Tanec smrti

20 hráčů, 0 mužů, 0 žen, 0 obojetných

0 hodin , 2 dnů , 2011

Web: http://tanecsmrti.larpy.cz/

Hra Tanec smrti balancuje na hranici mezi larpem a improvizačním divadlem. Je výrazně narativní. Není zde klasické rozdělení na hráče a cizí postavy. Všichni hrají a podílí se na ději. Organizátoři jsou protagonisté, kolem kterých se děj hry točí. Představují hrdiny, kteří ostatní herce provedou příběhem. Ten je rozdělen do jednotlivých scén s jasným začátkem a koncem. Děj uvnitř scén je daný improvizací všech hrajících pod volným vedením vypravěče. Ve druhé fázi hry se narační pravomoci přenesou z protagonistů na ostatní herce. Postavy jsou rámcově připravené předem. a jednotlivým hercům jsou přiřazeny na počátku děje a poté jim zůstávají po většinu hry.

7.7

9 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
KytkaLukáš Brychta 19.02.2013

Pro mě jedna z nejexperimentálnějších her snažící se vyzkoušet ne tolik rozšířený přístup a „po-hrát si s ním“.
Zdařilé propojení reálné hostiny (a pitky) s herní realitou v rámci dožínek, kde přirozeně vznikla vesnicky přízemní, ale i přesto na akce bohatá nálada.
Ovšem čím více se hra blížila narativistickému konceptu, tím více vyžadovala autorskou aktivitu od hráčů (místy až na hranici čisté divadelnosti) a na to ne všichni byli připraveni.

0
FingalenJuraj Pšenák 19.02.2013

Pre mňa najvýraznejší počin roku a určite aj jeden z najvýraznejších celkovo. Hra s najväčším potenciálom naplniť moje hráčske chúťky, byť nie celkom naplneným. Je mi ľúto, že organizátori preferujú skúšanie nových ciest a štýlov pred rozvíjaním a cibrením zaujímavých nápadov.
Skĺbenie divadla s aktívnym tvorivým vstupom hráčov bolo miestami veľmi vydarené i keď bol zreteľný rozdiel v dejstvách, ktoré boli v réžii organizátorov a hráčov. V prvej časti boli pekne vykreslené charaktery protagonistov ako i väzby na miestne spoločenstvo. Zapojenie hráčov bolo zväčša podstatne menšie, zvyčajne sa zúčastňovali len ako (aktívni) diváci. Mimoriadne zaujímavé boli opakujúce sa motívy (žena, smrť, život, viera), na ktoré sa scény pozerali s rozličných pohľadov, alebo ich postupne rozvíjali inak. Každá scéna sa točila okolo smrti, ale každá smrť bola iná. Dožinkové slávnosti vrcholiace nočným divokým "tancom so smrťou" zdôrazňovali motív žatvy-bitky ako symbolu smrti zabezpečujúcej život, oslavy umierania a plodnosti.
Nočná pitka so spomínaným tancom so Zubatou bola akýmsi dejovým vrcholom. Na druhom hernom dni s hráčskymi scénami a finálnym bojom (smrťou protagonistov) sa do nemalej miery podpísala únava a nie úplne ideálna príprava hráčov organizátormi. Prikláňam sa k názoru, že nebolo dostatočne dobre vysvetlené, čo sa od hráčov očakáva, kde a aké sú hranice medzi rolami divákov, hercov a režisérov. Taktiež hranice možností tvorivého vstupu hráčov mi neboli celkom jasné rovnako ako vyhodnocovanie konfliktu odlišných hráčskych predstáv. A v neposlednom rade je treba, aby sa hráči preprogramovali a prístupili k hre inak ako sú zvyknutí.
Postavoví imerzionisti si asi hru veľmi neužili, ja ju hodnotím ako jednu z najvydarenejších, čo som kedy hral. I keď je fakt, že sa z nej dalo vo všetkých smeroch vytĺcť ešte omnoho viac.

0
PermonPermon 17.02.2013

Prakticky jediná narativistická hra (vypustíme-li ne tak jednoznačně zařaditelné „Príbehy mŕtvej vrany), kterou jsem v našich luzích a hájích potkal. Z toho samozřejmě plyne, že je ve svém žánru zároveň nejhorší i nejlepší hrou. Těžko jí tedy přiřazovat nějaké hvězdičky.
Propojení divadla a tvorby příběhu bylo poměrně zdařilé. Problematickou složkou se do jisté míry ukazovala jistá nekoherence jednotlivých dějství a nejistota v tom, co v jejím prostředí je a co není možné ovlivnit. Celá hra je stylizovaná jako divadelní představení, avšak není zřejmé, kdy je hráč spíše hercem a kdy spíše divákem. Dochází tak k drobným neshodám o to, co je ve hře možné či žádoucí.
Pro některé (zejména imerzionistické) hráče je koncept hry problematický, protože se rovnoměrně zabývá jak metaherní narativistickou složkou, tak vlastní hrou a tak i přepínáním těchto dvou módů. Podobné principy byly použity jen ve velmi omezené formě v rámci jiných her, nikdy však jako nosný princip celé hry .
Pro mě jednoznačně nejzajímavější počin sezóny i přes drobná zaškobrtnutí na všech stranách. Hráče i organizátory je prostě tímto směrem třeba více otrkat.
Už z toho titulu, že byla první, si zaslouží hodnocení vysoké.

+ hra zcela stavěná narativistickým přístupem
+ odvaha vypustit (prakticky všechny) „osvědčené prvky“, které v tomto konceptu nejsou zapotřebí
+ životaschopné
+ dobrá party
- nevyrovnanost dramaturgického návrhu
- ne zcela domyšlené metaherní koncepty