Salon Moravia

10 hráčů, 0 mužů, 10 žen, 0 obojetných

8 hodin , 0 dnů , 2012

Web: http://www.pojd.name/salon/

Autor fotografií : Michal Kára

Salon Moravia je komorní larp pro ženy. Jeho děj se odehrává v Brně, v luxusním pánském salonu na přelomu třicátých a čtyřicátých let, tj. během 2.světové války a protektorátu. Cílem hry je zprostředkovat bezmoc žen na samotném dně společenského žebříčku, navodit hráčkám iluzi šílené válečné doby a postavit je před dilemata, která při snaze o přežití své, či svých blízkých, často ani nemohou mít plně morální řešení. Součástí hry je drobná detektivní zápletka.

Ačkoliv je hra pouze pro dámy, počet mužských CP značně převyšuje počet hráček, z důvodů snazšího rozlišení rolí a intenzivnějšího zážitku pro hráčky. Pánové do Salonu chodí zejména za příjemnou konverzací s děvčaty a s ostatními návštěvníky, za odpočinkem od každodenního shonu a starostí, Salon je místem pro potkávání elit, nikoliv jen vykřičeným domem. Téma prostituce není zvoleno pro svou lascivnost, spíše pro svou symbolickou nízkost, kdy je prostitutka osobou na naprostém dně společenského žebříčku, zároveň je však tato luxusní společnice obklopena jistou aurou pozlátka a přepychu.

V různorodosti zaměstnankyň Salonu se zrcadlí i rozmanitost obyvatel tehdejšího Brna (a celé republiky), ať už jde o jejich národnost (Češky, Němky, Slovenky, židovky), vzdělání (od negramotných až po ženy s reálným gymnasiem a třeba obchodnickými zkušenostmi), sociální pozici (chudá děvčata z vesnic i dámy původem z dobrých městských rodin), či politické přesvědčení (od naprostého nezájmu a nepochopení až po nadšené přesvědčení pro ideje národního socialismu či komunistickou myšlenku). Hra mimo jiné umožňuje nahlédnout dějiny očima těch, kteří se, ať už z důvodů hluboce zakořeněné nenávisti, pomýlené ideologie či z nešťastné schody okolností, ocitli na špatné straně barikády.

Hra je výpravná a její důležitou součástí jsou kostýmy, velké množství rekvizit, dobová hudba a zejména pak stylové místo konání (V minulosti například Salon Daguerre na ulici Slovákova v Brně nebo villa Austerlitz ve Slavkově).

1. běh (17.11.2012) byl spíše beta testem a kladl velký důraz na detektivní zápletku.

2. běh (2.2.2013) se od prvního výrazně lišil, přesto byl stále značně nedokonalý. Detektivní zápletka byla upozaděna na úkor historických a psychologických témat.

Ve 3. běhu (16.11.2013) se postavy, díky posile organizátorského týmu o Anežku Anýsku Müllerovou, dočkaly detailního propracování, dějové linky byly důkladněji propleteny a domyšleny, a hra se přiblížila své finální podobě.

Poslední běh (22.11.2014) byl svou intenzitou a propracovaností vrcholem salonové série.

8.9

31 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
GenevieveAnna Vrr 18.12.2014

IV. běh - Anna Běhounková

Salon zpracovává náročné a složité téma. Pro mě opravdu moc hezkým způsobem. Na tomhle larpu jsem si opravdu sáhla na dno. 

Jsem ráda, že se někdo odhodlal k tomu, aby zpracoval téma druhé světové války v takovémhle formátu. Je na tom znát opravdu velké množství práce a zároveň citlivému přístupu k celému tématu. Také se mi líbí, že postavy nestraní jedné straně konfliktu, ale promítnou se tam opravdu snad všechny možné zájmové či názorové strany, které si dokážete představit. Pro mě to byla hodně silná část hry, kdy jsem viděla svoji dobrou kamarádku říkat věci, se kterými hrubě nesouhlasím (a vím, že ona taky) tak přesvědčivě, že mě to málem položilo.

