Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2013]
Další ročník tradičního larpu Pán Prstenů na motivy knih J.R.R. Tolkiena.
Po odchodu loňského organizačního teamu se kormidla letos chopil (až na jednu jedinou výjimku) nový organizátorské uskupení.
Příběhem pro letošní ročník bylo drancování Rohanských plání a ochrana jedné Rohirské vesnice a jejich obyvatel.
Více informací na http://panprstenu.cz
4.8
30 celkem
Vaše hodnocení je: 0
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Pro hodnocení se musíte přihlásit.
Podobné larpy
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2013] (2013)
- Ledová země [2013] (2013)
- Bitva u Povodí (2013)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2010] (2010)
- Mellongard 2007 (2007)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2011] (2011)
- Posel boží (2005) - Návrat starých bohů (2005)
- Bitva pěti armád [B5A, 2004] (2004)
- Mellongard 2006 (2006)
Události
Larpy autorů
- Trinity: Pardubický incident (2008)
- Warhammer 2008 (2008)
- Warhammer 2010 (2010)
- Warhammer 2009 (2009)
- Posel boží (2004) - Velká válka (2004)
- Posel boží (2006) - Nové pořádky (2006)
- Posel boží (2005) - Návrat starých bohů (2005)
- Posel boží (2007) - Dědictví (2007)
- Předvečer zimy [2009] - Barbaři přicházejí (2009)
- Malé PP (2018)
- Bitva o Tonkel (2012)
- Malý Pán Prstenů [2019] (2019)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2019] (2019)
- Malý Pán Prstenů [2019] (2019)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2018] (2018)
- Stíny Arnoru 2014 (2014)
- Stíny Arnoru 2013 (2013)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2013] (2013)
- Úsvit jara [2012] - Poslední střet (2012)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2016] (2016)
- Posel boží (2008) - Ti, co vládnou (2008)
- Bitva u Povodí (2013)
- Star Crime (2011)
- Vojenská čest (2011)
- Svobodný přístav [2013] - Ráj na zemi (2013)
- Příběhy divokých planet 2018 (Firefly) (2018)
- Příběhy Vikingů (2019)
- Úsvit jara [2011] - In nomine dei (2011)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2012] (2012)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2015] (2015)
- Posel boží [2011]: Svobodný přístav (2012)
- Posel boží (2009) - Přežití (2009)
- Ledová země [2013] (2013)
- Střepy Abeiru: Stezky padlých (2015)
- Úsvit jara [2010] (2010)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2010] (2010)
- Spící les [2015] - Jménem trůnu a chrámu (2015)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2011] (2011)
- Spící les [2014] - V tom roce pitomém (2014)
- Svobodný přístav [2012] - Narozeniny císařovny (2012)
- Střepy Abeiru: Krkavčí citadela (2013)
- Pán Prstenů - Bitva o Středozem [2017] (2017)
Taky je třeba říct, že bych to nepsal, kdyby mě o to nepoprosil jeden z organizátorů.
No, a taky by bylo třeba říct, že jsem do toho nešel s častým "bez Mani a Skicy to bude naprd". Loni jsem oceňoval odvahu, ale provedení se mi v mnoha věcech nepozdávalo, takže jsem se těšil jak se s tím popere nový tým.
Co bych rád řekl jako plusy?
+ čisté záchody
+ mobilní hospoda – tak nějak si představuju ideál, jak má fungovat
+ nasazení hráčů. Vidět nejen moje kluky a holky, ale i všechny další armády a hlavně Orthank do toho jít a šlapat jak to šlo, to bylo super.
+ panovníci na obou stranách co jsem měl možnost potkat – super. Měl jsem i pocit, že armády ví maximum co mají, jsou zmotivované a hrají tu hru tak nějak hezky. Obzvláštní hrdinové jsou pro mě RedDwarf a Mersos za to, že vzali malé hloučky hráčů a dali jim zábavu. Super kluci!
