Zusammen/Sami/Sudetenland

20 hráčů, mužů, žen, 20 obojetných

hodin , 4 dnů , 2017

Web: http://zusammen.rolling.cz/#

Zusammen/Sami/Sudetenland se odehrává v malé sudetské vesnici v letech 1933 – 1945 a zaměřuje se na vývoj vztahů místní českoněmecké komunity. Hra vypráví příběh o obyčejných lidech a na historii nahlíží z lokálního a osobního pohledu.


Zusammen/Sami/Sudetenland se inspirovalo konceptem spolu/sami a je pojato jako kolaborativní hra. Organizátoři poskytují základní rámec hry a jednotlivých kapitol. Hráči si poté v organizovaných workshopech před hrou vytváří společně obsah – příběhy jednotlivých postav a rodin. Na rozdíl od spolu/sami, které primárně vychází z vnitřních konfliktů, Zusammen/Sami/Sudetenland vytváří postavy na základě různých skupinových vztahů.


Hra byla pojata jako transparentní a dramatická (byť s civilními postavami). Imerze nebyla primárním cílem – děj se odehrává jen v symbolických kulisách, kapitoly jsou odděleny přestávkami atd.


Klíčových principem hry je ale mezinárodní dialog. Účastníci se tedy skládali z Čechů, Slováků, Němců a Rakušanů. Němci/Rakušané ve hře ztvárňovali české charaktery, Češi/Slováci německé charaktery. Workshopy i celá hra probíhala v angličtině.
Hra je koncipována pro 15 československých a 15 německorakouských účastníků. Prvního běhu se účastnilo celkem 20 hráčů.

8.9

17 celkem

Vaše hodnocení je: 0


10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

0
BettiCupidia 10.10.2018

After playing a semi-transparent larp (Amazóna Mégista) a month before, this was my first totally transparent one. I liked the idea of co-creation and working together. The workshops were demanding but well-structured and timed (they were very strict about keeping the schedule which was sometimes frustrating during the process, but necessary to keep the game going). As Austrian I played a czech girl on the game and I learnt so much about the history, co-creation of a larp, and about myself. It was a safe environment for me where I could play and try out new things and reflecting on this is a still ongoing but quite rewarding process. The whole larp is unique on its own and I'm very glad that I could have been part of it- thanks to all the amazing people who made that possible.

0
Xarksonde Pammure 09.10.2018

24 years doing LARP and never before could I have such a deep experience with the possibilities of this hobby.
All that remains is a big thank you to the Rolling-Organization and all their hard-working helpers and the hope that they will not be deterred by the many cancellations and start a new international run. THANK YOU! :-)

0
zinnoberzinnober 09.10.2018

I have participated in this game as a player from Austria playing a czech person in a mixed marriage with a german woman. I was very much enjoying the game, the detailed historic background and also the very emotional play. I did not expect the full two days of preparation to be that demanding but the result of the game did certainly warrant investing that. The concept of cocreating the entire game beforehand and then playing completely transparently was immensly interesting and gratifying. For all details I fully subscribe to the comments of Kai von Eggenburg and Lu, who were in the previous international run with the exception that we played in a secluded farmhouse in the woods which surely made the immersion even more deep.

0
Kai von EggenburgKai Herrmann 30.07.2017

(German version below)

I am from Austria, and I played in the first run of Zusammen/Sami/Sudetenland in July 2017. Both the topic and the design of the game had caught my interest, and since I already knew at least some of the designers from Legion - Siberian Story, I knew that this was most likely going to be good.

1.) about the content: The game was about a rather controversial historical topic in which nationalism, discrimination and oppression play a big role, and to which after some research surprisingly many Austrian families have personal relations - namely the year-long, not always conflict-free cohabitation of Czechs and the so-called Sudetengermans. First in the still young Czechoslovak Republic, then under the rule of the Nazis, and in the end it was about the often violent expulsion of the Sudetengermans from Czechoslovakia after the end of World War II, through which many lost their estates, their homes and sometimes also their lives.

This historical context was the framework for our game: A little village in the Sudetenland in the time from 1933 to 1845, in which Czech and German families lived together more or less peacefully - with the Czech and Slovak players plaing the Germans, and us players from Germany and Austria playing the Czech characters. I myself played the patriarch of a wealthy Czech farmer family, who terrorised his family with his need to control, and who presented himself towards the other, less wealthy families (no matter if they were Czech or German) as condescending benefactor.