Přesto bych vytkla pár věcí. Hře by neuškodilo, kdyby se dámy sešly už večer předtím. Rámcově podobně jako byl Skoro Rassvět. Tedy sejít se v pátek večer, nějaké předherní workshopy, klidně pustit filmy, odbýt nějaké věci, které si myslím, že by pomohly (historické workshopy, nějaké povídání o době a smýšlení atp. Ráno by bylo dost času na přípravu účesu, líčení a tak podobně. Takhle jsme na to měly ani ne hodinku a vstávaly jsme dost brzo. Což je jakoby v pohodě, ale ne nutné :-). No a hlavně... po hře je nutná, nezbytně nutná psychická hygiena. chápu, že na našem běhu byly problémy s prostorem, které byly naprosto geniálně vyřešené v závěru, ale souviselo s tím, že jsme musely docela brzy odjet. A po takhle náročné hře jsou prostě závěrečné aktivity na vystoupení z role nutně potřeba. Neškodilo by taky nechat dámy vyplnit dotazník (resp. jeho část o kontaktu) ještě jednou krátce před hrou. Mě to třeba nenapadlo, ale mohlo se za dobu od vyplnění dotazníku leccos změnit. 

Moc se mi líbil systém CP. Hra je určená jenom pro dámy, ale přesto je přítomno poměrně hodně mužů, kteří hru hrajou pro hráčky a přesto, alespoň dle jejich reakcí, si ji i oni opravdu užijí. Stejně tak je pro mě poměrně zajímavým prvkem velká skriptovanost. Mě to osobně nevadí, soustředím se na prožívání příběhu a jsem spokojená, v určité fázi jsem zjistila, že konec té postavy neovlivním a rozhodně mi to v ničem nevadilo, ta hra je takhle nastavená a nějak funguje, takže jsem s tím byla srozuměná. 

Suma sumárum. Hra na mě hodně zapůsobila. Některé detaily jsou naprosto skvělé a hrála jsem úžasnou postavu. Když jsem ji prvně četla, tak mi to nepřišlo, ale po hře si myslím, že jsem nemohla dostat lepší :-). Za mě 9/10. 

 

0
KateřinaKateřina Midori 29.11.2014

Salon Moravia je jedinečný larp a jsem velmi vděčná, že jsem se mohla zůčastnit IV. běhu ve Ville Austerlitz.
Velmi oceňuji přístup organizátorů před hrou, zavčasu jsme dostaly své role a mohly jsme cokoli konzultovat a v tajné skupině na FB jsme dostávaly užitečné tipy jak na kostým, makeup a vlasy, takže jsem byla ušetřena tradičního výzkumu a sjíždění blogů a tutoriálů  :) A také pomohly odkazy na užitečné články na wiki, co si budeme vykládat, znám spíš data konferencí a vojenských operací a o každodenním životě v protektorátu jsem toho tolik nevěděla.
Předherní workshopy byly stručné a shrnuly vše podstatné: dobové reálie, zvyklosti života v Salonu a co dělat s pány na pokojích :) Plynutí času bylo dobře vyjádřeno gongem, který byl dost slyšitelný i dole o patro níž, kde byly pokojíky. A několikrát jsem využila kouknutí na kalendář s aktuálním rokem.
Hra samotná je velmi dobře vymyšlená, celou dobu jsem cítila, že rozhodnutí jsou na mě, že mám možnost volby a že mě nic nikam násilím organizátorsky nemanipuluje a přesto můj příběh dostali tam, kam potřebovali. Pokud mohu soudit, tak každá hráčka měla plný a intenzivní příběh, každá byla hlavní hrdinkou, která měla dost co dělat a zakoušela svá hoře. K tomu zcela zásadně přispěla CP, kterých bylo víc než hráček a většina hrála v průběhu času více rolí, což bylo vyjádřeno velmi odlišným kostýmem i roleplayem. Většina konfliktů a problémů ve hře se tak neodehrává mezi hráčkami, ale z nutnosti reagovat na vnější vstupy (projev v radiu, dopisy a linky s CP) což ale působilo velmi přirozeně. Tím, že jsou role hráček rozmanité, ale nikdy nedošlo k tomu, že bychom byly jednotné stádo reagující stejně. Jak již psala Mivka, práce CP zde byla špičková.
Zásadní roli tu mělo podporování rodiny, antisemitismus a národnostní nesnášenlivost obecně, vina, výčitky, kolaborace i osobní statečnost a přetvářka. To vše zahaléné v hávu skutečně dechberoucí výpravy, která ve mně od začátku vyvolávala pocit, že se spíš jedná o natáčení historického filmu od HBO než o larp. U všech historických larpů co jsem hrála, jsem cítila určitou stylizaci, která vždy připomínala, že prostředí i kostýmy jsou jen jako. Tady ne, vše bylo v mých očích dovedeno k dokonalosti: luxusní vila, kostýmy hráček i návštěvníků Salonu, dobová hudba, rekvizity i množství bublinek a dalšího alkoholu.
Příběhy dívek v Salonu jsou velmi silné i smutné, hra je skvěle gradovaná a cílená na silný prožitek , který donutí o hře a o válečných událostech ještě dlouho přemýšlet.
Z larpů co jsem hrála se nejvíce podobá Skoro Rasvetu, myslím, že se bude líbit stejnému typu hráčů.
Díky povídání s Mivkou jsem nečekala organizovanou poherní reflexi a svůj bleed hned po hře jsem vyřešila značným množstvím alkoholu, čímž se mi povedlo odsunout největší smutky až na další den. Upřímě si to ale nedovedu představit ani kdybychom v té vile bývali směli zůstat déle, sedět v kroužku a povídat si o tom, co se stalo, by mi v té chvíli přišlo úplně mimo. Na večerní afterparty byla možnost si s orgy probrat a pokud vím, tak toho některé využily. Já jsem velmi vděčná za možnost si o svých prožitcích pokecat s Radimem po FB pár dní po hře.
Slovo závěrem: Hra předčila všechna má očekávání, děkuji. 10/10
Jo a ještě chci vyzdvihnout práci fotografa, během hry jsme o něm prakticky nevěděli, zrkrátka byl součástí toho všecho naprosto přřirozeně. Michal Kára skvělé fotky zpracoval a upravil v rekordním čase :)

