Tábor

40 hráčů, 0 mužů, 0 žen, 0 obojetných

0 hodin , 2 dnů , 2008

Tábor byl jednorázovým krokem do neznáma. Spolu s Rothasem jsme ho pořádali z potřeby vyzkoušet něco nového, prosvětlit vybraná témata a porušit některá larpová tabu. Základním cílem bylo vytvořit hru, která bude co nejautentičtější, prakticky bez pravidel, bude stát na přísné rozdílnosti hráčských skupin, bude zahrnovat fyzický i psychický nátlak a zároveň bude zajišťovat bezpečnost. Cílem hry bylo (kromě nějakého toho zážitku pro hráče) primárně experimentovat se žánrem a jeho hranicemi.
Bližší článek na http://www.larpy.cz/reportaze/doslov/osudy-veznu-pohledem-organizatora/.

7.7

13 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
ZappoPetr Špiřík 03.06.2013

Tábor byl zajímavý zejména pojetím týrání lidí a settingem hry. Dohromady mi to celou dobu nijak moc nehrálo, měl jsem dojem, že se tam prvky vnesené různými lidmi z organizačního týmu spíš míjejí než doplňují a zážitek ze hry z pohledu dozorce byl tak spíš jalový. Linie, které vypadaly, že se možná stanou se spíš neděly nebo nikam nesměřovaly a prostor na mezihráčskou interakci byl mizivý. Body navíc má u mě hra za odvahu to zkusit, výrazné body dolů pak za nezvládnutí. 6/10

0
FeainSarah Feain 07.02.2013

Na téhle hře jsem měla hrát zlého dozorce a musím říct, že jsem vůbec nevěděla jak na to... Bylo nás strašně málo, takže jsme byli po všech stránkách deprivovaní mnohem víc než vězni a vůbec byste nevěřili, jak jsou ty výslechy náročné a kolik kreativity vyžadují... Bylo i velmi těžké odhadnout, co si můžeme k hráčům dovolit a tak si nakonec skoro všichni ztěžovali, že si to kvůli naší "měkosti" neužili. Nadruhou stranu překročit hranice někoho z hráčů mohlo být velmi snadné. Celkově si myslím, že hra vyžadovala mnhem větší materiální i hráčskou (zejména dozorci) přípravu. Na svou dobu však zajímavý pokus.

0
ŽabákPetr Holata 02.01.2013

Hra byla výborná, jel bych znovu, klidně ve stejné roli. Zažívali jsme dost emotivních scén, přestože jsem hrál orčího dozorce, nepřipadal jsem si jen jako kulisa pro hráče vězňů.

Co se týká nátlaku na hře, tak všem bylo jasné, že bude tvořit nedílnou součást prožitku. Myslím, že hodně hráčům to pomohlo najít, případně posunout hranici, kam až jsou schopni v rámci autentičnosti role (scény, prožitku) zajít. Scény a rozhovory, osvobozování zajatců, nesmyslné práce a lámání krumpáčů, všechno bylo hodně silné.

0
EvdricMichal Opletal 02.01.2013

Tato hra je jedna z těch, na které budu velmi dlouho a velmi rád vzpomínat. Hrál jsem příslušníka výsadkových sil, který byl vysazen do prostoru „Tábora“. Naše hra se dění v Táboře příliš netýkala a drtivé množství zápletek šlo mi nás. Na druhou stranu mi hra dopřála užít si reálný pocit vojáka, který se ocitl hluboko za nepřátelskou linií, jehož mikrosvět jde shrnou slovy:  „Jsem sám, uprostřed lesa, nevím kde jsem, nevím kde jsou ostatní, nevím co budu jíst, nevím kde budu spát, vím že musím přežít do dalšího dne“.  
Vyzbrojen jen bajonetem a poboční pistolí se zanedbatelným množstvím munice v kombinaci s pravidlem, že druhá strana automaticky vyhrává jakékoliv střetnutí, jsem poznal zajímavý pocit, kdy jsem bytostně toužil cítit být obtěžkán nějakou, jakoukoliv těžší zbraní. Jen pro pocit jistoty a bezbečí.

0
DrrakPetr Platil 02.01.2013

Hra mne nalákala svou podobností s počítačovým Spellcrossem a určitě jsem nelitoval, že jsem se ji zúčastnil. Dovolila mi zažít střet dvou velmi různých kultur a jakožto orkovi i pohled do kmenového uspořádání a hierarchie, což jsem ani doposud nikde jinde tak propracovaně nezažil. Rozhodně to byl  jeden z nejlepších "jiných" larpů, na kterém jsem byl.

0
ZevlaZevla Zevla 02.01.2013

Hrála jsem zajatce a bylo to fajn především v noci, když nás dozorci náhodně budili a chtěli po nás předříkávat jakási čísla (která jsem si, ač byla moje postava retardovaná, nepamatovala zcela reálně :) ) Ráno atmosféra přestala být tolik temná, hlavně proto, že jsem čekala, kdy mě zase "vytáhnou" a mezi tím jsem se tak nějak flákala, protože jsem za prvé byla retardovaná (moje volba) a za druhé neměla moc vztahy s jinými postavami. Co se týče výslechů, Gort má pravdu, že jsem čekala, že na nás budou zlejší. Nicméně i tak vymysleli Zahalení docela zajímavé způsoby, jak na nás nebýt zlí moc a přitom umocnit zlý dojem. (Překvapilo mě ale, že si pár lidí myslelo, že ječím a hysterčím skoro reálně - TAK zlé to rozhodně nebylo.) Trochu mě zamrzel konec, (za prvé proto, že jsem svou blbostí promarnila možnost udělat úplně skvělou věc), hlavně proto, že to bylo takové "neukončené" a našim zachránci nedostali příležitost uskutečnit plán, který celý den vymýšleli. Nicméně když jsem slyšela jejich historky, vážně mě zamrzelo, že nejsem namakanej chlap a nemohla jsem hrát vojáčka s nima.

0
GordhartRoman Čech 02.01.2013

Hry jsem se účastnil jako jeden ze "Zahalených", což v settingu znamenal jeden z těch "zlých", co měli za úkol v zajatcích najít těch několik důležitých osob a zlomit je. Dokážu si představit, že za daných podmínek by to mohlo vést ke spoustě problémů, nicméně už několik týdnů před hrou jsme měli sérii sezení a workshopů, kde jsme mezi zbylými Zahalenými probírali co a jak dělat, aby to bylo zajímavé a zároveň bezpečné. Nutno dodat, že zajatci vyplňovali poměrně komplexní dotazník o tom, co se jim může nebo nemůže dělat, ze kterého jsme měli zpracované výstupy.

Hra samotná byla po technické stránce zvládnutá dobře, po těch letech si už nevzpomínám na nějaký problém technického rázu. Co se týče herních věcí, narazilo se na pár limitů - omezený počet Zahalených nemohl stíhat "trápit" všechny zajatce (a tím jim dělat výrazně lepší hru) a ukázalo se, že dotazníky hráče podvědomě připravily na výrazně horší zacházení, než se jim nakonec dělo.

Už je to dlouho, co se larp konal a tak sem asi nedokážu vypsat více detailů, nicméně vážně stojí za zmínku komplexní příprava lidí, co měli za úkol ubližovat ostatním, stejně tak jako ohlídání si toho, že se každý hráč na hře vyspí a dostane vodu.

Za mě 60% za hru samotnou a 20% za originalitu a odvahu jít do organizace potenciálně hodně nebezpečného larpu.

Události