Epizody z cest

Žánrově letní road movie komedie o cestování. Jde o sandboxovou hru s velkým podílem transparentnosti. Hráči stráví jeden celý den workshopy, při kterých si na základě organizátory předvybraných skupin dovytvářejí příběh a charaktery svých postav. Takto vytvořený koncept si hráči odehrají následující víkend.

Hra cílí na prožitky a situace, které vznikají na cestách. Od začátku hráče vybízí k tomu, aby jim šli naproti a nebáli se vystoupit trochu ze své komfortní zóny. Rovněž se ve hře objevuje, byť velmi volně a řídce, specifická podivnost kraje. Ta také generuje hráčům zajímavé zážitky.

3 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
ČikiPetr Kuběnský 16.08.2020

Přiznám se, že mám pro civilní hry velkou slabost. A taky mám rád vandry, stopování a pivo. Takže dostat to v jednom balíčku je pro mě půl receptu na skvělej larp. Dělat dobrej sandbox není vůbec tak jednoduchý, jak to vypadá. Primárně jde o to, najít ten správnej poměr mezi mantinely, který hráčům dát musíte, aby hra běžela tím směrem, kterým chcete, dostatečnou volností a mechanismy, kterýma podpoříte feeling a vyznění. A organizátoři Epizod tohle zvládli. Díky čemu? 1) Hráči si můžou vybrat skupinku, čímž si můžete už od začátku určit, jaký styl hry vás baví a jaký vám vyhovuje. Přiznám se, že kdybych musel jít v kůži nerda po stopách Kingdom Come nebo nahánět magii coby antropolog, asi bych nevytáhl paty z domu. Ale to je právě to super - někomu to bude naopak vyhovovat a na takovém settingu si ujede. 2) Jasnej mantinel určují zastávky po cestě, což umožňuje skupinám, aby se měly k čemu vztahovat a svoje dobrodružství jim přizpůsobily. 3) Character sheet ve stylu dračáku je nejen pěknej nerdy easter egg, ale zároveň celkem pěkně funguje, aby postava, kterou si hráč tvoří nebyla plochá. 4) Opravdu brilantní, byť úplně jednoduchej, nápad je dát každé skupině náladovej graf - kterej funguje jako pomůcka pro předpřípravu dějového oblouku. Pokud vím, že v sobotu dopoledne má být moje skupina na absolutním low svých vztahů a nálady, tak jasně vím, že musíme vymyslet způsob, jak toho dosáhnout, aby to v příběhu dávalo smysl.

A teď nějaký plusy navrch:
+ Road movie styl. To má dvě roviny. První je, že se člověk nemusí nikam hnát. Těch pět míst není natolik svazujících, aby člověk musel pořád chvátat kupředu - a atmosféra takovýho toho zevlingu a náhodnejch konverzací o ničem mě hrozně baví. Druhá je pomoc při cestování: Když už někde stojíte dlouho, nabere vás někdo z orgů jako CPčko. A když už vás potřetí vezme ten stejnej týpek, tak to fakt má takovej ten magicko-realistickej švuňk.
+ Párty ve hře. Tohle byl za mě vůbec ten nejlepší nápad. Jednak se konečně sejdou všechny skupiny - a ty interakce mezi nima stojej za to. Jednak jsou tam vaši kámiči z reálnýho života, který ale vaše postava nezná a kteří pomůžou vytvořit tu iluzi, že jste na malým festiválku (tohle kouzlo by dvacet hráčů prostě neudělalo. Večer je prostě skvělej odvaz - chlastáte, pogujete pod pódiem, jdete na noční koupačku a děláte strašlivý věci, po kterých vás bude ráno bolet hlava (a jak ukázala Příliš krátká neděle, kocovina je skvělej start pro herní den).
+ Lokace. Posázaví je prostě magický, ať chcete, nebo ne. Ty dobrodružství se tam dělaj sami. Zvlášť když víte, že jim máte jít aktivně naproti. A nevím, jak místa ostatních skupin, ale ty naše byly opravdu hodně pěkný.

Minusy se mi hledaj vlastně docela těžko. Snad jen předherní workshop mohl být trochu delší. Sice jsme si zvládli dotvořit dějovou kostru, ale neměli jsme dost prostoru, abychom si vytvořili nějaký hlubší vztahy mezi postavama. A teda taky se ukázalo, že únava druhýho dne se na nás podepsala a trochu se začal smývat rozdíl mezi postavami a hráči (ale to můžou tvůrci sotva ovlivnit).

Nedokážu mluvit za jiný skupiny, ale hru v Partě jsem si hrozně užil. Mělo to ten správnej mix komedie a (melo)dramatu. Mělo to léto, koupání, bláznivost a srdíčko. Jeďte na to!