0
ŠuhinkaIvana Šuhajdová 29.11.2014

10/10

Hrán IV. běh jako Markéta Schwarcová

Poměrně dlouze (na své poměry) jsem čekala, než budu schopná napsat komentář k téhle hře.

Salon Moravia je syrový, zlý, emočně nabitý larp, kde ani na vteřinu není okamžik, kdy byste nevěděli, co dělat. Stejně jako Katka bych ho přiřadila k larpu Skoro Rassvět až na to, že tady nemáte pocit, že hrajete hru, ale že prožíváte život v období druhé světové války, proto pro někoho, kdo se o tuhle dobu zajímá (třeba já :) ) je to o to příšernější...

SM byl veskrze připravený larp, organizátoři podali neuvěřitelný výkon ať už s příběhem, připraveností všech herních rekvizit, workshopy či tipy na to, jak udělat vše pro to, abysme měly pocit, že jsme skutečně v té době (šaty, líčení, vlasy, ...) (To že na nás udělali drobný poděl, co se týká jedné postavy, takže jsme pak koukali jak vyorané myši, je bonus :D )

Co se týká herních mechanik fungovaly skvěle. Ať už mechanika sexu či gong a kalendář pro změnu ročního období. Drobnou výtku bych měla k tomu, že hodina je na probrání a vyřešení několika konfliktů plus vydělání si něco málo peněz, opravdu málo. Nejednou se mi stalo, že jsem chtěla ještě něco řešit, ale nedostala jsem se k tomu.

Nikdy bych nevěřila, že po skončení larpu odejdu do vedlejšího pokoje a budu brečet a budu v takové mlze, že si doteď nedokážu vybavit, kdo mi zabalil věci, pomohl mě obléci a dovedl mě do auta. Nikdy bych nevěřila, že budu mít několik okamžiků, kdy nebudu vnímat sebe jako hráče, ale sebe jako Markétu.

V SM se vyskytlo několik emocí, které prostoupily námi všemi děvčaty... Jednalo se o strach, beznaděj, ponížení, prchavá radost či vnitřní síla, že se musíme zvednout a jít dál.