+ měl jsem k ruce boží armádu. Super kluci, super lidi, výtečný Newman i Pallando.
+ málem jsem se usmál k smrti když jsem viděl vzorové zbraně a jejich ceny, vynikající tragikomická tečka.
Minusy
- místo. Říkám to podruhé – to místo je sice docela hezký, ale to jak s ním je pracováno vůbec neopodstatňuje ty přidružené těžkosti. Když si projedu střety které jsme hráli, tak louku, louku s kopřivama a cestu po které jezdí auta asi najdu i jinde. Jestli to tam chcete držet, přistupte k němu inovativně.
- ranní čekání. Vstávat brzo, abych mohl dlouho čekat v kostýmu a pak poslouchat úmorně dlouhou úvodní přednášku, to mi sil nepřidalo.
- komunikace mezi organizátory, Posly část jedna: ne úplně dobré pokyny. Když přišel pokyn "posuňte armády dvacet metrů do ďolíku, aby jste museli lézt do kopce a měli to dál k vodě" (nebo to mělo i jinej účel?), tak jsem byl chvíli zmatený co to má znamenat.
- komunikace mezi organizátory, část dva: organizátoři by se neměli na místě před sebou hádat a vydávat protichůdné pokyny. Těch příležitostí kdy se to stalo bylo více a nepůsobí to hezky.
- komunikace mezi organizátory a hráči, část tři: dvojznačnost výkladů a očerňování hráčů. Pokud se během jedné chvíle dovím, že čekáme na Rhun protože jsou líný a pak je potkám a oni mi říkají, že jim organizátor zakázal vyrazit, tak to není dobře a někde se tam děje nehezká věc.
- nezáměrné prostoje: neuvěřitelná nálož úplně zbytečného marnění si. Po každém střetu se čekalo alespoň patnáct minut na NĚCO. Když se k tomu pak přičetly velké plánované pauzy, energie mizela velmi rychle. Za jednoznačně nejhorší tady považuji rozhodnutí "30 minut zevlení před závěrečkou". Všichni si počekali dost i před tím, odbojovat to a jít domů by bylo méně únavné a v důsledku méně nebezpečné...
- koncepce armád a jejich nasazování proti sobě. Když mám některé armády hrozně slabé, tak to schovám do počtu. Ale ne přece tak, že spojím jednu slabou a jednu normální a nechám je hrát většinu hry spolu! Proč tam nebyly kromě závěrečky žádné polní bitvy (a pak ta závěrečka byla zábavná hlavně díky svojí masovosti)? Proč jsme museli být 4x spojeni s Orthankem, 2x sami a 2x s Rhunem, který jednou nedošel? Proč jsme si po boku Morie a Dol Gulduru zabojovali až v závěrečce?
- obsah scénářů: kromě úvodního drancování vesničanů to bylo vždy jen "jděte a vytlučte se, tak nějak". Kdyby to byly rychlé střety, tak mohou být trochu stejné. Kdyby jich bylo fakt hodně, mohou se opakovat. Tohle ale bylo dost nezajímavé a třeba říct, že i loni se mi to líbilo více.
- příběh byl velmi malé minus. Ten náš absentoval, motivace byli na úrovni "někdo tam někam šel" a "chceš někoho zbít". Proč ne, když je tam dost akce. Té tam ale dost nebylo. Naštěstí jsme si s dávkou přísnosti a popkulturních referencí ve hře stačili.
- počet střetů a jejich propojení. Proč jsme museli po střetu o Boromira a hobity obejít většinu území abychom se vrátili zadem? Abychom nepotkali světlé armády? To se stejně stalo...Proč bylo střetů tak hrozně málo a byli tak krátké? Většina jich byla nastavena po dohodě s druhým panovníkem že se ještě zbijeme, ať se něco stane...když jedu na bitvu, chci bojovat. Je pravda, že tady nebylo chození dominantní. O dost ho předčilo čekání.
