Hranice

12 hráčů, 5 mužů, 7 žen, 0 obojetných

4 hodin , 0 dnů , 2011

Autor fotografií : Veve, Dráče, Čiki

Sudetská vesnice zaklíněná mezi vrcholky Rychlebských hor. Zdálo by se, že čas na ni zcela zapomněl, ale i sem pronikají ozvuky doby, disharmonické akordy velkých změn. Ale co lidé? Jsou pořád stejní? Ohýbá je doba nebo si vlastní hranici pod sebou podpalujeme vždy sami? V osadě Hraničky žili Češi a Němci pospolu, co místní kronika pamatuje. Jediné dvě věci, na kterých totiž opravdu záleží jsou Bůh a grunt a ty jsou odvždycky stejné. “Cizáků” se místní straní, ale je jedno, jestli jde o přistěhovalce z té či oné strany hranice. Válka s tím vším ale navždycky zamíchala a nic už nebude jako dřív. Do událostí velkého světa se zcela přirozeně mísí malé, světské starosti a sousedské spory a nad tím vším visí hrozba tajemného žháře, který zapaluje místní usedlosti. Hranice je příběhem několika sedláků z pohraniční české vesnice mezi lety 1940-1950. Larp se odehrává ve třech částech, z nichž každá trvá tři čtvrtě hodiny a každá je zasazená do jiného časového období. Na hru není třeba se speciálně připravovat, je ale nutné vzít si venkovský kostým, který bude zapadat do kontextu hry. Cokoli od manšestráků a košile až po načančaný kroj sem zapadne. Vhledem k tématu hru výrazně doporučujeme hráčům od 18ti let.

7.8

61 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
LischaiPavel Gotthard 11.03.2015

Taky jsem hrál se zkušenými larpovými kmety a kmeticemi z pražské lumpenkavárny, takže všechno bylo lepší a zářivější, parádní neděle a vůbec.

Na Hranici je myslím vidět, že je to starší ale přesto solidní larp, který má lepší i horší místa.

Super je dělení dějství, které velmi (fakt velmi!) přirozeně a organicky mění akcent toho, které postavy jsou v danou chvíli vůdčí a které okrajové. To jsem ještě nikde neviděl a fuguje to na výbornou. Míň super je, že první dvě dějství končí vstupem lektora, takže moc nejdou hráčsky gradovat (není scéna, ke které by spěly: prostě jenom najednou hra přestane).

Ostatně vůbec zajímavé je, že se tvůrci dost cíleně vyhýbají emotivním scénám typu "nasedáme na vlak do koncentráku" a "odcházíme postřílet kolaboranty za stodolu", což hru usazuje do civilnější, méně prvoplánově emotivní polohy. Zvláštní rozhodnutí, docela proti trendu dnešních larpů - některé hráče potěší, jiné asi ne.

Postavy. Některé mi, jak píše Louda, taky přišly víc upozaděné (děti) a tématicky oddělené od hlavního proudu (jakože řeší něco jiného než zbytek hráčů), ale na konci se všichni hráči tvářili že dobrý, tak asi dobrý. Hodně se mi ale líbilo hladké rozdělování postav a to, jak byly napsané: stručně, jasně, k věci. Přesně tolik informací, kolik bylo potřeba, žádné romány o tom, jak voněla babiččina sukně.

Workshopy na dobové reálie a chování bych asi taky uvítal. Hodně kouzla hry je v tom, že je po změně dějství najednou všechno jinak a nezdravíte se Gruss Gott ale čest práci, což by se myslím hráčům hodilo vštípit

Celkově 7/10, spokojenost.

0
GenevieveAnna Vrr 09.03.2015

Hra se mi moc líbila. Dlouho jsem si ji chtěla zahrát a byla jsem hodně zvědavá, jak autoři pojmout nelehká témata českých dějin. A chopili se toho citlivě a zvládli to skvěle. Skupina pražské lumpenkavárny, se kterou jsem hrála, celou hru pozvedla ještě na vyšší level. Měla jsem krásnou postavu, kterou jsem prožívala. Narozdíl od Loudy oceňuju závěrečné workshopy (špatné slovo, nemám teď po ruce lepší), přišly mi na místě a věřím, že to pomohlo spoustě hráčů si něco uvědomit. 

Co bych ráda vyzdvihla je fakt, že postavy byly hrozně lidské, uvěřitelné. Určitě to bylo i tím, že byly skvěle zahrané, ale přišly mi báječně... no lidské :-).

 

0
NilwineKatka Hubená 09.03.2015

Super hra, hodně pěkně zpracované téma, velmi lidské postavy a zajímavá forma - za mě naprostá spokojenost. Přes obavy z postavy, která se mi na začátku zdála trochu jednostranná a nepříliš zapojená do děje, se vyklubala jedna z nejlepších rolí ve hře, která mi ohromně sedla a fakt jsem si ji užila. Vývoj doby, událostí i jednotlivých postav se mi zdál naprosto uvěřitelný a o to silnější. Navíc bezvadná parta spoluhráčů-lumpenkavárníků mi zážitek samozřejmě ještě trochu vylepšila. Hra by si možná zasloužila trošku ucelenější intro, jak už řekl soudruh Louda, ale naopak zpětná vazba mi přišla fajn. Trošku mě rušily přestávky mezi dějstvími, kde se vypadávalo z rolí i atmosféry, ale to je vážně drobný detail, se kterým se stejně asi nedá nic dělat. Celkově 8/10, fakt se mi to líbilo.

