Šógun

12 hráčů, 5 mužů, 3 žen, 4 obojetných

6 hodin , dnů , 2011

Šógun je larp zasazený do prostředí Japonska za období Edo. Stěžejním prvkem je silný příběh o lidských příbězích, který tě nenechá ani na chvilku vydechnout. Celý larp je výrazně strukturovaný – je rozdělen na pevně ohraničené akty a nemáš v něm příliš velkou možnost děj ovlivnit. O to silnější ale tvůj zážitek bude, když se do něj ponoříš a poddáš se mu.

Přesuneme se do sedmnáctého století, kdy v Zemi vycházejícího slunce vládne rod Tokugawa a současný šógun Tokugawa Hidetada je na sklonku života. Osud chtěl tomu, aby zůstal bez mužského dědice, a jeho nástupce je tak nejistý. Na Japonské ostrovy stále častěji připlouvají holandští obchodníci, kteří sice přiváží bohatství, ale nerozumí starým tradicím, které odedávna drží zemi pohromadě. Pro samuraje má čest stejný význam jako jeho meč. Kolik je toho samuraj pro svou čest schopen obětovat?

Vzhledem k tomu, že japonská kultura je založena na jiných hodnotách než kultura západní a její přístup se v mnohém liší, před samotným larpem tě provedeme krátkou dílnou. Ta ti Dálný východ přiblíží a umožní ti se na něj naladit. Samotný larp je rozdělen do řady aktů a scén, které mají vždy jasně stanovený začátek i konec, a každá postava má jasně zadánu svou motivaci. Nebudeš tak mít příliš místa pro rozvoj vlastních cest, zato budeš mít jistotu, že cesta, po které kráčíš, bude zajímavá a vede správným směrem.

Ačkoliv se Šógun odehrává v dávné minulosti, témata a vztahy v něm nejsou nepodobná těm dnešním. Počítej prosím s tím, že by se tě mohl emocionálně dotknout (především ženy to neměly v Japonsku nikdy jednoduché).

7.0

6 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
JakubJakub Míšek 28.10.2016

Hráno na 9. Larpvíkendu (2013)

Šógun je velice silně skriptovaná scénovaná hra, která se svým designem blíží Santiagovi od stejných tvůrců. Aby tento typ hry mohl fungovat, musí nabídnout dobrý příběh, což se v případě Šóguna povedlo. Možností, kterou tento způsob vyprávění nabízí, je jednoduchá cesta k rozbití chronologické struktury a využití tohoto prvku k obvzláštnění celého vyprávění. Opět, v případě Šóguna se toto povedlo velice dobře.

Na spoustu detailů si již po letech nevzpomenu. Zústal přijemný pocit z dobrého dopoledne a trochu smutek z toho, že uvedení hry bylo osekané o kostýmy, které k ní jinak jsou a prý jsou povedené. Pokud by se ještě někdy uváděla znovu v plném provedení, rád si ji zopakuju.

Hezkých sedm samurajů z deseti.