- komunikace s hráči před akci. Tohle bylo úplně tristní. Kromě toho, že se tam nepovedlo přes tejden na facebook vyvěsit že se celá jedna armáda stihla přesunout na druhou stranu a celkově tam byly dlouhé chvíle neaktivity, tak to se fakt neřeší tak, že o víkendu zaspamujete stránku tisícem statusů o ničem, s vtípky které hráče mohou i docela urážet. To, že celé stránky jsou psané trochu nepřátelským tónem někdo zmiňoval, mě se zdá v normě. Nekomentuju ani kauzu s veteránskými zbraněmi – myslím, že jí Maňa trošinku vyvolal, ale reakce týmu byla rozhodně neadekvátní. Tohle ne.
- hlášky na téma "děláme to poprvé". Ne, ne a ne. Za prvé, zkušenosti se dají získat i tím, že se někoho zeptáte. Za druhé a to je třeba zdůraznit, je to několikátá hra kterou děláte pod touhle značkou. To, že se obměnil tým je věc, která může přinést drobné nepohodlí, sem tam zádrhel nebo cokoliv, ale ne tohleto.
Celkově: loni jsem byl zklamán rozdílem mezi ambicí a realitou. Letos jsem neměl žádná velká očekávání, ale dělal jsem maximum pro to aby ta akce byla pro všechny kterým jsem mohl pomoct dobrá.
A přesto jsem byl velmi, velmi zklamán. ALE – někomu se ta hra líbila, párty byla dobrá, lidé skvělí. Věřím, že zkušenosti z této akce využijete pro svou další činnost.
Samotná bitva mi víc připomínala pochodové cvičení a byl jsem velmi šťastný, že jsem se rozhodl jet bez netývané kroužkovky, protože bych pravděpodobně v půlce dne padnul vyčerpáním a horkem a přitom vlastně skoro zbytečně, protože střety byly příjemně korektní bez problémů a víceméně jsem si během nich id odpočinul oproti přesunům mezi nimi. Můj osobní dojem je, že tak dlouhé přesuny byly kvůli velkému množství armád, které se ideálně neměly mimo střety potkávat, což se ne vždycky i tak povedlo. Nemluvím o bázi světlé, kde jsem velmi šťastný, že jsem ani jednou nebyl, protože byla někde nesmyslně daleko a nebylo potřeba tam ani jednou jít. Mám celkově pocit, že armád bylo až moc a spíš než že bych měl pocit, že to něco přináší do hry pozitivního, tak to způsobovalo hodně zmatků a organizačních řešení.
Jako člověk navlečený v pořádném prošívání a v přilbě a s mandlí musím říct, že pauzy většinou měly pro mě dobrou délku, ale já v tom horku do sebe nalil pět litrů vody, abych se udržel v chodu. Jenom teda konec, kdy se zahodil quest a čekalo se hrozně moc dlouho než začne závěrečka, která pro mě byla nejlepší bitvou celého dne, protože dobrý terén a bojové štěstí se přelévalo různorodě a nebyla to taková vyvražďovačka nepřátel jako jinak celý den s Gondorem, který byl nejpočetnější a měl největší plochu štítů a nebál se štítů využít, takže jenom s Morií jsme si do té doby užili vyrovnaný boj, ale v tak špatném terénu, že to bylo o zranění. Zase se tam ukázalo, že jsme tam na obou stranách rozumní lidé pod maskami všeho, takže tam k žádnému zranění naštěstí nedošlo.
Celkově jsem z akce spíš zklamaný, protože jsem čekal víc. Mám zbytečně ušlapané nohy. Ale bylo to fajn celkově, i když se dá najít hodně chyb, tak akce celkově prostě proběhla a nějak se zvládlo opravovat problémy za chodu akce, což je pozitivní. Ale i tak nemůžu víc než 6/10