We played in several chapters that each lasted a few hours with half-hour breaks in-between them. They represented specific years or rather phases of that historical period. My character was the socially highest-ranking person in the village in the beginning, but that changed over the later chapters when the German repressions became worse and worse. He finally found himself forced to "sell off" his daughter and half his land to a German farmer to somehow ensure the future existence of his family and his farm. This character, for whom it had always been so important to be in control, completely lost exactly that towards the end. After my character had found his (unpleasant) end at the beginning of the last chapter, I returned in an NPC-role for the last half of an hour: I played the Czech officer who led the brutal expulsion of the German families from the village.

The whole content of this game, the whole topic, was very fascinating and made for a very intense experience for all participants. All of us learned a lot about that controversial period in our shared history through this game, and at the same time we are all glad that we now have the possibility to come together as friends and share our thoughts and feelings, no matter if we are from Germany, Austria or the Czech Republic. For that reason alone I can already recommend to everyone to play this game themselves if there ever is a re-run in the future.

2.) about the design: Apart from the already mentioned division of the game into individual, separated chapters, it was also a new experience for me that it was a completely transparent and co-creatively developed larp. Only the historical, temporal and geographical frame was given by the organisers - the main part of the content, the characters, their relationships to each other and their individual character arcs and plots were all only developed by us together at location before the game.

We already met on Wednesday night and prepared everything together until Friday noon. All of this worked surprisingly well, we were led well through the developmental process by leading questions from the organisers. First we talked about the peculiarities of the two nationalities, e.g. with regard to their customs at the dinner table, that we wanted to act out in the game. Then came the first question about our individual characters, namely in which age group (kids & teenagers/middle-aged/old) we wanted them to be.

After that the first really central question for our characters was: What is your "internal problem"? (In my case: the need to control.) We then also found together in our in-game families (there were each a wealthy and a poor German and Czech family, and a mixed one), and within those we could discuss our ideas for our internal problems and finally decide on one each. All the relationships, peculiarites and problems within the family were developed together that way as well.

We then looked for relevant relationships to other characters outside our families, and we also considered the roles of our characters in various social groups that they could belong to (on the one hand that of their gender, on the other groups like boy and girl scouts, sport clubs or the local amateur theatre group). And throughout this whole process we already started thinking about the character arcs and scenes we would like to experience with our characters - and we discussed and negotiated those with the players of all the other characters that would be concerned by them.

For example, for my character and his family I wanted an arc in which, at one point, he gets personally assaulted and hit on the head during a raid on his family's farm. Another player wanted her German character to have an affair with mine, so that she could experience conflicting feelings when the Germans took over. Another one asked me to have my character marry hers during the course of the game because a marriage of convenience would fit her character concept and would also give her character the opportunity to be absolutely miserable towards the end of the game.

So we negotiated and agreed in broad terms what we were going to experience within the game. The details, however, were only really played out then. Also, sometimes it happened that we realised during the game that it would be better fitting or more interesting to go into other directions with our plotlines. Therefore, you could re-negotiate or add new plotlines with the other players during the breaks between the chapters.

Throughout all of this everything was transparent, meaning that everyone had the possibility to learn of the relationships, backgrounds and secrets of all the characters - there were large sheets of paper hanging in the hall onto which we wrote all of that for our characters, including the character arcs that we were going for. Everyone could read that and maybe hook up on it.

As a result, there were not many surprises about the content during the game in comparison to other larps. However, you had the possibility to focus on playing out these contents as dramatical and emotional as you wanted them to be. For example, I as the head of my family could only be so ruthless and antagonistic towards my family members because I knew out of character that the concerned players were alright with that, that it fit their character concepts and even that it was fun for them to play that. And only because of that my character's dying scene worked so well, when he lay on his death bed, wheezing, surrounded by his absolutely silent family, until his wife put a pillow on his face, and his son finally helped her with that... it was so beautiful for us all!

To conclude: The design was something new to me. It worked astoundingly well, though, and in the end it gave all participants the chance to get exactly that kind of game that they wished for. So, for that reason too - I absolutely recommend this larp!


---

 

Ich bin aus Österreich, und ich habe beim ersten Run von Zusammen/Sami/Sudetenland im Juli 2017 mitgespielt. Sowohl das Thema als auch das Design des Spiels hatten mein Interesse geweckt, und da ich die Veranstalter zumindest teilweise schon von Legion - Siberian Story kannte, wusste ich, dass es höchstwahrscheinlich sehr gut werden würde.

