a pocity uprchlíků.
12 celkem
Vaše hodnocení je: 0
Pro hodnocení se musíte přihlásit.
Cesta za snem není úplně klasický larp a ani se o to nesnaží. Úmyslně boří některá "zajetá pravidla larpu" a moc se s tím nepárá. Jde spíše o jakousi simulaci (napadá mě přirovnání s hrou "Konec dějin?", jen z druhé strany).
Není to hra, která by vám změnila názor a nebo život, není to hra, která by se o to ani snažila. Nečekejte žádné složité vztahy, ani temná tajemství vybublávající napovrch a nebo dokonce nečekanou pointu. A vlastně je skoro jedno, co za postavu hrajete.
Je to hra, která vám znechutí rajčatový protlak. Je to hra, která stojí za zahrání (bude-li se ještě někdy opakovat).
Betatest, přesto jsem si ze hry odnesl ty pocity, které chtěla sdělit. Jsem pochopitelně zvědavý nakolik se proměnila na základě zpětné vazby a rád si ji časem zopakuji, ale i v té neučesané hrubé podobě v zásadě fungovala.
Jak je patrné z komentářů, v centru pozornosti nestojí vzájemné konflikty postav, ale konflikt postav a systému, který nabírá až Kafkovsky absurdní rysy. Pro řadu hráčů proto bude hra spíše introspektivní záležitostí a nedočkají se velkých scén hodných vyprávění. Ale o to se Cesta za snem ani nesnaží – navzdory tématu zůstává civilní a pracuje s atmosférou a maličkostmi, protože na těch v některých chvílích opravdu záleží, pokud si člověk má udržet identitu.
Betatest 28. 2. 2016 / Šaka
Zatím jsem hrál pouze betatest, k hraní finální verze jsem se zatím nedostal (ale klidně bych si ji zahrál).
Cesta za snem je LARP, který pracuje maličko odlišně, než je běžné - zatímco jinde hrají prim příběhy postav a prostředí to spíš jen doplňuje, u Cesty za snem si troufnu tvrdit, že v je v hlavní roli prostředí a postavy spíše dotvářejí prožitek. I když se tu osobní dramata a pohnuté příběhy vyskytují, hlavními tématy je zde nepohodlí, bezmoc, neporozumění a strach, co s vámi a vašimi blízkými bude. Příběhy postav jsou stále výrazné, ale v první řadě připomínají, že to, co se děje, se děje vcelku obyčejným lidem.
Pokud bych měl zmínit nějakou výtku, tak to, že mi postava zcela nesedla - ale to ještě nemusí znamenat, že nebyla od betatestu upravena a už vůbec ne, že je špatně napsaná.
Naopak velmi dobře hodnotím způsob, kterým autoři pracují s hráči. Pocit bezmoci a nepohodlí je navozen neagresivně, a přeci velmi silně a uvěřitelně. Hra skutečně splňuje to, co hráčům slibuje: v rámci možností autentický prožitek uprchlíka prchajícího před válkou, včetně nesmyslné byrokracie a kulturní a jazykové bariéry, nic víc a ani nic míň. Dalším vlekým plusem je, že hra skutečně není agitkou a nepřiklání se k žádnému předem stanovenému názoru. Příběhoví uprchlíci skutečně nejsou ani samí andělé, ani samí ďáblové, ale spíš od každého trochu a většinou ani jedno z toho. V první řadě jsou to lidé.
Velmi solidních 8/10
Od téhle hry nečekejte, že vám změní život a začnete podporovat uprchlíky, o to se nesnaží. Co ale čekat můžete je poměrně nepříjemná hra, plná absurdit, bezmoci, nepochopení a malosti jedince v systému, která vás donutí si uvědomit, jak málo stačí, aby jedinec ztratil sám sebe.
Hra měla pár mušek, ale celkově se mi hodně líbila, v mých očích naprosto splnila to, o co se snažila. A i nějaké ty slzičky byly, a zdaleka ne jen moje.
Babí, 1. běh, 8/10