0
LoudaJiří Rosol 08.03.2015

Parádní hra. Možná to bylo elitní skupinou pražské lumpenkavárny, ze které se skládali mí spoluhráči, nebo snad tím že jsem dostal postavu která mi absolutně vyhovovala, ale bavil jsem se skvěle a prakticky neustále. Hře výrazně prospívá rozdělení do tří dějinných bloků, které svižně plynou a než se člověk naděje tak jsou za ním. Průběžný vývoj postavy se mi líbil, stejně tak i zasazení hry jako takové. Celkem nemám co bych zkritizoval, snad jen některé postavy mi přišlo že se do hry zapojují o něco méně (hlavně ty "mladší") a myslím že by hře prospěla trochu propracovanější příprava a úvod, tak aby se hráči lépe vcítili do doby a mentality. Naopak zpětnou vazbu po hře vnímám jako nadbytečnou.

0
KamilKamil Buchtík 13.04.2014

Hranice je skvělou komorní ilustrací českých dějin, na které mne nejvíce mrzí, že jsem si ji nemohl zahrát v rámci celé zážitkovky, která by hře dodala ještě další rozměr (a kontext). Velmi oceňuji příběh v pozadí, který vyvrcholí v poslední scéně, ale je ve hře přítomen celou dobu. Za zamyšlení pro budoucí organizátory takto designovaných her pak stojí, jak se vypořádat s tím, že hráči mohou v relativně volných scénách vytvořit svévolně události (svatby, dohody apod.), s kterými pak další scény pochopitelně nepočítají a mohou naopak popisovat úplný opak.

0
LVViktor Zemene 05.11.2013

Hranice pro me byla asi nejlepsi hra Larpvikendu 9 v Brne, prostory odpovidaly prostredi hry a spoluhraci uzasni. Ocenuji rozdeleni na tri sceny podle casovych obdobi, ktere zdurazni absurditu doby. Hra pro me byla silna zejmena svym tematem a jeho dobrym zvladnutim.

0
LothVeronika Frankovská 03.11.2013

Zaujímavý zážitok. Nedokázala som sa vcítiť do postavy tak, ako som chcela, ale zato som sa dostala do argumentačných bodov a pozícii, ktoré by som sama od seba nečakala. A začali mi dávať zmysel veci, z dobového uhla pohľadu, ktorým som nikdy nerozumela či nechcela rozumieť.

7/10

0
LucieLucie Chlumská 07.08.2013

Hranice je dobrý larp o těžké době. Souhlasím s Arwi a Feain, že je tady dost důležité, aby všichni dokázali zahrát negativní role, nebáli se uplatňovat princip kolektivní viny a vůbec hráli tak, že neví, jak to vlastně celé dopadne. U nás se to tenkrát vážně povedlo (stejný běh jako Arwi, Maník). Z Hranice jsem si tak odnesla (z hráčského pohledu) pěkný  zážitek, i když mně nijak výrazně emočně nezasáhla  (zřejmě kvůli děleným scénám).
Trochu problém ve hře způsobují informace mezi scénami, kde ne vždy je všechno potřebné, zasloužilo by si to revizi. Další binec způsobuje, když se hráči zachovají proti tomu, co mají v informacích, což pak někdy nesedí k začátku další scény.
To jsou z mého pohledu jen drobnosti, Hranici každopádně doporučuji k zahrání. 9/10

0
DrirrFilip Appl 23.04.2013

Hra, která zdařile využívá silných historických témat a je poměrně dost závislá na hráčském vkladu (není moc blbuvzdorná). V mém běhu byli hráči skvělí, a proto si odnáším silný zážitek. Silný byl i přesto, že jsem hrál vlastně zápornou postavu, jejíž vnitřní pochody je zpravidla těžší prožívat. Přesto se podařilo a já si vyloženě užil především druhou část, kdy jsem se i sám sebe snažil přesvědčit, že to, co jsem dělal za války, bylo ospravedlnitelné. Rozhodně šlo o jednu z nejsilnějších her, co jsem zatím hrál. Na úplnou špici se nedostane především kvůli občasným nesedícím návaznostem a nevyváženosti postav ( některé byly trochu mimo celé dění, změna postavy ve třetí části hráče asi taky nepotěšila). Celkově ale opravdu vynikající hra, kterou doporučuji hlavně těm, které zajímá daná doba a skutečné problémy s ní spjaté. 8,5/10

0
BednyJosef Bednář 24.02.2013

Prostředí a forma larpu mi přišla velice pěkná. Dobře se mi hrálo a hru jsem si užil - je v ní dost emotivních chvil, které se, podle mě, dotkly všech. Jen mi přišlo, že když už jsem měl možnost volby, tak se moje rozhodnutí ve hře moc neprojevilo.