1.) zum Inhalt: Es ging um ein heikles historisches Thema, in dem Nationalismus, Diskriminierung und Unterdrückung eine große Rolle spielen, und zu dem bei näherem Nachforschen auch erstaunlich viele österreichische Familien einen persönlichen Bezug haben - nämlich um das langjährige, aber nicht immer konfliktfreie Zusammenleben von Tschechen und den sogenannten Sudetendeutschen. Zunächst in der noch jungen Tschechoslowakischen Republik, dann unter der Herrschaft der Nazis, und letzten Endes ging es um die oft gewaltsame Vertreibung der Sudetendeutschen aus der Tschechoslowakei nach Ende des Zweiten Weltkrieges, wo viele ihre Güter, ihre Heimat, und manche auch ihr Leben verloren haben.

Diese Umstände bildeten den Rahmen für unser Spiel: Ein kleines Dorf im Sudetenland in der Zeit von 1933 bis 1945, in dem deutsche und tschechische Familien mehr oder weniger friedlich zusammenleben - wobei die Spieler_innen aus Tschechien und der Slowakei die Deutschen spielten, und wir Spieler_innen aus Deutschland und Österreich die tschechischen Charaktere.

Ich persönlich spielte den Patriarchen einer wohlhabenden tschechischen Bauernfamilie, der nach innen hin seine Familie mit seinem Kontrollwahn terrorisierte und sich nach außen hin gegenüber den weniger wohlhabenden Familien, egal ob deutsch oder tschechisch, gern als herablassender Wohltäter präsentierte.

Gespielt wurde in mehreren, wenige Stunden langen "Kapiteln" (mit halbstündigen Pausen dazwischen), die einzelne Jahre bzw. Phasen dieses langen Zeitraums repräsentierten. War ich anfangs noch der sozial höchststehende Charakter im Dorf, so änderte sich dies in späteren Kapiteln, als die deutschen Repressalien im Laufe der Zeit immer schlimmer wurden. Mein Charakter sah sich schließlich gezwungen, seine Tochter und sein halbes Land an einen der deutschen Bauern zu "verkaufen", um irgendwie den Fortbestand seiner Familie und seines Hofes zu schützen. Dieser Charakter, dem Kontrolle immer so wichtig gewesen war, verlor sie gegen Ende hin schließlich gänzlich. Nachdem mein Charakter zu Beginn des letzten Kapitels sein (unschönes) Ende im Kreise der Familie gefunden hatte, kehrte ich für die letzte halbe Stunde in einer NSC-Rolle zurück: Ich spielte den tschechischen Offizier, der die brutale Vertreibung der deutschen Familien aus dem Dorf anführte.

Dieser gesamte Inhalt des Spiels, dieses Thema, war höchst spannend und für alle Beteiligten ein intensives Erlebnis. Wir alle haben durch das Spiel sehr viel über diese heikle historische Epoche unserer gemeinsamen Vergangenheit gelernt, und sind gleichzeitig froh, dass wir uns heute als Freunde begegnen und uns miteinander austauschen können, egal ob wir aus Tschechien, Deutschland oder Österreich kommen. Allein deshalb kann ich es jedem nur herzlichst empfehlen selber mitzuspielen, wenn es in Zukunft zu einem Re-Run kommt.

2.) zum Design: Neben der bereits erwähnten Aufteilung des Spiels in einzelne, abgegrenzte Kapitel, war für mich auch etwas Neues, dass es sich um ein vollkommen "transparentes" und co-kreativ entwickeltes Liverollenspiel handelte. Denn nur der historische, zeitliche und örtliche Rahmen war vorgegeben - den Großteil des Spielinhalts, die Charaktere, ihre Beziehungen zueinander und die jeweiligen Handlungsverläufe, entwickelten wir erst gemeinsam vor Ort.

Wir trafen bereits am Mittwoch Abend zusammen, und bis Freitag Mittag bereiteten wir gemeinsam all diese Spielinhalte vor. Das Ganze funktionierte erstaunlich gut, wir wurden von der Spielleitung durch Leitfragen hervorragend durch diesen Entwicklungsprozess geführt.

Ging es zunächst um Eigenheiten der beiden Nationalitäten, was zum Beispiel die Tischsitten anging, die wir im Spiel darstellen wollten, war die erste Frage für unsere jeweiligen Charaktere, in welcher Altersgruppe (Kinder & Jugendliche/Menschen mittleren Alters/Alte) sie sein sollten.