Několik dní po hře mám stále pocit, že přesně takhle by se měla vyučovat druhá světová válka. Nač suchá data, která vám nic neřeknou. Po téhle hře si uvědomíte, jak moc zlé to tehdy bylo, Orgnizátoři nám během několika hodin nastínili nejenom válku, utrpení, konflikty či kolaboraci... Ale i vinu či nevinu, otázku vlastní morálky a donutili nás přemýšlet nad námi samotnými, což beru jako obrovské plus.

Postava Markéty byla napsaná tak, že jsem si jí mohla vytvořit podle sebe. Nevím zda to bylo pozitivní nebo negativní, ptz jsem k ní přistupovala jako, hraju sama sebe za druhé světové války a podle toho budu i jednat... Což bohužel vedlo k prvnímu bleedu v životě.

V neposlední řadě bych chtěla vyzdvihnout CP a Pana fotografa. Všichni byli naprosto dokonalí. Muži přesně věděli, kam až mohou zajít, vypadalo to jako kdyby byli naladěni na naší vlnu a ani jednou se mi nestalo, že by se dostali za mojí hranici. Jejich kostýmy a hráčské schopnosti způsobili, že jste opravdu měli pocit, že jste v té době, že oni jsou skuteční. Michal Kára, který SM fotil nám nejenom dodal v rekorním čase nádherné fotografie, ale hlavně jsem si ho ani jednou za ten larp nevšimla... Jako kdyby byl neviditelný.

Nevím, zda se bude SM ještě uvádět, řeklo se, že už byl poslední a podle mě je to opravdová škoda, protože tenhle larp by si měla zahrát každá žena. To, že vás to donutí posuzovat po tomhle larpu prostituci za války úplně jinak, už je jen třešničkou na dortu...

 

 

0
MivkaIva Vávrová 07.12.2013

Salon Moravia je silná, zajímavá, dobře vygradovaná hra s mnoha pro mě netradičními prvky a jsem hrozně ráda, že jsem se jí mohla zúčastnit. I přes počáteční rozpaky jsem si ji ohromně užila a zahrála jsem si roli a téma, co jsem vždycky chtěla (konečně mi ten židovský frňák k něčemu byl :)). Nutno tedy říci, že v tomhle ohledu organizátorům skládám poklonu, protože jsem u téhle tématiky celkem citlivá na přehnanou slzopudnost i na historické kiksy a s ničím z toho jsem se nesetkala, naopak byla většina velkých témat ve hře podána velmi uvěřitelně a nečernobíle, což jsem hodně ocenila. Hra byla pro mě vypjatá, dramatická, dobře gradovaná a plná silných emocí. Extra chci ještě pochválit CPčka - pánové byli naprosto epesní a perfektní a ten dav chlapů, který seděl v místnosti při úvodním povídání, mě fakt lehce zarazil :)

Zároveň ale pro mě hra byla v mnohém překvapivá - místy pouze stylem "aha, to nejsem zvyklá hrát", jindy i negativně. Do začátku mě tedy překvapilo, jak "pasivní" postavu jsem hrála. To nemyslím nijak špatně a ani to neznamenalo, že bych se ve hře nudila nebo měla pocit, že nic nedělám, natož že bych si ji neužila, ale z pohledu mé postavy mi z velké části hra přinášela pomocí organizovaných vstupů a CPček nějaké podněty, většinou stylem "hrozná katastrofa", které jsem mohla nějak prožít, ale zvláště jak se hra a "doba" sunula ke konci, neměla (nebo neviděla) jsem naprosto žádnou možnost, jak je nějak řešit nebo z nich tvořit dramatické scény pro ostatní. Prožitkově to pro mě tedy bylo velmi silné, ale po hře jsem se tak trochu cítila provinile, že jsem vlastně hře tak moc nepřinesla (racionalitu této úvahy nechme stranou). Je to ale typ věci, které určitě neřadím do kategorie "negativní", jen "nezvyklé". Podobně tak mi styl toho, jak byla hra koncipovaná, nějak moc neumožnil mít ve hře nějaké silnější vztahy nebo vazby na ostatní postavy, všechny vztahy postavy šly ven ze hry a nějaké nové se mi vytvořit nepovedlo, pročež pro mě osobně tohle způsobilo, že na mě hra asi zapůsobila o něco míň, protože jsem měla zpětně místy trochu pocit, že to bylo takové inscenované divadlo pro mě. Opět ale jde o osobní dojem, který mohl být způsobený i mým stylem hraní a nějakým nepochopením věcí ve hře, a nehodnotím to nějak negativně.

