Fat man down
8 hráčů, 0 mužů, 0 žen, 8 obojetných
4 hodin , 0 dnů , 2009
Autoři: Frederik Frederik Berg Olsen
Skupiny: —
Fat Man Down je hra o tom, jak se chovat k lidem správně. Bez ohledu na barvu jejich pleti, etnikum, etické nebo politické postoje. Bez ohledu na jejich váhu.
V roce 2006 jsem pracoval na vzdělávací hře o výživě. Bylo to v době, kdy se v médiích hodně diskutovalo o obezitě. Nedostatek pohybu, změněné stravovací návyky a příliš mnoho kalorií denně… Ale to není smysl Fat Man Down. Fat Man Down je o negativním postoji vůči lidem s nadváhou.
Média tehdy bouřila, „tlustí lidé stojí naši společnost x milionů dolarů ročně,“ nebo „tlustí lidé zabírají příliš mnoho prostoru v letadlech.“ Takové byly novinové titulky, které jste mohli vidět. Často bylo pro obézní osoby nemožné získat práci, uspokojivý sociální život, nebo dokonce vzdělání, které si přály. Váha není indikátorem dovedností, charakteru nebo inteligence, ale často je na ni tak nahlíženo skrze vox populi.
Fat Man Down má poukázat na tento pochybný postoj a nechat hráče pochopit tu nespravedlnost. Nesnažím se nikoho bránit, hlásat určité stravovací návyky nebo tolerovat obezitu.
34 celkem
Vaše hodnocení je: 0
Pro hodnocení se musíte přihlásit.
Hre dávam 8/10, hlavne pretože mi ponúkla veľmi špecifický herný a emotívny zážitok. Hra bola miestami zlá až neúprosná, presne tak ako život sám. Bolo by skvelé, keby podobných jeepov bolo v ponuke viac.
Jedná se o larp, který má nabídnout spíš otevření otázky než nějaký příběh. Jde spíš o určitou filosofii než vyprávění si příběhu. Jedná se o hru, o které si člověk opravdu nesmí asi nic zjišťovat předem pokud si jí chce opravdu užít.
Pro mě to byl zajímavý zážitek se zajímavou zpětnou vazbou a podle všeho bylo vlastně moc dobré, že byla přítomná psychiatrička pro řešení jakýchkoliv problémů, které můžou u hráčů nastat. Já jsem rád, že jsem si Fat man down zahrál, protože to byl určitě zajímavý zážitek, který mi umožnil si nad hodně věcmi zamyslet a nějaké věci si trochu v hlavě ještě víc srovnat.
A víc, než to, jak jako lidé umíme být zlí, mě dostalo, jak umíme být lhostejní. A to i když se ubližuje člověku, kterého mám ráda.
Za sílu našeho běhu díky skvělému uvaděči a Fatmanovi.
Mě hra (oproti očekávání) bavila – byla intenzivní a nenudila jsem se ani chvíli.
To nejsilnější, co jsem si odnesla, jsem si uvědomila až nějakou chvíli po odchodu z místa – sebeodhalení, které mě vyděsilo, zhnusilo a snad učinilo lepším člověkem. ^_^
Prozrazení nejsilnějich zážitů by bylo spoilerem, ale objevily se v našem běhu okamžiky, kdy jsme se všichni zarazili a nevěděli jsme, jestli pokračovat dále.