Nach der Beschäftigung damit war die erste wirklich zentrale Frage für unseren Charakter, was sein "inneres Problem" ist (in meinem Fall der Kontrollzwang). Wir fanden uns dann auch schon zu Familien zusammen (es gab jeweils eine wohlhabende und eine arme tschechische und deutsche Familie, sowie eine gemischte), und konnten innerhalb dieser miteinander unsere verschiedenen Ideen für unser jeweiliges "inneres Problem" besprechen und uns schließlich jeder auf eines festlegen. Auch die Beziehungen, Eigenheiten und Probleme innerhalb der Familie wurden so gemeinsam entwickelt.

Danach suchten wir uns relevante Beziehungen zu Charakteren außerhalb unserer Familien, außerdem beschäftigten wir uns mit den verschiedenen sozialen Gruppen, denen unsere Charaktere angehören konnten (einerseits das jeweilige Geschlecht, andererseits Gruppen wie Pfadfinder, Sportvereine oder die Amateur-Theatergruppe).

Und zuguterletzt begannen wir schon währenddessen uns zu überlegen, welchen Handlungsverlauf, welche Szenen wir gerne mit unseren eigenen Charakteren erleben würden - und sprachen uns mit den Spieler_innen all jener anderen Charaktere ab, die davon auch betroffen sein würden.

Ich wollte etwa den Handlungsbogen mit dem Fall meines Charakters und seiner Familie haben, wo mein Charakter auch einmal bei einem Überfall auf unseren Hof durch einen Schlag auf den Kopf persönlich angegriffen wird. Eine andere Spielerin wollte gern, dass ihr (deutscher) Charakter eine heimliche Affäre mit meinem hat, damit sie den Zwiespalt bei der Machtübernahme der Deutschen intensiver erleben kann. Eine zweite hat sich gewünscht, dass mein Charakter ihren Charakter im Laufe des Spiels heiratete, weil diese Zweckhochzeit einerseits zu ihrem Charakterkonzept passen würde und ihr andererseits die Gelegenheit geben würde, als Charakter gegen Ende hin furchtbar unglücklich zu werden.

So verhandelten und vereinbarten wir zumindest in groben Zügen, was wir im Spiel erleben würden, wobei die Details dann erst später tatsächlich ausgespielt wurden. Außerdem konnte sich im Laufe des Spiels ein anderer Verlauf als realistischer oder interessanter erweisen, und so konnte man auch in allen Pausen zwischen den Kapiteln Absprachen mit anderen Spieler_innen ändern oder zusätzliche einbringen.

Dabei war alles stets "transparent", das heißt, jeder hatte die Möglichkeit, out-time von allen Charakterhintergründen und -beziehungen mitsamt ihren Geheimnissen zu erfahren. An den Wänden im Gang hingen nämlich große Zettel, auf die wir all dies mitsamt dem gewünschten Spielverlauf für unseren Charakter schrieben, sodass jeder die wichtigsten Infos nachlesen - und vielleicht auch im Spiel darauf eingehen - konnte.

Es gab deshalb, anders als bei herkömmlichen Liverollenspielen, kaum Überraschungen, was die Inhalte des Spiels anging. Dafür konnten wir uns darauf konzentrieren, diese Inhalte dramatisch und emotional möglichst eindrucksvoll auszuspielen. Ich als Familienoberhaupt konnte etwa nur deshalb so rücksichtslos gegenüber meiner Familie sein, weil ich out-time wusste, dass das für sie ok ist und zu ihren Rollen passt, oder auch weil es ihnen sogar richtig Spaß macht. Und nur so konnte die Sterbeszene so gut funktionieren, wo mein Charakter röchelnd im Kreis der schweigenden Familie am Sterbebett lag, bis seine Frau, ebenfalls ohne ein Wort zu sagen, einen Polster in sein Gesicht drückte und sein Sohn schließlich noch nachalf... Es war so schön für uns alle! ;)

Zusammengefasst: Dieses Design war sehr ungewohnt. Es hat sich aber gezeigt, dass es erstaunlich gut funktioniert und letztendlich allen Teilnehmer_innen die Möglichkeit gibt, genau das Spiel zu bekommen, das sie sich wünschen.

Auch aus diesem Grund eine absolute Empfehlung!