Co mě ale ve hře trochu štvalo bylo podle mě nedořešení pár organizačních věcí. Zaprvé herní metatechniky plynutí času - principielně podle mě velmi dobrý systém, kdy patnáct minut je před otvíračkou, kdy dámy v Salonu řeší, co se bude dít a nehraje hudba, pak nějaký čas, kdy hudba hraje a v Salonu jsou pánové, pak zase patnáct minut, kdy hudba nehraje a dořešují si dámy mezi sebou, co se stalo. Pak se změní datum a jede se nanovo. Za mě velmi dobrý systém, ale bohužel podle mě fakt nefungoval, protože prostě nebylo vůbec žádné jasné oddělení změny datumu - akorát prošel organizátor a utrhnul kalendář, což v rámci řešení herních věcí často nebylo vůbec k povšimnutí. Efektem bylo, že mezi otevíračkami byly třicetiminutové periody, kdy se tak jako něco řešilo, v průběhu čehož si část dam postupně všímala, že už je jiné datum, což vedlo místy k rozhovorům typu "něco z minulého dějství strašně řeším a pláču" "co blbneš, to bylo už před rokem?" Je to podle mě škoda a u hry, která takhle dobře postihuje větší časové období bych hodně uvítala nějaké velmi zjevné a ostré a divadelní oddělení období - gong, jiný zvuk, klidně zhasnout všechna světla - protože by to podle mě zároveň hráčkám umožnilo si lépe oddělit, jak budou hrát nějaký vývoj postavy v průběhu těch prakticky sedmi let.

Druhá věc, co mi vadila, bylo podle mě nedostatečné vyřešení nějakých předherních workshopů a informací. Do hry jsem šla s tím, že jsem si moc neuměla představit, jak funguje Salon, ani jak nakládáme s věcmi typu peníze, dobové reálie, nebo co se sakra bude dít na pokojích. Bylo by podle mě dobré hráčkám nabídnout možnost si rychle probrat s organizátory, co jim třeba vyvstalo ještě za otázky v jejich postavě a bylo by velmi dobré lépe pořešit, jak a kdy se řeší finance Salonu. Ale hlavně mi prostě přijde, že ve hře tohohle typu je potřeba nějak vyřešit, jak se teda bude řešit nějaká ta intimita a co se teda dá čekat, dát nějaké hinty, jak je dobré to hrát a tak podobně, protože tohohle jsem se do začátku trochu děsila a čekala, že to mají organizátoři nějak dobře pořešené, a řešení "dělejte si, co chcete", mě dost nepříjemně překvapilo. Upřímně už jen pro uklidnění hráček a nějakou základní nápomoc dramatickému hraní bych nějaké základní instrukce doporučila nabídnout. Před hrou byla naopak komunikace organizátorů po mailu a FB velmi rychlá a vstřídná, to zase oceňuji.

Podobně tak mi velice chyběla nějaká organizovaná reflexe po hře - přijde mi, že u hry, která řeší témata znásilnění, násilí, rasové diskriminace, náhodného vraždění a podobně není dobrým řešením "konec hry, oukej, hurá, bude párty". Sice chápu, že mnoho larpových matadorů se na reflexi kouká skrz prsty, ale přijde mi, že je potřeba dát po takhle vážné a vypjaté hře lidem možnost to ze sebe nějak organizovaně základně dostat.

Jinak ale znovu zdůrazním, že hra pro mě byla hodně silná, dobrá, užila jsem si ji a moc ráda se zúčastním jakékoliv další hry od tohohle týmu. Salon podle mě přinesl a použil hodně zajímavých věcí a prvků pro hru, co do práce s CP je podle mě skutečně špičkový, a jsem vážně ráda, že jsem na něm byla. Spousta scén se mi hodně zaryla do paměti a "moje" předpřipravená scéna byla hodně hodně silná a děsivá.

Dávám 8/10.

