Odměna za skutky
8 hráčů, 5 mužů, 3 žen, 0 obojetných
3 hodin , 0 dnů , 2014
Autoři: Barbora Barbora Klapalová
Skupiny: —
Život nám dává přes cestu nelehké překážky. Někdy si ji tvoříme my sami, jindy jsou na nás házeny z našeho okolí. Ale ať už vznikly jakkoliv je pouze na nás zda se přes ně dostaneme a hlavně jak. K překonání překážek jsou různé možnosti, některé jsou sobecké, jiná spíše morální a jindy necháme jednat to zvíře v nás. To jak se zachováme, je čistě na nás. Svět funguje jako bumerang a pokud jsme jej hodili správně, každé rozhodnutí se nám může obloukem vrátit.
Co se vrátí Vám?
Komorní larp z doby těsně před koncem 2. světové války pro 8 lidí. Zachycuje různé pohledy na válku a především to, co je člověk schopen udělat když se k němu, nebo k jeho nejbližším, blíží smrt.
18 celkem
Vaše hodnocení je: 0
Pro hodnocení se musíte přihlásit.
Odměna za skutky je skvělý komorní larp. Mohl by být etalonem klasického designu komorních larpů, protože obsahuje vše, co je na klasickém komoráku dobré.
Co myslím tím klasickým designem?
1) Hra má jednotu místa a času. Jedna místnost a jeden večer.
2) Většina postav je mezi sebou provázána jak vztahově, tak informačně.
3) Každá postava udělala v minulosti něco, na co nemůže být hrdá a raději by, aby to zůstalo jejím temným tajemstvím.
4) Většina závažných událostí se odehrála v minulosti postav a jsou sepsány formou příběhů v textu postav. Značná část hry je pak o tom, že se odhalují tyto příběhy. Ve hře to pak obvykle vypadá tak, že postava udělá na téma řadu narážek, je dotázána a následně příběh převypráví.
5) Odvyprávěné příběhy vrhají nové světlo na postavy a mají dopad na vztahy postav ve hře. Samotný gameplay tak v podstatě spočívá ve vyprávění příběhů (v nějaké formě) a odehrávání vztahů a jejich proměn.
Důležité je, že v Odměně za skutky je těch příběhů dost, jsou zajímavé a baví vás je skládat ze střípků, které zaslechnete. Je to skvělá žánrovka - historické vztahové drama. Byl bych hrozně rád, kdyby podobných her vznikalo mnohem víc. Já bych si klidně dal každý týden jednu.
Odměna za skutky je komorní larp ze staré školy. Jedna místnost, všichni se nějak znají, každý má kvůli něčemu máslo na hlavě a je potřeba si to nějak vyříkat. Postavy jsou složené hlavně z negativních vztahů a událostí, takže pokud si rádi zakřičíte nebo zavzlykáte, materiálu je tam víc než dost, ale pokud fandíte spíš realistickým situacím, asi vám to může připadat přepálené. Dynamika hry docela funguje v tom, že rozhodnutí v jedněch linkách vede k posunu v jiných, což je na komorní prvotinu vlastně dobrý. Na ČSLD jsou hodnocení posunutá spíš nahoru, takže když řeknu že klikám 5, tak budu vypadat jako lidská zrůda, ale vlastně tím chci říct "v cajku larp, v cajku večer".
Některé larpy si nezaslouží zdlouhavé komentáře, protože jsou prostě skvělé. A odměna za skutky patří mezi ně. Perfektně rozepsané postavy a moc hezky propracovaný příběh, který naťukával ošklivá témata za období 2. světové války. Pro mě osobně klasická vztahovka, která měla jedno zásadní plus. SPOILER: Nevybírala jsem mezi muži, kdo je pro mojí postavu lepším člověkem. Vybírala jsem mezi dvěma muži, kdo je pro mě menší zlo, což bylo něco nového a tudíž perfektní zážitek.
Je pro mě hodně těžké něco napsat a přitom nic neprozradit a nevím jestli se mi to podaří, takže pokud máte pocit, že si i z drobností umíte spojit celý obraz, tak asi můj komentář raději nečtěte.
Celkově si myslím, že se jedná o hru, která je středně závislá na kvalitě hráčů a jejich ochotě pouštět se do konfliktů a vytahovat na sebe vzájemně špatné věci. Průběh se pak může tedy hodně lišit běh od běhu hodně tím, co kdo kdy a jak hlasitě do hry pustí. Což má výhody i nevýhody jako vždycky v tomhle typu larpu. Podkresové hudbě se daří hodně podpořit atmosféru a většina lidí na nšem běhu se i nějak snažila stylizovat do té doby a hlavně všechny tři holky jsme měly skvěle oblečené a upravené, takže to pomohlo úvodu do atmosféry.