0
MivkaIva Vávrová 22.07.2017

Zusammen pro mě byla unikátní hra, která mi zase o něco posunula obzory toho, co pro mě larp může dělat - proto jí i přes jisté porodní bolesti a drobné nepříjemnosti dávám desítku, kterou si rezervuji pro hry, které jsou nejen dobré, ale přináší mi i něco zásadně nového.

Samotné hraní bylo zajímavé, poučné a zábavné. Hrála jsem postavu, kterou jsem si v průběhu hry hodně hráčsky užívala a po hře z ní zase měla morální kocovinu. Výborně mi vyhovovaly přestávky mezi kapitolami, umožňující si projednat, co a jak se bude hrát dál. Moje vztahy dávaly smysl, se spoluhráči se mi hezky hrálo a hra mi kromě pocitu z nějakých emocí a scén dávala i uspokojení ze spolupráce se svými spoluhráči, u které jsem oproti mnoha jiným larpům, kde ve hře už člověk musí jet dle svého nejlepšího vědomí a doufat, měla mnohem jasnější pocit, že všichni máme možnost si říct, co nám vadí a co chceme - což pomohlo mému sebevědomí v hraní všelijakých náročnějších scén. (Jediná drobnost, co mě zarazila, bylo, že někteří hráči možná pojali prvek transparentnosti trochu jinak než jiní, čemuž by možná napomohlo zcela explicitně říct, co ta transparentnost znamená - ve workshopech se zmiňovalo, že hra je transparentní, ale už tolik ne to, jak by se to mělo projevit.)

Kromě hry samotné a její koncepce bych ráda vyzvedla i výborně vedené workshopy, ve kterých jsem si poprvé za léta hraní larpů zvládla sama vytvořit postavu, která se mi pak i dobře hrála, což je pro mě taky poprvé. A k tomu mě workshopy navíc i skutečně bavily a poznala jsem při nich spoustu zajímavých lidí o něco lépe.

Tím se ale dostáváme k tomu nejzajímavějšímu aspektu larpu, který u mě v pohodě příjemnou a zajímavou letní zkušenost, která se trochu podobala pár jiným, posunul na zcela jinou úroveň - národnostní složení a platforma, která mi umožnila si popovídat o problémových tématech společné historie se super lidmi z německy mluvících zemí. Kromě toho, že mi to dalo nové kamarády, mi to taky umožnilo se podívat na historii kraje, ve kterém celý život bydlím, úplně novýma očima, a dozvědět se spoustu nových věcí o historii - a kvůli národnostnímu složení především o historii Rakouska, o které jsem nevěděla vlastně vůbec vůbec nic.

0
LuAlexandra 12.07.2017

I played the first run of Zusammen/Sami/Sudetenland, being one of the German participants. When I first heard about the project, I was intrigued right away - both the game design and the topic struck a nerve with me, and I was curious to see how this larp will play out.

And it was absolutely fantastic!

The first one and a half days of the larp were spent with the various workshops, in which the characters and storylines were created by all the players together. To me, it was a whole new approach, since this whole concept made the game a very transparent one. Co-creating characters, families, and storylines was both a lot of fun and very challenging, and especially Thursday, the main day of workshops, was mentally demanding, with workshops lasting from 08.30 in the morning until around 23.00 at night. By the end, all of us were quite tired and almost unable to think straight any more; at the same time, it was a great experience, and (as one player put it) felt almost as if we had already played the game, because it was so intense.

Intensity got kicked up another notch, though, when we actually started the actual game on Friday (all in all the third day of the event) and finally got to play out what was previously so carefully planned out. The seven chapters of the game each covered a different point in time between 1933 and 1945 and took place around important historical events, which we got to experience thorugh the eyes of regular people who had next to no possibility of influencing them, but were mainly focused on arranging themselves with the twist and turns of events impacting their everyday life. As we already anticipated, much of what was planned ahead changed during the actual larp - some things slightly, others dramatically -, giving it the impression of a second, different larp, and adding to the previously mentioned feeling of already having played a fully complete game before. Even though the location wasn't very authentic in itself, the game quickly became very immersive, and made it easy to forget ones surroundings.

The switched roles, with German-speaking players playing Czech characters and vice versa, gave all of us the opportunity of enjoying a perspective very different from our own. For me, it was especially intrigueing to learn so much about the life and the fate of the German population of Sudetenland, a topic that in German history classes is often merely a footnote and is not really covered in much detail. Having the opportunity to talk with Czech people about their perception of all these events, and be able to share views and experiences, was very rewarding.