0
NathaelenNatálka Špiříková 20.11.2013

Salon Moravia patří mezi nejlepší hry, které jsem hrála. Příběh je velice silný, dramatický, vytváří věrohodnou, drsnou, ale nezapomenutelnou atmosféru.
Herní linie nejsou podle mého názoru příliš složité, což ale není vůbec na škodu, naopak to umožňuje hráčkám víc vnímat dění ve hře. Pokud jsou některé scény a scénáře naskriptované, vyplynou věštinou ze hry tak nenásilně, že to hráčky často jako předplánovanou situaci ani nepocítí a vnímají události jako přirozený vývoj.
Ve hře se pohybuje velké množství CP, kteří byli organizátory velice dobře a pečlivě vybráni, perfektně instruování a skvěle spolupracují. Drobné nenásilné mechaniky, neruší hru, naopak přispívají k ještě lepší atmosféře, stejně jako velice dobře udělané rekvizity. Nutno podotknout, že kostýmy si hráči připravují sami, ale se spoustou rad a nápadů od organizátorů, takže ve výsledku se téměř všechny skvěle vyvedly a podtrhly atmosféru pánského klubu.
Z této hry se budu ještě nějakou dobu vzpamatovávat, což považuju za bonus.
Komunikace organizátorů před hrou byla nadstandardní a velice rychlá. Děkuju za úžasný zážitek.

0
MorgainKateřina Holendová 07.10.2013

Hodnotím 8/10.

Hra má příjemný setting, prostředí a i zápletky. Obecně ji vnímám jako velmi povedenou a to i přes to, že v našem běhu (nebo betatestu, nejsem si jistá) byla hra ještě dolaďována. Vyhovoval mi i formát, velikost hry a její délka.
Velmi oceňuji, že všechny postavy ve hře mají zápletku, která je tam přímo pro ně - hra je tedy hodně řízena vstupy CP, ale na nikoho nebylo zapomenuto a každá postava má dost prostoru i podnětů pro rozvoj.
Zážitek natolik příjemný, že bych uvažovala o tom si ji zahrát znovu.

0
SáraVanda Staňková 29.03.2013

Nejlepší larp, jaký jsem kdy hrála. Prostředí úžasné, kostýmy dokonalé. To je základ bez kterého by to asi nebylo ono. Ale samozřejmě byl hlavní dobře připravený příběh a všechny postavy. Nikdy jsem nehrála postavu, které by se tak dramaticky měnil osud skoro z hodiny na hodinu :D. Ještě dva dny jsem o larpu mluvila a myslela pořád na Inge. Bylo to skvělé, díky moc :)

0
MeluzínaLujza Kotryová 07.02.2013

Hra ťaží maximálne zo svojho prostredia a nastaveného settingu, je hodne cielená na atmosféru,  a to, že je na čo sa pozerať. Nálepka ,,čisto" ženského larpu je (chvalabohu) trochu zavádzajúca, pretože je na hre množstvo mužských CP, bez ktorých by proste akokoľvek dobre nastavená téma ženského nevestinca nefungovala. Pred prvým uvedením som sa trochu bála designu postáv bez predpripravených vzťahov a jasne daných cieľov, avšak milo ma prekvapilo, ako sa takto ,,neúplné" postavy vyvinuli priamo na hre pod tlakom impulzov zvonka. Každá postava má v hre predpripravené scény priamo pre ňu, čo skutočne oceňujem. 8/10

0
IsiKristína Kureková 04.02.2013

Larp Salon Moravia má všetko, čo správny larp dramatického zamerania má mať - smiech, slzy, napätie, hnev... A má vďaka nárokom na kostýmy, účesy, vďaka priestorom a rekvizitám úžasnú autentickú atmosféru konca 30 a 40 rokov 20. storočia.
Vďaka svojej štruktúre sa vyhýba hluchým miestam, kde by sa nič nedialo a nedalo sa nič vyriešiť. Zameraním výhradne na ženské hráčske postavy, ktoré sú ústrednými v každej scéne je unikátnym na našej scéne. Čo viac povedať - je to jeden z top larpov, ktoré som mala možnosť hrať.

0
DidiDana Horáková 03.01.2013

Salon Moravia byl první z mých komorních larpů a velmi příjemně mě překvapil. Luxusní prostředí, nádherné kostýmy a skvělí hráči a herci. Organizátorům a všem, keří se na hře podíleli, děkuji za skvělý zážitek.