Ze samotné hry si asi odnáším něco úplně jiného než většina ostatních hráčů, a to sice, že přemýšlím o psychicky nemocných lidech a jejich odpovědnosti za jejich činy. Tím spíš pokud do hry vstoupí psychofarmaka. To že já mám kontrolu prakticky neustále nad tím, co dělám a logicky tedy nesu odpovědnost za svoje skutky, nemusí znamenat, že můžu stejně hodnotit úplně každého asi. Je občas zajímavé dostat možnost vidět svět hodně jinou optikou, která mi nemusí být jako hráči vlastní ale tím spíš mi ukázat svět zase z jiné strany.
Závěrem asi jenom, že hru můžu doporučit, protože já jsem si jí užil a nemá žádné chyby, které by jí kazily.
Tento komorák je jeden z těch, co se mi na dlouho vryjí do paměti a ještě po několika měsících budu živě vzpomínat na to, co jsem v něm zažil. Velice dobře napsané, postava snadno zapamatovatelná a hlavně s možností si ji přizpůsobit sobě na míru. Oceňuji rekvizity, i velice přirozený způsob dostání informací do larpu v jeho průběhu.
Teď z trochu jiného soudku. Před začátkem jsem se klepal jako osika a na konci taktéž. Na začátku strachy a na konci dojetím. Už dlouho se mi nestalo, že bych hrál postavu, která by se mi skutečně dostala na kůži a současně byla v situaci, které se v životě snažím vyhnout obloukem. Přesto mi to nepřišlo nepříjemné, ba právě naopak. Umožnilo mi to pochopit řadu věcí v průběhu a v polovině larpu už jsem neměl problém naplno se ztotožnit s postavou. Pak už se člověk nezamýšlí nad tím co by ta postava v danou chvíli udělala, ale rovnou tak učiní.
Díky moc za nádherný zážitek, rozhodně 10/10.
P.S. Tímto bych chtěl poděkovat i spoluhráčům, neboť mají většinový podíl na celkovém pozitivním zážitku. :-)
Byl to můj druhý komorák a musím přiznat, že jsem se klepala ještě asi čtvrt hodiny po konci. Koncept byl tak akorát rozepsaný, tzn. měla jsem představu, kdo moje postava a ostatní lidé jsou, ale zůstala spousta prostoru pro vlastní interpretaci. Ani na chvíli jsem se nenudila, stále bylo co řešit a ostatní byli naprosto skvělí. Zajímalo by mě, jak to bude vypadat v podání jiné skupinky hráčů.
Děkuju za skvělý zážitek :-) 10/10
Tohle bylo vůbec poprvé, co jsem měl strach si jít zahrát komorák. Ale ne proto, že by to bylo špatně napsané, to právě naopak. Rozdělení postav ještě před larpem kvituju a tady obzvlášť, protože jsem po přečtení konceptu fakt potřeboval chvíli čas na vstřebání. Nakonec jsem se překonal a šel si to zahrát. A nelituju toho ani v nejmenším. Jednoduše pojaté prostředí, žádné zbytečné rekvizity, skvěle vybraná muzika do pozadí. A samotná hra se nikde nezasekávala, pořád bylo co řešit a případně si pláknout.
Jediné, čeho se trochu obávám, že tak jako každý larp, i tento stojí a padá na hráčích. Tady ovšem dvojnásobně a to z důvodu témat, které larp řeší. Myslím si, že tento larp je úžasný pro lidi, kteří se znají a ví, co si k sobě mohou dovolit. Nevím, jestli bych to chtěl hrát s někým, koho vidím poprvé.
Nicméně jak to říkám, vyznívá to jako hrozný bleed. Je pravda, že k tomu larp svádí a má pro to dost velký potenciál. Ač jsme se po skončení larpu shodli, že je to velmi emočně náročný larp, paradoxně jsme na sebe nekřičeli a ta opravdu tvrdá témata (např. znásilnění) se ve skutečnosti jen tak naťukávala, neboť to v konečném výsledku bylo tak nejlepší. Závěrem snad jen děkuju, že jsem si to mohl zahrát s kamarády a mohl tak prožít jeden z nejsilnějších larpů, co jsem kdy hrál. Dík Čuňáčku :-) 10/10