In the end, I feel like I gained a lot from the game, by learning a lot, experiencing things I had never before (like the anger and terror that spreads within oneself in the moments before getting executed), and making new friends with people that I have the feeling of having gone through a lot with.

I definitely can recommend the game to anyone - it was a wonderful experience, and I would love to play it another time, if Rolling decides to run it again in the years to come.

All in all, I give it 9/10 points - with one point less because I'm sure that these amazing people will be able to improve it, if they choose to give it another go, and make it even better the next time around. And boy, do I hope that I'll be there to see it for myself! :)

0
DavidDavid Vávra 11.07.2017

1. běh - Karl Shreiner

Hra mě zaujala mě tématem, o Sudetendeutche by se mělo víc mluvit. Dál mě zaujala myšlenkou prohodit strany konfliktu (my hráli Němce a Němci/Rakušané hráli Čechy). Je to fakt silný mechamismus jak způsobit vzájemné porozumnění a otevřít diskuzi. Dál mě zaujala možností tvořit si vlastní postavu a spoluvytvářet příběh spolu s ostatními. Byl jsem zatím vždy na hrách už s danými charaktery a tohle byla příjemná změna, mohl jsem si šáhnout na to, jaké to je psát scénář larpů.

Workshopy byly dlouhé a náročné, mentálně náročnější než hra. Ale užil jsem si je, dávaly smysl a navazovaly na sebe. Pomalu se charaktery zhmotňovaly a zapadaly do ostatních linek. Na konci každý přečetl svůj příběh na celou hru dalším třema hráčům a ještě jsme to vyšperkovali. Snad jenom v knížečce byly části, které jsme vůbec nevyplňovali a nediskutovali o nich, knížečka by se dala zkrátit.

Jednalo se o otevřenou hru, všichni věděli nebo mohli vědět o všech zápletkách a i tajných věcech. Vše se psalo do "galerie" na chodbě. Ze začátku jsem se toho bál, ale nakonec to bylo dobré. Hlavně ve spojení s přestávkami mezi kapitolami, kde jsme všechno dolaďovali a domlouvali nějaké scény. Dalo se tak reagovat na změny, které se vždycky v larpu dějí, i když to je skriptované. Změny vůbec nevadily, bylo to součástí hry. Vždycky před kapitolou jsem si přečetl co se má dít u postav, s kterým mám silné vztahy a snadno jsme to doladili. Snad jenom by bylo fajn v galerii mít nějaké označení co je pro postavy tajná informace (ne pro hráče).

Mojí postavu jsem si vytvořil záměrně hodně negativní, chtěl jsem si to vyzkoušet. Ale budoval jsem jí tak, aby k tomu zlu byla postava donucena okolnostmi doby, jak to obvykle bývá. Myslím že se mi to docela podařilo, bylo zajímavé vidět jak je jednoduché vklouznout do kůže nacisty. Hlavně finální kapitoly byly hodně dramatické. Taky bylo fajn si na jednu kapitolu "odpočinout" jako NPC kněz. Ještě jedna poznámka - nebylo jasné kdy bude končit kapitola. Existoval sice časový rozpis, ale moc se nedodržoval. Možná by byl fajn nějaký zvukový signál "zbývá 15 minut do konce kapitoly, je čas uzavřít linky co mám naplánované".

Cílem larpu nebyla imerze a ani o to moc nešlo. Scény byly spíš divadelní, používaly se různé papírky které znázorňovaly věci atd. Za mě OK, jenom lépe tohle komunikovat před hrou, říkali mi jiní hráči že po Legiích čekali něco víc imerzivního. Alespoň venue bych pro příště změnil - skautská klubovna OK, ale aspoň kdyby byla v reálných Sudetech, abychom pak třeba mohli procházet vesnicí a nasát tu atmosféru.

Největší výhoda této hry je vzdělávací přesah - ve workshopech potom a na afterparty jsem zboural spoustu mýtů, které jsem měl o té době, nebo o dnešních Němcích a Rakušanech. Co jsem se třeba dozvěděl jsem sepsal tady: https://www.facebook.com/vavradav/posts/10154656684911156 A obecně afterparty a lidi na ní byli hrozně super!

8/10 - zajímavá hra se vzdělávacím přesahem, chce to vychytat pár technických věcí

Události

Larpy autorů